Když si tak ten dnešní „slavnostní“
den rekapituluju, říkám si, kdy a jestli vůbec my se někdy dočkáme nějaké
výroční romantiky, intimča a tak vůbec. S potomstvem pod deset let se mi
to zdá nereálné…
Tedy, ne že by za tu neromantiku
mohly vždycky jen děti.
Ono v autobazaru se netoká
právě lehko. Jenže muž si vzal do hlavy, že „nové“ rodinné auto je nutno pořídit
co nejdříve, nejlépe ihned, a jelikož jeho hlavním řidičem se mám stát já, byla
jsem přinucena k aktivní účasti při výběru. Muž mi nejdříve fakta o
různých vozech pouze sděloval, pak přidal obrázky a nakonec videa. Ani po
zevrubné informační masáži jsem však nebyla sto od sebe jednotlivá auta rozeznat.
To, že je rozliším dle barvy, se prý nepočítá. A tak jsem byla dnes zatažena
přímo do jámy lvové a usazena za volanty.
Bohužel, aha efekt se nedostavil.
Stále nerozeznám picasso od tourana a interiér ani jednoho z nich (jako
obecně žádného auta) mě nepřivádí do extáze.
Následné nemocniční dostaveníčko
s Vilíkem, při němž jsme se zhruba tříměsíčním zpožděním absolvovali vyšetření
kyčlí, mi výroční náladu taky nenavodilo. A když jsem se pak při nastupování do
auta třískla do hlavy a způsobila si dle mého laického pohledu přinejmenším
lehký otřes mozku, chtělo se mi na celé to výročí vykašlat a zalézt sto metrů
pod zem.
A tak jsme vyrazili do
slatiňanského zámeckého parku s tím, že se tam, na místě svatebního činu,
opět vyfotíme.
Kde jsou ty časy, kdy se kolem
nás popelilo pouze jedno dítko, které stačilo čapnout, naštelovat se a nechat
samospoušť vykonat svou práci. Nyní, s dítky třemi, je společné focení hotová
kovbojka.
Jeden ječí, že nechce, další si
rozbije koleno, třetí brečí, že chce mlíko, ten co nechtěl, si odře ruce a
třetí si pozvrací bodýčko.
Nakonec nezbývá než sáhnout po
focení hrou.
Všichni dostanou za úkol
potloukat se kolem a na povel se seběhnout uprostřed a říct sýr. Taková
škatulata hýbejte se. Zabralo to.
Přikládáme proto do našeho alba
již pátou fotku, želáme si vše nejlepší ke krásnému výročí a doufáme, že za rok
se tu sejdem zas. A třeba se jednou s mužem dočkáme i té romantiky :-)
Takové výročí plně odpovídá vašemu krásnému rodinnému životu. Až bude čas tak si ale udělejte s mužem romantiku, to je taky občas potřeba :)
OdpovědětVymazatSměju se - hlavně tomu autu (on mě smích přejde, až nastoupím kondiční jízdy :-) ) a chápu ;-)... Gratuluju, jste krásní!
OdpovědětVymazatPoslední se povedla - moc :)!
OdpovědětVymazatMějte se krásně!
:)
Teda, ty výroční fotky jsou parádní, všechny! A je to moc pěkná tradice, příští rok máme s mužem 10 let, tak si taky uděláme nějakou fotku, jak jsme "dospěli". A romantika bude taky, až trošku odrostou ;-)
OdpovědětVymazat