Po velké akci není nic lepšího než prolenošit následující
dopoledne v pyžamu. K tomu snídat mírně okoralé chlebíčky a dort. A oddávat
se pocitům nostalgie i úlevy z toho, že je to celé za námi.
Naštěstí už se máme zase na co těšit.
Chystáme se na Sečskou přehradu za pracovně vytíženým mužem.
Ten si tam vesele/nevesele školí. A my s dětmi máme v plánu „relaxovat“.
Procházkovat. Užívat si neprozkoumaný dětský koutek. K hotelu náležející bazén.
Okolní lesy. A všechno ostatní, co doma nemáme.
Děti už se pečlivě připravují. A já trochu naivně doufám, že
načerpám trochu sil do dalších týdnů, kdy bude následovat mužovo pracovní
vytížení a moje nezadržitelné kulacení :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář :-)