neděle 21. října 2012

Teplo domova

Jsem osoba tuze zimomřivá.
Zatímco můj muž spí dosud pod lehkou dekou. Já uléhám ve flanelovém pyžamu po uši zachumlaná do péřové duchny od babičky. A stejně mám studené nohy.
O vlivu chladného počasí na mou náladu proto netřeba pochybovat. S mlhou a zimou na mě jdou chmury.
Na druhou stranu, když je zima, znamená to, že se topí. A když se topí u nás, topí se v krásných kachlových kamnech. To je pak teplo přímo stylové. A ta vůně a uším lahodící praskání dřeva...
Ovšem kamna nám nepřináší jen chvíle radostné.
Zejména náš pan domácí díky kamnům občas politováníhodně trpí.
Jednak na jeho bedrech leží příprava dřeva. Jednak je to nejčastěji on, kdo je vystavován stresu při zatápění. O to hůře nese, když po jeho nezdarech přijdu já a díky „začátečnickému“ štěstí mi to chytne napoprvé.
A k tomu ještě děti a kamna. To je kombinace přímo nevypočitatelná.
Děti sice vědí, že na kamna se nesahá a do kamen se samostatně nepřikládá. Ale jsou věci, které člověk zakázat zapomene.
Naneštěstí.
Když jsme dnes s dětmi uslyšeli tatínkův zoufalý řev ozývající se z kuchyně, bylo jasné, že je tu nějaký průšvih.
Poté, co jsme se opatrně připlížili na dohled, zjistili jsme, že muž měnící vzteky barvu od rudé po fialovou, třímá v ruce jakýsi předmět neidentifikovatelného tvaru.
Ukázalo se, že to byl mužův MP3 přehrávač, který však zcela změnil vzhled. Pregnantně řečeno, roztekl se.
Matýsek, který si uvykl přehrávač používat jako telefon (volá hlavně Ježíškovi a Ádikovi), totiž ve snaze ukrýt „telefon“ mimo Amálčin dosah, položil nebohý přehrávač na rozpálenou plotnu.
Do zákazů týkajících se kamen proto přibyla položka: nepokládat nic na plotnu, pokud v kamnech hoří oheň. Ideálně, na existenci plotny jako odkládacího prostoru úplně zapomenout.
Snad se toto pravidlo ujme, muž brzy zapomene na rozteklou empétrojku a náš oheň v kamnech bude nadále moci bezstarostně plápolat.
Alespoň do příští katastrofy.

Ilustrační foto z loňské zimy

7 komentářů:

  1. Poviem Ti Barunka ja by som mala neustály stres pri týchto kachliach, aby sa deti nepopálili. Ale vidím, že ty ako večná optimistka to zvládaš bravúrne. Tak nech je počas tejto zimy všetko v poriadku a budúcu zimu budú už aj detičky zase staršie a teda i chápavejšie. Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andreo, ono to tak hrozné není :-) Přijde mi, že když s tím děti tak nějak automaticky vyrůstají ani je nenapadne na kamna sahat. Žádnou nehodu, popáleninu jsme zatím neměli a věřím, že ani žádná nepřijde :-)

      Vymazat
  2. Ta fotka je hrozně prímová. A ty kamna. Nádherné! Opravdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dulsi, děkuju :-)
      Jo, kamna, to je naše chlouba ;-)

      Vymazat
  3. Ta kamna jsou nádherná. A o děti bych až takový strach neměla, my jezdíme s dětmi na chatu, kde bydlíme v jedné místnosti s litinovými kamny a ano, F. se jednou spálil, ale zase taková hrůza to nebyla, což si myslím, že za osm let a dvě děti je celkem únosné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, souhlasím :-) Oni děti zas tak hloupé nejsou a většinou moc dobře vědí, kam raději své všetečné ručičky nestrkat :-)
      A děkuji za kamnový kompliment :-)

      Vymazat
  4. Nádherná kamna. hlavně at se dětem nic nestane, bála bych se. Taky jsem zimomřivá.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)