pátek 19. října 2012

Stres

Na gymplu jsme se učili, že existují dva druhy stresu.
Do jisté míry pozitivní eustres, který nás dokáže stimulovat k lepším výkonům. A negativně vnímaný distres, který nám naopak škodí.
Mým hlavním distresovým zdrojem bývá škola. A to už od první třídy, kdy nás paní učitelka Pytelková nutila soutěžit v počtech.
Ještě teď jsem spocená až za ušima, když si vzpomenu, jak na mě byla celá řada u okna naštvaná, protože jsem si nemohla vzpomenout kolik je osm plus šest.
Doba základky už sice minula, ale já jsem tak pitomá, že jsem se pustila do studia vysokoškolského a teď trpím představou, co mě v letošním ročníku všechno čeká.
Dnešní školní den byl obzvlášť výživný. Nejen, že jsem musela v horečce přetrpět jednu z nejnudnějších přednášek. S vyučujícím majícím utkvělou představu, že jeho teoretický předmět dokáže spasit svět. Ale navíc jsem se dozvěděla data odevzdání bakalářské práce, obhajoby a státnic.
Ještě včera mi to přišlo jako něco bezpečně vzdáleného, dnes mě vyděsilo, jak je to blízko. Sakra blízko.
A já cítím plíživý distres jak na mě vztahuje svoje slizká chapadélka.
V letech minulých to zpravidla znamenalo jediné. Nějakou pěknou chřipku, virózu, žaludeční obtíže nebo mononukleózu.
Jenže teď už nejsem jen sama za sebe. Každý můj výkyv v náladě se odrazí na dětech. Ukázalo nám to posledních čtrnáct dní, kdy si synchronně marodíme a ne a ne se z toho vyhrabat.
Proto vyhlašuji boj stresu a přestávám brát školu tak vážně!
Jen musím ještě vymyslet praktickou strategii protistresové aplikace. Nemáte nějaký tip?

4 komentáře:

  1. Doporučuju pravidelně si ujasňovat priority a kontrolovat, co je potřeba dělat a co potřeba dělat není - a pak si to důležité rozvrhnout a bez odkladů se do toho pustit :-). Takže třeba do školy nedělat všechno, ale jen to, co považuješ za důležité, co nejdříve se do toho vrhnout a pak stres nemá šanci :-). A jinak jóga, meditace, toulání přírodou, vaření ... já kvůli takovým věcem už nemívám výčitky, protože i když pak nestíhám do školy vše, vím, že tyhle "kratochvíle" jsou pro mě důležitější a hodnotnější.
    Držím palce, abys vše zvládala v klidu - a moc tě obdivuju, že ses vůbec rozhodla na školu jít, když bys mohla bez výčitek svědomí trávit čas "jen" doma s dětmi. Nenech se rozhodit nějakým stresem a běž si za svými cíli! ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucko, děkuju za milý komentář i cenné rady :-)
      Mám to stejně, v rámci zachování duševního zdraví netrpím výčitkami pro drobné radosti na úkor úklidu či zdánlivých povinností :-)
      Jen mám pocit, že prioritu v podobě bakalářky mám sice momentálně určenou, leč čas, prostor a energie na její zpracování schází :-) Snad bude líp :-)

      Smazat
  2. bachovy esence - nebo láhev rumu :)))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucko, díky :-)
      Zkusím esence a když to nezabere, sáhnu po flašce :-) Třeba pak Amálka po takovém mléku s rumem bude i líp spát ;-)

      Smazat

Děkuji za Váš komentář :-)