čtvrtek 7. srpna 2014

Jak kamení promluvilo

Jestli máme doma něčeho opravdu hodně, jsou to hračky. Některé jen v jednom exempláři, jiné po dvou, abychom si ušetřili nervy při hádkách. Už teď mě ovšem ničí představa, že zanedlouho budeme všechny ty krámy pořizovat trojmo. 

Reklama zkrátka cílí na děti a člověk by si připadal pomalu jako Herodes, kdyby dětem alespoň něco z toho hračkárenskho luxusu nedopřál.

A přitom se leckdy ukáže, že těmi nejlepšími hračkami jsou věci úplně obyčejné, naprosto nenákladné a nacházející se všude kolem. Matýsek s Amálkou kupříkladu milují špunty. Obyčejné, korkové, od vína. Skvěle se z nich staví hradby a hodí se taktéž jako imitace rozličného nákladu pro autíčka.

Do řady nenákladných, ale dlouhou zábavu zaručujících "hraček", nám nedávno přibyla další. A to díky nápadu okouknutému na kopečku (díky moc!).

Stačila lihovka, pár oblázků z pěšinky a trocha amatérského kreslení.


 


Časová náročnost: minimální.

Výdrž při hře: maximální.

Z kamínků začaly vznikat pohádky i horory. Děti samy kreslily i skládaly. A kdyby se po dvou hodinách nevzbudil Vilík na kojení, sedíme před domem dodnes.







V příštím levelu se vrhnem na písmenka.




Zkusíte to taky? :-)

6 komentářů:

  1. to je genialni napad, diky :) sedmi

    OdpovědětSmazat
  2. Bari, kdo si hraje nezlobí !!!!! Krásný nápad .... Marki

    OdpovědětSmazat
  3. To je krásný nápad!!! Tak hezké hry vám všem!

    OdpovědětSmazat
  4. Tak to by mě nenapadlo, díky tobě i kopečku za inspiraci!!! :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Barunko pecka..Výborný nápad pro moje "menší" díky:-)
    krásné dny..
    Bi

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)