úterý 4. února 2014

Třetí trimestr udeřil

Mám dojem, že moje tělo se rozhodlo nástup třetího trimestru oslavit provokativní manifestací všemožných těhotenských neduhů.

Kromě odskakování na toaletu v intervalu, za nějž by se nemusel stydět sebetěžší prostatik a nevolností, o nichž jsem byla přesvědčená, že jsou dominantou trimestru prvního, se nově připojilo ještě pálení žáhy. Bolesti zad a pánve, která se dle roztahovací tendence připravuje snad na porod paterčat. Tvrdnutí břicha. Nezaspatelná únava. A když se dívám hodně pozorně a s přivřenými víčky, mám dojem, že mi taky natékají kotníky.

Kromě toho tu máme projevy, o nichž se rozhodně nehodí psát, neboť jsou charakteru ryze intimního.

Ve výsledku si však připadám plně kompetentní zapojovat se do debat vyhrazených zejména úctyhodným stařenkám a stařečkům. Protože, pominu-li fakt, že ještě nemám zubní náhrady a celkem obstojně vidím a slyším, je mé tělo v obdobné kondici jako v případě mnohých osmdesátníků.

Každopádně, řekla bych, že jsem plnohodnotně těhotná. Čemuž nasvědčuje i fakt, že do velké části svého šatníku se nenacpu a obouvání bot začíná být těžkým gymnastickým cvičením.

Přesto nepožívám těhotenských výhod. A víte proč?

Protože na mě to těhotenství není prý skoro vidět! A to jsem si napotřetí libovala, jak brzy mi to bříško vyskočilo.

No jo, jenže taky se brzy zaseklo a já jsem tam, kde jsem byla už dvakrát.

V situaci, kdy se lidi omlouvají : „Jéžiš, promiňte, já si vůbec nevšimla, že jste těhotná!“

Kdy se podivují: „Na to, že máš rodit začátkem května máš to bříško nějaký malý!“

Nebo kdy se vyptávají : „To budete rodit někdy v létě, že?“ A následně se podivují.

Zkrátka, většinu času zřejmě vypadám spíš přejedeně než těhotně a tak se ani lidi v autobuse nepřetrhnou, aby mě pustili sednout.

Ale hlavní je, že o svém malém nájemníčkovi vím já. A že on či ona se má čile k světu. 

A s tím "neviditelným" břichem a dotazy, to snad i potřetí přežiju :-) 


14 komentářů:

  1. Baru, pupíček je kráááásnej! Mě ten přelom na třetí trimestr čeká za pár dní, tak jsem zvědavá, jaké neduhy se přijdou podívat k nám... Držím palce, ať s nájemníčkem tu poslední třetinu přečkáte ve zdraví a se zaslouženým výsledkem!!! Moc Ti to sluší!

    OdpovědětSmazat
  2. Báro, tak to mě nejvíc potrápil první trimestr a to hlavně únavou,teď sice mě sice netrápí únava a nedostatek energie , naopak mám energie víc než je moje tělo, které zase naopak extrémně narostlo (hlavně břicho :-) ), za den zvládnout. O mně si naopak lidé myslí už od prosince , že budu rodit zítra a já až v dubnu :-))) .Pálení žáhy a tvrdnutí břicha mám občas taky, ale víc mě zlobí křeče, v noci se tak často stane , že si musím zapochodovat a křeče v lýtkách rozchodit abych mohla spát dál. Vypadáš náramně , já si vždycky přála mít jenom malé bříško. Přeji ať vše probíhá v pohodě a ve zdraví a určitě platí jak pro tebe , tak pro mě ...na velikosti nezáleží! Krásné dny!

    OdpovědětSmazat
  3. Děkuju vám, Lucky :-)
    Naštěstí, musím přiznat, že ač ráda dramatizuju a nadsazuju, tak hrozný to není. A pořád si to těhotenství užívám :-) Jen je fakt, že aspoň ta energie navíc by se hodila :-)
    Každopádně i já vám moc přeju bezproblémové a veselé čekání vašich potomků :-)

    OdpovědětSmazat
  4. Baru, ale moc Ti to sluší! Já když vzpomínám na svoje první těhu, bylo pořád něco, u druhého to bylo taky, ale už jsem se na to dívala jinak a užila si to se vší parádou. A jelikož třetí nebude, tak se chodím kochat sem :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Baru, díky :-)
      Ono to asi nikdy není ideální, ale přístup dělá hodně a dokáže i ulevit :-) Takže ač si tu tak frfňám, vlastně si nestěžuju. Mám se úžasně :-)

      Smazat
  5. Moc vám to sluší- a prcek jistě roste jak má , tak co.... Dcera když šla rodit ,tak se doktor divil- vy jste si zapomněla bříško doma jí říkal. Přibrala jen 8kg a malej měl 3,60.... byla jen jako trochu víc napapaná. Aspoň nemusíte tahat zbytečná kila- pěkně si to užívejte......Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuju!
      U nás to bude taky rodinné dědictví :-) Mamince nechtěli věřit, že se svým mini bříškem jde rodit :-)

      Smazat
  6. Baru, krásná fotka. Tak ať to oba dobře zvládnete až do finále. Třeba nějaké ty neduhy ještě pominou a bude líp. Ono se říká, že každé další těhotenství je horší a horší, asi jak je tělo už trochu zhuntovaný po těch předchozích. Už se těším na jaro a fotku miminka :-)
    Olga

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Oli, tak na jaro a mimi se těším přímo fanaticky :-)
      Ale i když si tu tak stěžuju, zas tak hrozně to neberu...něco není zrovna nejpříjemnější, ale co...je to zkrátka doslova jiný stav :-)

      Smazat
  7. Baru hezká fotka,hlavní je ,že se malému podnájemníčkovi daří:-) Vzpomínám jak jsem u kluků musela lažet do 36týdne...myslela jsem'že nevydržim:-) bylo to tááák dlouhé čekání:-) Držím palce,ať neduhy pominou.Pa Věra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Věru, tak oproti tobě se mám královsky :-) A mrňouskovi se opravdu daří, tak co si přát víc, že jo :-)

      Smazat
  8. Milá Báro, óóó jak Vám rozumím ... špatně mi bylo více jak 4 měsíce, dole 10kg, tvrdnutí břicha a děloha pracující na plné obrátky se objevily už na podzim ... a od začátku roku ležet s nohama nahoře :( ... Teď už mám kritické období za sebou, tak uvidíme, jak dlouho mládě ještě vydrží :). Tak nám všem přeji, ať to co nejlépe zvládneme a mimča nás pak jen těší :)!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Andreo, je to náročný období, ale nikdo mi nevymluví, že je i krásný :-) Tak ať si ho ještě užijem tak dlouho, jak bude potřeba :-)

      Smazat
  9. Hihi, som sa pobavila. Mne sa moje brucho tiež dlho schovávalo nenápadne pod bundou. Keď som si chcela sadnúť v MHD, tak som si musela miestečko vystriehnuť. :D Ale už je to lepšie. Som zvedavá na deň D, kedy sa malá rozhodne vyjsť na svetlo Božie. Len ma štve to, že v nemocnici sa mi vyhrážajú vyvolávaním pôrodu. :(

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)