Muž je poslední dobou pracovně vytížen. Velmi.
Já jsem zase mateřsky vytížená. Taky velmi.
Většinu času to funguje, protože musí. Ale pak přijdou
chvíle, kdy je třeba zvážit priority.
Třeba když se jedna těhule probudí po víkendu stráveném s dětmi
v Praze, kde si to sice stejně jako děti užila, ale asi to přepískla. A
zjistí, že se skoro nemůže hýbat.
Záda bolí jako čert.
Břicho tvrdne.
A Amálka se ptá: „Maminko, ploč pláčeš?“
Pak jde hrdinství do háje a je třeba přivolat muže domů.
Snad přijede brzy…
A já až se zase proměním ve fungující ženu a nikoli funící
uzlíček, vám poreferuji o tom, kterak jsem se málem vloupala k tetiným pražským
sousedům a zablokovala provoz svým podélným parkováním.
Nyní mě však prosím omluvte, chystám se odplazit do sprchy :-)
Výzva: děti, úsměv! zpravidla vyvolává efekt zcela opačný :-) |
Znám, znám...takže držím pěsti....a chce to velkou čokoládu!
OdpovědětVymazatBaru, ať je brzy líp. Olga
OdpovědětVymazatUž je to sice nějaká doba, co jsem já byla těhule, ale úplně to cítím.. jak záda bolí a břicho tvrdne... a jak je jednoduchý to přepísknout.. Tak držím pěsti, ať je brzo líp!
OdpovědětVymazatA mimochodem ta fotka, je naprosto super! Jakoby se Amálka culila, že Matýsek usnul v zoo:)
Tak se držte! Renata Náhlíková
Ježkovovoko, jest.i jste Báro táhla obě děti na vozejčku sama, tak to jste teda vážně přepískla:) Já bych to nedala bez břicha, natož s ním. Tak ať vám je dobře!
OdpovědětVymazatPřeji vám všem hodně sil a posílám :-).
OdpovědětVymazatVerča