Žiju v jakémsi
poklusu a nedaří se mi zpomalit. Podle kartářky nastane zlom až na podzim.
Od té doby mě
prý až do mých čtyřiapadesátých narozenin čeká ta nejlepší, nejkreativnější a nejaktivnější
část života.
Poprvé se proto
víc než na prázdniny těším na září a hýčkám si naději, že když Copatá máma
vyjde v tomto avizovaném supr období, stane se z ní okamžitě
bestseller.
Já pak budu až
do svých padesáti čtyř let uznávanou autorkou, načež odejdu do spisovatelského důchodu,
odstěhuju se do ústraní (což v mém pojetí znamená bílou vilku s modrými
okenicemi někde ve středomoří) a tam, pozorujíc západy slunce, budu zdlouhavě
sepisovat své paměti a plavat s delfíny, zatímco mě budou živit procenta z mých
knih.
 |
| Korfu 2013 ... to byla pohoda :-) |
Nicméně moje
důchodová léta a toužebný klid jsou zatím v nedohlednu a tak si tak žiju
svůj tryskem pádící život tady a teď a hledám štěstí v maličkostech.
- Matýskovy neštovice proběhly v naprostém klidu a já už se nemůžu dočkat až se opupínkuje zbytek potomstva..
- Vilík si při pádu z gauče nerozbil o stůl hlavu, pouze mu přibyl další monokl.
- Amálka poprvé spala u své kamarádky Adinky. A ačkoli já jsem do půl čtvrté ráno neusnula a očekávala telefonát od Adinčiných rodičů, které v mojí bujné představivosti mé dítě hysterickým pláčem a steskem po mamince vytáhlo z postele, Ami se narozdíl ode mě měla skvěle.
- Oslavili jsme u nás školní čarodějnice a všech 20 dospělých a 25 dětí si to podle všeho náramně užilo.
- Po několika psychicky náročných dnech bez vysavače můžeme opět uvést dům do obyvatelného stavu (a to bez obavy, že dostanu ránu elektrickým proudem).
- Můj mrtvý telefon může být slavnostně pohřben, neboť jsem byla obdarována novým (jemuž doufám celistvý displej vydrží déle než tři dny, jako tomu bylo u mobilu předchozího, který jsem pak celé dva roky raději neukazovala na veřejnosti).
- A po dvoutýdenním zpoždění a třítýdenním premenstruačním syndromu jsem přivítala své měsíčky oslavným výkřikem (což paní ve vedlejší kabince zřejmě lehce vyděsilo).
Inu, není nad
drobné radosti života ;-)
A co v poslední
době potěšilo vás?
Tak třeba tenhle příspěvek:-) Takový ten radostně škodolibý pocit, že v tom nejsem sama:-)
OdpovědětVymazatJo, a na Tvuj spisovatelský důchod se, tady u nás na Korfu, těším;-)
Od moře zdraví Tereza
Drobné radosti moc vyhledávat neumím, nicméně dnes mě potěšilo,že už mě nebolí v krku. Příchod menzesu také vždy ráda uvítám. Můj domek snů a na důchod je v klidné části pořádně velkého města :-)
OdpovědětVymazatTak poslední bod mě opravdu pobavil :o))
OdpovědětVymazatJá byla včera potěšena, že jsem viděla svého malého prcka na UZ a nakoupila téměř vše, co mi chybělo do výbavy na mimi...
Jinak poslední dny jsem krapet nervózní před tím, co všechno narozením prvního potomka čeká...
Pěkný příspěvek, Baruš a na ty kartářky pozor!!
Koukam, ze nestovice to rozjizdeji ve vsech koutech republiky. Matyas uz je taky po, Barca treti den a je to dost masakr. Tohle jsou chvile, kdy si rikam: "dikybohu, ze jsou jen dva".
OdpovědětVymazatApropos, dneska se mi o tobe zdalo, asi pujdu napsat mejla ;).
Zdravime z jedne nestovici lihne do druhe ;).
Ali
Tak já ti tu věštbu vysvětlím:-)
OdpovědětVymazatu nás neštovice v únoru, asi měsíc, než se vystřídaly všechny děti, cekem pohoda. ale to co přišlo POTOM!!!! oslabený děti chytily každou blbost, každou rýmičku, tuhle teplotka, tamhle kašlíček... už to trvá 3 mesíce.
takže vy se dostanete z neštovic, budete postonávat celé léto a na podzim se z toho konečně dostanete a pak už budete navzdy štastní, v tom středozemním domečku:-D
P.S. jinak Barunko, spisovatelko, přechodník přítomný, ženský rod, pozorujíc. normálně bych nerejpala, ale tebe jazyk živí. přechodníky bud správně, nebo vůbec.
Baru, číst vaše příspěvky je balzám pro duši. Jsou tak milé, vtipné, s nadhledem. Opět jste mě rozesmála. Jedno z mých drobných potěšení v tom uspěchaném čase :). Vaše kniha musí být bestsseler, já se na ni rozhodně těším moc :). Září bude báječné, to mám narozeniny a dárek od vás si nadělím moc ráda!
OdpovědětVymazat