pondělí 9. května 2016

Jak jsem (ne)napsala o Dni matek




U příležitosti včerejšího Dne matek jsem měla v hlavě připravený úžasně dojemný až srdcervoucí proslov. Měl být o velikosti a nekonečnosti mateřské lásky. O její kráse a bezpodmínečnosti. O tom, jak je naplňující a bla bla bla.
Jasně, že taková mateřská láska fakt je.
Ale když den, který jste toužili započít tím, že vám vaše usměvavé ratolesti přinesou snídani do postele, začne už po páté ráno řevem, kvůli svědícím pupínkům, je nálada na veškerá vzletná slova pryč.
A když ten den pak strávíte na gauči obklopena dvěma usoplenými uzlíčky neštěstí, kterým nemáte jak pomoct a tak jim aspoň srážíte teplotu a opakujete pořád dokola, že zítra to už určitě bude lepší, napsali byste místo láskyplných úvah raději stížnost na nebeský management, aby vám jako šupem poslali trochu úlevy, protože jinak už zbývá jedině snad jít se opít.
Ale jen do špajzu, samozřejmě, protože dál se od svých vřískajících potomků, které ovšem nemůžete ani pohladit, neboť pupínků prostá mají snad jen chodidla, hnout nemůžete.
Ano, i to je součástí té nedostižné mateřské lásky.
Ta musí být právě tak ohromná, aby vydržela tohle všechno a ještě mnohem, mnohem víc.
Takže já držím a i dnes sobě a Amálce s Vilíkem opakuju, že zítra už to bude určitě lepší…
PS: V tom marastu alespoň jedná milá věc. Minulý týden přišel mail, že prý jsem nominovaná v soutěži MAMAblog roku 2016! Takže kdybyste mi chtěli mermomocí udělat radost a sami se pokusit něco vyhrát, můžete hlasovat (dokonce každý den ;-) pro Nevyléčitelnou optimistku, která vám bude ze srdce vděčná. Protože kdyby náhodou byla mezi nejlepšími, pojede do Prahy na slavnostní vyhlášení, což by byla po aktuálních událostech příjemná změna ;-)

3 komentáře:

  1. Opět pěkné řádky! Díky. Hlasováno. Moc Ti přeju úspěch. Jana

    OdpovědětSmazat
  2. Jít se opít do špajzu mě dostalo - ó, jak pravdivé :) Pamatuju si, že jsem si občas říkala, ještě že kojím, jinak by ze mě byl za chvíli alkoholik :)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)