středa 28. května 2014

Vilíkovy sváteční verše


Básničky, říkanky i zcela nesmyslné slovní hrátky u nás frčí.

Ať už se jedná o „Pepíku, Pepíku, copak dělá babka“ nebo mé nepublikovatelné veršovánky vznikající u přebalování a jiných neestetických činností.

Když se dětem něco nechce a já právě oplývám větší než malou trpělivostí, stačí požadavek zveršovat a potomstvo rázem mění názor.

Říkanky nás též doprovázejí na cestách, procházkách a místech, kde hrozí zvýšené riziko nudy.
A v neposlední řadě bývají mnohdy součástí našich gratulačních a oslavovacích rituálů.

Díky tomu vznikla i prostá říkanka pro dnešní den. Pro Vilíkův den. Poetický skvost to zrovna není, Vilíkovi to bylo celkem putna, ale u Matyho a a Ami měla celkem úspěch :-)

...

Vilíkovi

Vilém, Vílík, Vilíček,
cucá si svůj dudlíček,
cucá zatím nemluví,
i když zdá se všechno ví.

Je ve spojení s Vesmírem,
je malým mléčným upírem,
je to zkrátka Boží kluk,
a že má svátek, je mu fuk.

Přesto Vílo, Vilíčku,
podej nám svou ručičku,
abychom Ti mohli přát,
bys byl vždy zdráv a s námi rád.

...

Všechno nejlepší k Tvému prvnímu svátku, Vilíku!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)