Na začátku
ledna měl muž narozeniny a jelikož si raději dáváme dárky zážitkové než hmotné,
dostal poukaz s datem minulého víkendu a nápisem:
Víkend pro
dva aneb Romantika v Kozím chlívku
Vím, zní to
trochu podivně, ale Kozí chlívek není žádný pofidérní eufemismus, ale
okouzlující penzion v Deštné v Orlických horách (mimochodem, vzhledem k herničce a celkovému ladění je skvělý i pro pobyt s dětmi ;-). A jelikož muž
je milovníkem hor a Deštná je místo, které má spojené s nostalgickými dětskými
vzpomínkami, zdála se mi tahle lokalita pro náš společný víkend ideální.
A musím říct,
že ani já, která má k zimě značně rozporuplný vztah, jsem nebyla zklamaná.
Právě naopak...
Samozřejmě jednak
proto, že jsme si mohli užít víkend ve dvou, což je samo o sobě vztahově
povznášející a terapeutické, a jednak proto, že hory nám ukázaly, jak nádhernou
zimu umí vykouzlit.
Vyšlo nám slunečné
počasí a při procházkách jsme měli pocit, že jsme se octli v kouzelné zimní
pohádce. V Kozím chlívku bylo útulno a výborně vařili. Dopřáli jsme si
rozmařilou hodinku ve vířivce s lahví šampaňského (a v mém případě i
báječnou relaxační masáž). Při měsíčku jsme objevovali zákoutí starého kostela
sv. Matouše, který si muž pamatoval z dětství. Zapadávali jsme do závějí,
a nakonec lezli i po čtyřech při snaze jít po nevyšlapaných turistických
stezkách. A celou dobu jsme si povídali, plánovali, snili, smáli se a nebo
prostě jen byli. Spolu.
Najít si ryze
partnerský čas pro sebe navzájem je v případě, že máte malé děti, vážně
fuška. Obzvláště, když nemáte hlídací babičky, tetičky či jiné dostupné
chůvičky. S mužem jsme si v tomhle směru taky prošli krizí.
Hlavně v době,
kdy jsem kojila Amálku a Vilíka současně, celý den jsem byla dětem k dispozici,
nosila je, mazlila a věnovala jim většinu své pozornosti a celou svoji náruč.
To jsem pak často
večer cítila, že potřebuju být spíš sama, aspoň na chvíli, a poslední po čem
jsem toužila bylo, aby mě otlapkával ještě muž…
Ale slibuju,
že tohle je jen období!
V danou chvíli
se zdá být nekonečné, ale děti povyrostou a váš osobní prostor začne být z velké
části zase jen váš.
A pak třeba
můžou na řadu přijít i romantické víkendy ve dvou, my jsme ten náš první po
osmi letech rodičovství strávili společně loni a pevně doufám, že se budou opakovat,
ideálně co nejčastěji.
Ale v každém
případě, ať už ve velkém s hlídáním, nebo jen v malém, v obýváku
s lahví vína po uspání dětí, jsou pro vztah právě tyhle drobné i celovíkendové
společné chvilky léčivé, povzbuzující a stmelující.
Být vědomě
spolu, sdílet, naslouchat si, nesoudit, smát se a nebrat to celé tak vážně!
To je moje
partnerské doporučení, pokud byste o něj snad stáli 😉
A skvělé na
tom je, že to jde jak na těch pohádkových horách, tak u vás doma v kuchyni 💗