středa 19. března 2014

Kdo rodí? Doktoři nebo ženy?



Ačkoli jméno náš třetí potomek stále nemá a výbavičku jsem taky ještě chystat nezačala, čím dál intenzivněji přemýšlím o porodu. A s hrůzou zjišťuju, že za ty čtyři roky se situace rozhodně nezlepšila.

Od prvního těhotenství jsem byla rozhodnutá rodit přirozeně. Nechtěla jsem nic víc než určitou míru svobody, nulové zásahy a miminko co nejdřív u sebe. Porodní plán jsem nesepisovala. Přeci se v porodnici dokážu se zdravotníky dohodnout.

Jak jsem byla naivní.

Porod je zkrátka věcí lékařů, a vy nám do toho, milá rodičko, rozhodně nemáte co kecat! 

Asi tak by se dal shrnout přístup valné většiny zdravotníků. 

Ale může se tomu vůbec člověk divit? Když naše společnost vnímá porod jako akt, který je nutné přesunout do zdravotnického zařízení se stoprocentním lékařským dohledem a ideálně ještě odborně vedený a směrovaný? Když nám nepřijde nic zvláštního na statistikách a článcích začínajících slovy „lékaři přivedli na svět tolik a tolik dětí“?

Tak kdo tu rodí? Kdo má dělohu, v ideálním případě nosí devět měsíců dítě pod srdcem a pak si pěkně vyžere všechny kontrakce? Žena.
 
Přesto porodník nakonec novorozeně chytí a hrdě prohlásí: tak jsem to vaše dítě přivedl na svět! Beze mě byste to, maminko, nezvládla.

Jasně, že se právě v tuhle chvíli ozve dav žen i mužů, kteří budou zapáleně hájit lékařské zásahy a vyrukují s příběhy, kdy lékaři matkám i dětem zachránili život. Tak to samozřejmě je. Někdy na to zkrátka žena nestačí. A já za to lékařům samozřejmě děkuju.

Ale proč paušalizovat? Proč preventivně zasahovat, píchat vodu, podávat oxytocin, provádět nástřih a intenzivně se vměšovat i v případech, kdy by stačilo dát rodícím ženám jen prostor. 

Proč je tolika porodníkům tak proti srsti, že některé ženy po nich zkrátka chtějí jen to, aby nedělali nic. To tak moc drásá jejich ega? Mají dojem, že kdyby neprovedli alespoň malý nástřížek, necítili by se pak dost užiteční?

Jako porodník, který v jistém rozhovoru na dotaz, zda by nebylo namístě změnit některé u nás zavedené praktiky, reagoval slovy: „A to po mě chcete, abych přiznal, že jsem to celou svou kariéru dělal špatně?“

Vážím si lékařů, zejména těch, kteří nezapomínají, že jsou stejně jako pacienti lidmi a jen proto, že mají lékařské vzdělání a nosí bílé pláště, nestávají se z nich neomylní bohové. A omlouvám se všem osvíceným zdravotníkům, kterých se mohl článek dotknout. 

Přesto si trvám na svém.

Porod je záležitostí přirozenou a je právem ženy rozhodnout se, jak přivede své dítě na svět.

Některé se cítí bezpečně v rukou lékařů a na sále, kde je okamžitě k dispzici veškeré moderní vybavení. Jiným by stačilo vědomí, že lékař je pro případ komplikací po ruce, ale pro vlastní porod by uvítaly intimnější atmosféru v doprovodu vlastní porodní asistentky a bez vnějších lékařských zásahů. A pak je tu relativně malé procento žen, které preferují porod doma. Kde se nebudou muset s nikým dohadovat, kde budou mít své soukromí a kde budou moci přivést své dítě na svět v prostředí, kde se cítí dobře.

Chápu přístup všech žen. Každá jsme jiná. Jen bych si přála, aby i celá naše společnost a zejména zdravotníci, byli schopni stejné tolerance a většího nadhledu.



33 komentářů:

  1. Baru držím palce až příjde den D aby byl rychlý,krásný s prima personálem a mohla sis vše režírovat.Nikdy sem nepochopila u porodu muze.doktory.Proč nám vnucují něco co nechceme a ještě bývaji arogantní.Je jen málo těch s lidským přístupem.Bohužel na mé porody nerada vzpomínám právě kvúli aroganci personálu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vnucovat svoje umí, bohužel, i ženy lékařky...

      Vymazat
    2. Věru, děkuju!
      Je fakt, že lékař-porodník se nikdy nemůže stát svým vlastním pacientem a plně porozumět tomu, jak intimní a transormující může zážitek porodu být. Dřív asi věděli, proč se kolem porodu ochomýtají jen ženy ;-)
      Bohužel, jak píše Urschulka a jak mi připomíná i můj první porodní zážitek, žena-lékařka není zárukou většího respektu a empatie...

      Vymazat
  2. Baru drž sa, to bude dobré! Hlavně že víš, co chceš Ty. S tím prvním porodem jsem to měla stejně a můžu bohužel z vlastní zkušenosti říct, že nepřirozený porod se projeví i v počátečním vztahu k dítěti. Podruhé to bylo tak jiné! Bolestivější, ale o to lepší potom. Zrovna minulý týden se na nás s Emou byla podívat holčina, co mi ji pomáhala porodit a která je od posledních týdnů před porodem i moje kamarádka. Kdyby mi nehrozili vyvoláním po termínu a já se nevzpírala, asi bych ji (ještě přes další kamarádku PA) nepoznala, jak vidno, všechno zlé k něčemu dobré. Uhájila mimo jiné před dr., že mě nenastříhne a dodnes prý na mě pí dr. vzpomíná, že nechápe, že se nic nestalo, když měla Ema přes 4 kila. Samy tyhle ženy pokorně přiznávají, že když samy nemají ještě zkušenost porodu, že se jim těžko vžívá do rodících a těžko se jim to odhaduje. Jo a s tím "nástřížkem a spol." máš taky pravdu. Prý více výkonů při porodu (nástřih, šití, oxytocin) = více peněz jako více "odborný" výkon.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Já už naštěstí vím, co chci a jak se k tomu dopracovat (snad:-). Ale přesto mi ten medicínský přístup a častá lékařská arogance pije krev.
      O co by to bylo snazší, kdyby lékaři projevili jen víc respektu k přáním rodící ženy a důvěry v přirozenost porodu. Vždyť většina žen nic jiného snad ani nechce!

      Vymazat
  3. Baro, je zajimave, ze podobne uvahy jsem nikdy nemela. Nevim, mozna je to zemi ve ktere ziju a kde se rodi s hebame... Nekdy v polovine tehotenstvi si ji vyberes a s ni se domluvis, co vlastne ocekavas. Prubeh porodu je nakones sice uplne jiny, ale to je proste priroda. Asi nejpozitivnejsi bylo to, ze ma hebame mne v dobe sestinedeli pravidelne navstevovala, aby zkonrolovala mne i dite a poradila pri tom co jsem nevedela... Pani doktorka prisla az po porodu zkontrolovat deti, jestli je vse v poradku.A stejne na sve porody moc rada nevzpominam, prvni trval 21 hodin, a druhy 3.5 ale o to vic to bolelo.
    Nicmene sis tebou souhlasim, deti privadi na svet maminky a ne zdravotni personal. Ti tu jsou kvuli peci a podpore. Preju ti krasny a nezapomenutelny porod. Katerina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katerino, zřejmě to bude tím, že jsi měla možnost rodit jinde. Protože právě ten systém, jedné pečující osoby/asistentky/hebame je to, o co tolik žen usiluje. O to, aby se normálně probíhající porod přesměroval z rukou lékařů, do rukou schopných asistentek repektujíích rodičku :-)

      Vymazat
    2. Baru, všechno je to o lidech a komunikaci... Jsem matka i tebou haněný zdravotník gyn-por oddělení, tak vím,že pokud doktor nebo matka žijí svojí zkostnatělou představou lékaře-boha nebo naturální matka, která např.při očividných potížích odmítá nabízené alternativy, je to špatně. Jak jsem napsala, je to o lidech a chce to mluvit. Přeji Ti, aby tvůj porod proběhl dle Tvých představ, narazila jsi na chápající zdravotníky a byla i s miminkem v pořádku. PS: můj názor je, že by matky měly bojovat ne za domácí porody, ale budování domácích pokojů v porodnicích, kde může být přítomen partner a o ženu pečuje pokud možno jen jedna asistentka. Každému, kdo o porodech ví aspoň minimum, je jasné, že ve zlomku vteřiny může jít o život(y) a v takovém připadě by měla být lékařská pomoc po ruce.

      Vymazat
  4. nádherná reportáž. přeji ti at to jde jako po másle a hlavně tak jak si to přeješ.:)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věru, moc děkuju! :-) Věřím, že půjde :-)

      Vymazat
  5. Barunko,
    díky za článek..je to přesně tak ,jak píšeš..již se rodit nechystám,jak si přeji porod jsem doktorovi vyplnila s dostatečným předstihem a musím říct,že u porodu prvního jsem se jako prvorodička cítila docela bezradně a nevěděla co mě čeká,zato druhý porod jsem si dokázala řídit sama bez císaře.. včetně data porodu:-)přirozenou cestou..Pouze přání..Zkus se povznést nad věci kolem,jako zkušená maminka víš,že všechno dobře dopadne a kašli na ně:-)Tvé dítě tvá děloha:-)Tvůj porod..
    Mé přání znělo,ať je to rychle a jsme zdraví:-)splnilo se a byla jsem šťastná za sebou řízený porod..Moc na Tebe myslím..
    Bi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Brigit, děkuju :-)
      Přesně jak píšeš, jsem to měla s Amálkou. Taky jsme se spolu dohodly a vyšlo to, jak jsme si přály :-)
      Nyní plánuju stejný postup. Jen mě zkrátka mrzí, že člověk vlastně chce to nejmenší. Aby nikdo nic nedělal. A přitom právě o to se musí nejvíc prát. Je to postavené na hlavu.
      Ale já už jsem naštěstí sebevědomější než při porodu prvním a víc si věřím, což je pro mě a můj klid nejdůležitejší :-)

      Vymazat
  6. Báro, moc zajímavé zamyšlení. Držím palce, abys měla klidný porod přesně podle Tvých představ. Začínám to pomaličku řešit taky. Ten první byl skvělý, sestry mi vyšly vstříc, měla jsem soukromí, pan doktor dodržel naše úmluvy a vyšla jsem z toho všeho neskutečně dobře(=žádný nástřih apod. což dodnes považuji za obrovské štěstí), Kryštof byl venku během chvilky...Tolerance a úcta k rodičce by měl být základ. Všude a bez rozdílu..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky :-)
      Jsem vždycky hrozně ráda, když slyším pozitivní porodní story...kéž by jich jen přibývalo...právě v souladu s onou tolerancí a úctou :-)

      Vymazat
  7. Každý může rodit jak je libo.Doma nebo v porodnoci,prostě kde chce,pokud je dost silný nést následky za to,že vše nemusí být podle jeho představ.Můj syn měl omotanou pupeční šňůru kolem krku,díky bohu,že byl po ruce inkubátor,nemohla bych žít s vědomím,že tu mohl být a není.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marie, to naprosto chápu. Já rozhodně neříkám, že porodníci jsou na nic a že u problémů, které se při porodu objeví nemají své místo.
      Vadí mi jen to preventivní zasahování do spontánního průběhu, vlastně svým způsobem pro nic za nic...
      Vám i synovi hodně zdraví!

      Vymazat
  8. Možná jsem měla štěstí, anebo jsou ve FN Olomouc nejlepší. Já jsem si porodnici vybírat nemohla, protože mám vadu krve a tím pádem jsem celé těhotenství chodila do poradny pro patologické stavy v těhotenství, můj porod byl vyvolaný přesně 38+0, ale i přes to můžu říct, že porodní asistentka, medička a paní doktorka byly prostě super. i péče o děti a nás maminy super. sice jsou ve fakultce ošklivé prostory oproti jiným porodnicím, ale personál úžasný! Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se tu objevují i příspěvky v duchu pozitivním :-)
      Je to hlavně o lidech...to se mi potvrzuje neustále.
      Tak kéž by těch úžasných bylo v porodnictví co nejvíc :-)

      Vymazat
  9. Mám to zasebou z obou stran rodičky i personálu..Kdybych nerodila pod dozorem lékařů, ani jeden z mých porodů bych nepřežila a to při prvním nic nenasvědčovala, že by měly být problém.Mám na něj otřesné vzpomínky, to bylo v ČR. Další v zahraničí a byl to rozdíl. Je to vše o lidech, jako vždy!!! I když bych doma nikdy nerodila, jsem názoru, že má každý mít možnost si vybrat! Přeji ti, aby vše proběhlo, jak si přeješ:-D!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za přání :-) Věřím, že to vyjde.
      A přesně jak píšeš, je to o lidech a jejich přístupu...

      Vymazat
  10. Mluvíš mi z duše Báro, jak ráda bych rodila v porodním domě s porodní asistentkou, se kterou se známe a máme k sobě důvěrtu. Doktor by byl někde tam za dveřmi a v případě problému by přišel, jinak by se neukazoval.
    Já opravdu nevím, kdy našim zákonodárcům a zdravotníkům dojde, že rodička není pacientka, že rodí žena a ne lékař a že ty koplikace, kterými se často máchá na výstrahu, jsou mnohdy způsobeny zbytečnými zásahy, které si rodička nepřeje.
    Je mi moc líto, že pokud člověk nerodí doma, nemá vlastně šanci porodit úplně v klidu. Ačkoliv jsem si vybrala dobrou porodnici s dobrým a milým personálem, přesto to nebylo ono.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pod to, co jsi napsala, se klidně podepíšu!
      Kéž by naše dcery už nemusely vést tyhle "boje" za přirozený porod :-) Že se to podaří ještě za mého reprodukčního věku, v to už nedoufám ;-)

      Vymazat
  11. Milá Baruš,
    vidím to úplně stejně jako ty a držím všechny pěsti, ať se pro tento porod podaří najít to správné místo a lidi.
    Tohle: http://zpravy.ihned.cz/c1-61437440-porod-v-nemocnici-porodni-asistentka mi připadá jako hodně dobrý krok vpřed.
    Viděla jsem spoustu dokumentů, četla množství článků od různých lidí, slyšela zážitky kamarádek, takže si myslím, že mám nějaký svůj názor. Stojím si za tím, že doktora není třeba, POKUD se neobjeví komplikace a rození na zádech je naprosto nepřirozená blbost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mono, souhlas :-)
      Držím palce, ať to jednou vyjde podle tvých představ a doktorů není třeba! :-)
      Jinak s těmi porodními asistentkami je to fajn, ale problém je, že se vlastně moc nemění, protože záleží na doktorovi, který tě přijímá, jestli uzná, že porod je natolik pohodový, že může probíhat jen za asistence asistentky. Tudíž to opět záleží na nátuře doktora... A ještě navíc prý ony porodní asistentky musejí mít smlouvy s danou porodnicí, což je taky věc problematická...
      Ale tak lepší něco, než nic :-)

      Vymazat
  12. Má milá...když jsem četla Tvůj článek, chtěla jsem psát něco hezkého povzbudivého a trochu samosoběfňukacího nad dávným porodem...a pak jsem si přečetla porod u Madam a její překrásné Loly a jsem paf...já nemůžu psát...
    ale aspo%n Tě to zachrání od slohu a napíšu jen holé věty.
    - neměla jsem internet a diskuze s maminkama...
    - ani jsem netušila, co jsou poslíčci, nelžu
    - první těhotenství, první dítě, věděla jsem vůbec do čeho jdu?
    - PORODNÍ PLÁN? X-krát teď žasnu, jak si to maminky sepisují a do detailu si přejí mít ten den D co nejhezčí...
    - ach jo, miláček můj šel 22hodin, byly tam mrchy i sestřičky jeskyňky milé...ale přiznám se, rodila jsem v horečce, vyndala jsem kont.čočky a vše bylo rozmazané:-))...ale sobecky napíšu, jen jsem chtěla konec a miminko
    - x-krát pořád žasnu, jak maminky dolaďují před porodem tu krásu, že jim nemusí mimi hned odnést a umýt...že tohle mohlo být tak a ne tak...TO JÁ VŮBEC NEVĚDĚLA, mimochodem rodila jsem v r.2003, to zase není pravěk, ale nějak jsem byla SAMA, moje mamka nepovídala, ex maminka nepovídala...
    Ale myslím, že jako u Madam a její Loly a u Tebe, moje milá Baruš je vidět to, c osi myslím já - opravdu - maminky, nebojte se, že vám začátek porodu nabourá vztah s dítětem - ne, u Barušky i jinde vidíte, že je to o lásce péči hraní vymýšlení legrace atd...
    Má milá, jsi krásná a kulatá:-)) Opatruj se!
    Mája

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Májo, moc děkuju!
      Ono je někdy lepší nevědět...člověk to pak zkrátka bere tak, jak to přichází a netrpí kvůli představám co by kdyby a toho, jak si to vysnil... :-)
      Ale popis toho, co prožila Madam mě právě nakopnul napsat tenhle článek, který jsem už dlouho nosila v hlavě...
      Celé tohle porodní téma je pro nás ženy zkrátka silné a citlivé a je smutné, že si to doktoři tak málokdy uvědomují...
      Měj se krásně!

      Vymazat
  13. Naprosto s článkem souhlasím. Škoda, že lékaři jsou placení za to, co dělají, než za to, co nedělají.
    Přeju, ať máš na porod hezké vzpomínky.:-)

    Verča

    OdpovědětVymazat
  14. Barunko, tobě to táááák sluší !!!!

    Má zkušenost: Není to tak o nemocnici jako o lidech. Rodila jsem dvakrát, pokaždé tatáž nemocnice .... první porod "děs běs" .... šestnáct hodin s monitorem miminka okolo pasu bez možnosti jít si odpočinout pod horkou sprchu, pak pro mě nepřirozená poloha porodu v leže s nohama do praku .... a porodní asistentky v sesterně u kávy .... druhý /jiná směna, jiná porodní sestřička/ nádhera !!! A pocit, že chci rodit znovu, klidně desetkrát .... sestřička vnímavá mým pocitům a plnící co mi na očích vidí a porod ve dřepu ... bez nástřihu .... pak ještě mokré miminko na mém břiše .... nejkrásnější zážitek v mém životě !!!


    Bari, držím palečky ať je ten tvůj třetí porod přesně podle tvých představ ..... pa, pa Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také chci podruhé rodit jinak než vleže a se správným bondingem, ale nejsou mi jasné některé "technické detaily" :) Ráda bych se tedy zeptala maminky, která to absolvovala, co se děje bezprostředně po porodu. Ze dřepu asi musím na postel, jak se tam dostanu, budu mít na to sílu? Kdo zatím drží dítě? Nebo zůstanu s mimčem na zemi? Je to asi hloupý dotaz ale mě to fakt vrtá hlavou, prosím poraďte :)

      Vymazat
    2. Kaco, já rodila ve dřepu dvakrát.
      Poprvé ve Vrchlabí, tam mi dcerku podali ještě na zemi do náručí, pak jsem si vylezla na postel, doktor mě prohlédl, malou mezitím taky v rychlosti prohlédli a pak jsme na pokoji bondingovali v posteli o sto šest.
      Podruhé to bylo doma. Syna jsem porodila ve dřepu, sama jsem si ho chytla a sama se s ním svalila do připravených polštářů. Od té chvíle jsem ho skoro nedala z ruky.
      Jde to. Záleží jen na lidech okolo. A na vás, jak si to ustojíte :-)
      Ať vám to vyjde dle vašich představ!

      Vymazat
  15. krásný článek. Kéž ti to vyjde podle tvých představ.

    OdpovědětVymazat
  16. Rodila jsem před více než dvaceti lety a vybrala si schválně menší město. Bylo to za přítomnosti asistentek, ale jen do okamžiku, kdy jim došlo, že je to průšvih. To bylo najednou kolem mě osm doktorů.
    Naštěstí vše dopadlo vcelku dobře, i když jsem se probrala až třetí den. Nicméně tu pohodu bez doktorů si pamatuji i dnes a tak naprosto rozumím.
    Moc Ti přeji, aby u Tvého porodu byli samí rozumní a příjemní lidé :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Moc preji klidny a prirozeny porod! Ja prvni porod vyvolavany-des!Druhy a treti prirozene,kazdy uplne jiny,oba ale krasne. A mela jsem asi velke stesti na lidi, v nicem na me nikdo netlacil,nevnucoval, vsechno jsem si volila sama,zvlast ted u tretiho. I po porodu se mnou jednali vsichni s respektem a uctou. Skoda,ze to stale neni samozrejmosti,ale spise vyjimkou...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)