úterý 22. ledna 2019

Horská romantika v Kozím chlívku


Na začátku ledna měl muž narozeniny a jelikož si raději dáváme dárky zážitkové než hmotné, dostal poukaz s datem minulého víkendu a nápisem:
Víkend pro dva aneb Romantika v Kozím chlívku



Vím, zní to trochu podivně, ale Kozí chlívek není žádný pofidérní eufemismus, ale okouzlující penzion v Deštné v Orlických horách (mimochodem, vzhledem k herničce a celkovému ladění je skvělý i pro pobyt s dětmi ;-). A jelikož muž je milovníkem hor a Deštná je místo, které má spojené s nostalgickými dětskými vzpomínkami, zdála se mi tahle lokalita pro náš společný víkend ideální.
A musím říct, že ani já, která má k zimě značně rozporuplný vztah, jsem nebyla zklamaná. Právě naopak...
Samozřejmě jednak proto, že jsme si mohli užít víkend ve dvou, což je samo o sobě vztahově povznášející a terapeutické, a jednak proto, že hory nám ukázaly, jak nádhernou zimu umí vykouzlit.






Vyšlo nám slunečné počasí a při procházkách jsme měli pocit, že jsme se octli v kouzelné zimní pohádce. V Kozím chlívku bylo útulno a výborně vařili. Dopřáli jsme si rozmařilou hodinku ve vířivce s lahví šampaňského (a v mém případě i báječnou relaxační masáž). Při měsíčku jsme objevovali zákoutí starého kostela sv. Matouše, který si muž pamatoval z dětství. Zapadávali jsme do závějí, a nakonec lezli i po čtyřech při snaze jít po nevyšlapaných turistických stezkách. A celou dobu jsme si povídali, plánovali, snili, smáli se a nebo prostě jen byli. Spolu.





Najít si ryze partnerský čas pro sebe navzájem je v případě, že máte malé děti, vážně fuška. Obzvláště, když nemáte hlídací babičky, tetičky či jiné dostupné chůvičky. S mužem jsme si v tomhle směru taky prošli krizí.
Hlavně v době, kdy jsem kojila Amálku a Vilíka současně, celý den jsem byla dětem k dispozici, nosila je, mazlila a věnovala jim většinu své pozornosti a celou svoji náruč.
To jsem pak často večer cítila, že potřebuju být spíš sama, aspoň na chvíli, a poslední po čem jsem toužila bylo, aby mě otlapkával ještě muž…
Ale slibuju, že tohle je jen období!
V danou chvíli se zdá být nekonečné, ale děti povyrostou a váš osobní prostor začne být z velké části zase jen váš.




A pak třeba můžou na řadu přijít i romantické víkendy ve dvou, my jsme ten náš první po osmi letech rodičovství strávili společně loni a pevně doufám, že se budou opakovat, ideálně co nejčastěji.
Ale v každém případě, ať už ve velkém s hlídáním, nebo jen v malém, v obýváku s lahví vína po uspání dětí, jsou pro vztah právě tyhle drobné i celovíkendové společné chvilky léčivé, povzbuzující a stmelující.
Být vědomě spolu, sdílet, naslouchat si, nesoudit, smát se a nebrat to celé tak vážně!
To je moje partnerské doporučení, pokud byste o něj snad stáli 😉
A skvělé na tom je, že to jde jak na těch pohádkových horách, tak u vás doma v kuchyni 💗



úterý 8. ledna 2019

Pozvánka na besedu o alternativách ve vzdělávání


Verča Hurdová, kterou možná znáte jako Krkavčí matku, nedávno sdílela takovou malou agitku na zvýšení porodnosti, když si libovala v tom, jak je to se třemi dětmi fajn, a jak se učí navzájem, aniž by sama věděla jak, poněvadž u toho většinou vlastně ani není.
A já se musela smát tomu, jak je to pravdivé a jak podobně to sama vnímám.
Zpravidla stačí, aby si u nás doma nějakou dovednost osvojilo jedno dítě, a mají-li ostatní zájem, brzy se dovednost rozšíří úplně sama na celou smečku. Bez rodičovského úsilí a někdy i tomu úsilí navzdory (jedná-li se o věci, které by rodič naopak raději vymýtil).



A tak jsem včera, když mě Vili tak nemile vyklepnul u pexesa, zjistila, že už nějak pochytil velkou část abecedy a taky si kartičky zhruba do patnácti umí s přehledem spočítat. Osvojil si pár anglických slovíček, včetně číselné řady do deseti a stejně jako Amálka si chce psát „deníček“.
To vše bez dospěláckého přičinění, zkrátka jen proto, že chce a vidí v tom pro sebe smysl. Odborně řečeno, má vnitřní motivaci.
A přesně to je jeden z hlavních důvodů, proč mě to tak táhlo ke vzdělávacím alternativám, proč jsem zvažovala domácí vzdělávání, a nakonec se stala součástí skupiny rodičů, kteří se rozhodli založit si „vlastní“ školu, která funguje na principech, jež nám dávají smysl.
Je mi ctí, že mě právě k povídání o tomhle tématu pozvala Míša z blogu Hrajeme si jinak na zítřejší besedu, kde kromě mě bude ještě Hanka Žežulová vzdělávající děti doma, a věřím, že to bude inspirativní večer pro všechny zúčastněné
Pokud je tedy tohle téma lákavé i pro vás a navíc jste ještě z Prahy, moc rádi se s vámi zítra potkáme!
Všechny informace jako kdy, kde a s kým najdete TADY
Potkáme se ? ;-)



neděle 6. ledna 2019

Experiment s výrobou zmrzliny na sněhu


Když už nám i tady v Polabí napadl sníh, chtěli jsme si s dětmi zopakovat zmrzlinový experiment, který jsem kdysi se „svými“ prvňáčky zkoušela ve škole.
Tenkrát jsme ho dělali uprostřed zamrzlé Chrudimky, kde to mělo své nepopiratelné kouzlo, nicméně, zamrzlá řeka slouží jen pro efekt a rozhodně není podmínkou.





Ovšem, než jsme se tentokrát k opáčku dostali, přišla k nám obleva…
Pokud se ale u vás ze sněhové nadílky ještě pořád radujete, určitě si nenechte tohle sněhovo-zmrzlinové kouzlo ujít.
Celé to funguje na principu snížení teploty sněhu vlivem přidání soli (teplota klesne asi na -15°C), což je jev, kterého v zimě využívají silničáři při solení silnic. Chtete-li však znát odbornější názvosloví a souvislosti, určitě doporučuji tohle polopatické video pro badatele začátečníky.
A teď už ke zmrzlinovému experimentu…



Co potřebujete:

Sníh
Smetanu (použila jsem kelímek smetany ke šlehání)
Cukr (dle chuti, použít lze i balíček vanilkového)
0,5 kg soli
Velkou a malou misku
Lžíci

Jak na to:

Do velké mísy dejte sníh a do sněhu vmíchejte sůl. Na osolený sníh posaďte menší misku, vlijte smetanu, oslaďte a pak už jen trpělivě míchejte, míchejte a míchejte.
Smetana začne pomalu při okrajích tuhnout a „přimrzat“ a za zhruba 10 minut (záleží i na okolní teplotě), vám vznikne nefalšovaná smetanová zmrzlina!
Pak už stačí jen všem zúčastněným rozdat lžičky a pustit se do té nejlepší části celého experimentu: ochutnávky 😊




A pokud hledáte další zábavu pro děti, co takhle vyzkoušet Dračí bojovku? Úkolovou hru s příběhem, ve kterém se děti stanou hlavními hrdiny 😉