Atraktivita dní v týdnu se zpravidla odvíjí od jejich blízkosti k víkendu. Díky tomu pondělky zpravidla jen útrpně přežíváme a pátky si naopak užíváme.
Víkend pak může být sebenudnější, ale hlavně že je volný a plný možností.
Nám se ovšem nudné víkendy už nějakou dobu vyhýbají. Kdybych to nepovažovala téměř za rouhání, řekla bych, že po některých hektických víkendech se dokonce na rutinu všedních dní těším.
Naše víkendové aktivity totiž leckdy připomínají všechno možné i nemožné, jen ne vytoužený odpočinek. Úklidovými hurá akcemi počínaje a adrenalinem prosycenými výlety konče.
Jako například náš nedávný výlet do Kladrub. Kdy jsme se blahosklonně rozhodli, že dopřejeme Matýskovi zážitek z jízdy vlakem a následně dobíhali v infarktovém stavu téměř odjíždějící vlak.
Muž s Matýskem v kočárku. Já s Amálkou v Manduce a psem na vodítku. Po schodech k nástupišti jsem vyběhla z posledních sil a celá zadýchaná na poněkud konsternovaného průvodčího spustila: „Počkat... My taky... Manžel... Po schodech s kočárkem... Pohlídejte psa... Já pomoct manželovi...“
Načež jsem stále zděšenějšímu zaměstanci drah vrazila vodítko s Berniem a vyrazila pomáhat manželovi s kočárkem do schodů. Museli jsme vypadat jak rodina neandrtálců, ale hlavně že jsme se do vlaku dostali a nemuseli nocovat na nádraží.
O to větší radost mi udělal právě uplynulý, poklidný a chvílemi slunečný víkend. Kdy jsme hodně koukali na pohádky (když bylo ošklivo a zima). Pouštěli draky (když bylo větrno). Chodili na procházky a sbírali kaštany (když bylo slunečno). A tvořili kaštanová zvířátka (když jsme měli jít večeřet).
Alibisticky jsme sice zvířátka z kaštanů vyráběli pro radost dětem, ale ve skutečnosti jsme se s mužem neustále přetahovali o vrtačku (nezbytná věc pro moderní podzimní kaštanohraní) a s nadšením se předháněli v kreativnějších nápadech.
Děti nám však zdařile sekundovaly a ve chvílích rodičovské nepozornosti kaštany využívaly jakožto munici k odstřelu rodičů i sebe navzájem.
Zkrátka jak říkám. Krásný a klidný víkend.
Asi už jde podzim na celou rodinu.
A jaké víkendy preferujete vy?
Drahá Barunko..
OdpovědětVymazatDěkuji za krásné pohlazení v podobě Tvých písmenek..
Víš prožívala jsem teď velké smutky a vidět to,že v některých rodinách,obzvláště v tak mladých,jako jste vy,trávíte víkendy pospolu s manželem pro děti a s dětmi je velký zázrak..Važ si těch chvilek milá má neboť nejsou samozřejmostí a já vám všem ze srdce přeji spoustu dalších společných dobíhaček na vlak..
Měj krásné dny
Brigit
Brigit,
Vymazatmockrát děkuji za tak milá slova.
Pevně doufám a přeji si, aby ty velké smutky nesouvisely s tvou rodinou!
Ještě jednou díky a hezký den!
Barunko bohužel mé smutky srodinou souvisí,ale zase vyjde sluníčko..Věřím,doufám a přeji si,ať je to brzy..
VymazatMěj se krásně..Hezká nová fotka:-)sluší Ti to..
Brigit
Brigit,
Vymazattak už jsem se proklikla na tvůj blog...
Děkuji za kompliment! :-)
K odstřelování rodičů, tak to mě dostalo:-)
OdpovědětVymazatVy si pořád koukám užíváte, to je až záviděníhodné:-)
Lucie,
Vymazatděkuji :-)
Ale závidět není třeba, i u nás probíhají poklidné až "nudné" dny :-)
Jé, taky jsme si jako malí tvořili postavičky z kaštánku...ach kde jsou ty časy. Preferuju víkendy, o kterých odpočívám, vidím se s přáteli na pivku, jsem s přítelem a je nám hezky =)
OdpovědětVymazat