Mám dojem, že moje tělo se rozhodlo nástup třetího trimestru
oslavit provokativní manifestací všemožných těhotenských neduhů.
Kromě odskakování na toaletu v intervalu, za nějž by se
nemusel stydět sebetěžší prostatik a nevolností, o nichž jsem byla přesvědčená,
že jsou dominantou trimestru prvního, se nově připojilo ještě pálení žáhy.
Bolesti zad a pánve, která se dle roztahovací tendence připravuje snad na porod
paterčat. Tvrdnutí břicha. Nezaspatelná únava. A když se dívám hodně pozorně a s přivřenými víčky,
mám dojem, že mi taky natékají kotníky.
Kromě toho tu máme projevy, o nichž se rozhodně nehodí psát,
neboť jsou charakteru ryze intimního.
Ve výsledku si však připadám plně kompetentní zapojovat se
do debat vyhrazených zejména úctyhodným stařenkám a stařečkům. Protože, pominu-li
fakt, že ještě nemám zubní náhrady a celkem obstojně vidím a slyším, je mé tělo
v obdobné kondici jako v případě mnohých osmdesátníků.
Každopádně, řekla bych, že jsem
plnohodnotně těhotná. Čemuž nasvědčuje i fakt, že do velké části svého
šatníku se nenacpu a obouvání bot začíná být těžkým gymnastickým cvičením.
Přesto nepožívám těhotenských výhod. A víte proč?
Protože na mě to těhotenství není prý skoro vidět! A to jsem
si napotřetí libovala, jak brzy mi to bříško vyskočilo.
No jo, jenže taky se brzy zaseklo a já jsem tam, kde jsem byla
už dvakrát.
V situaci, kdy se lidi omlouvají : „Jéžiš, promiňte, já
si vůbec nevšimla, že jste těhotná!“
Kdy se podivují: „Na to, že máš rodit začátkem května máš to
bříško nějaký malý!“
Nebo kdy se vyptávají : „To budete rodit někdy v létě,
že?“ A následně se podivují.
Zkrátka, většinu času zřejmě vypadám spíš přejedeně než
těhotně a tak se ani lidi v autobuse nepřetrhnou, aby mě pustili sednout.
Ale hlavní je, že o svém malém nájemníčkovi vím já. A že on
či ona se má čile k světu.
A s tím "neviditelným" břichem a dotazy, to snad i potřetí přežiju :-)
Baru, pupíček je kráááásnej! Mě ten přelom na třetí trimestr čeká za pár dní, tak jsem zvědavá, jaké neduhy se přijdou podívat k nám... Držím palce, ať s nájemníčkem tu poslední třetinu přečkáte ve zdraví a se zaslouženým výsledkem!!! Moc Ti to sluší!
OdpovědětVymazatBáro, tak to mě nejvíc potrápil první trimestr a to hlavně únavou,teď sice mě sice netrápí únava a nedostatek energie , naopak mám energie víc než je moje tělo, které zase naopak extrémně narostlo (hlavně břicho :-) ), za den zvládnout. O mně si naopak lidé myslí už od prosince , že budu rodit zítra a já až v dubnu :-))) .Pálení žáhy a tvrdnutí břicha mám občas taky, ale víc mě zlobí křeče, v noci se tak často stane , že si musím zapochodovat a křeče v lýtkách rozchodit abych mohla spát dál. Vypadáš náramně , já si vždycky přála mít jenom malé bříško. Přeji ať vše probíhá v pohodě a ve zdraví a určitě platí jak pro tebe , tak pro mě ...na velikosti nezáleží! Krásné dny!
OdpovědětVymazatDěkuju vám, Lucky :-)
OdpovědětVymazatNaštěstí, musím přiznat, že ač ráda dramatizuju a nadsazuju, tak hrozný to není. A pořád si to těhotenství užívám :-) Jen je fakt, že aspoň ta energie navíc by se hodila :-)
Každopádně i já vám moc přeju bezproblémové a veselé čekání vašich potomků :-)
Baru, ale moc Ti to sluší! Já když vzpomínám na svoje první těhu, bylo pořád něco, u druhého to bylo taky, ale už jsem se na to dívala jinak a užila si to se vší parádou. A jelikož třetí nebude, tak se chodím kochat sem :-)
OdpovědětVymazatBaru, díky :-)
VymazatOno to asi nikdy není ideální, ale přístup dělá hodně a dokáže i ulevit :-) Takže ač si tu tak frfňám, vlastně si nestěžuju. Mám se úžasně :-)
Moc vám to sluší- a prcek jistě roste jak má , tak co.... Dcera když šla rodit ,tak se doktor divil- vy jste si zapomněla bříško doma jí říkal. Přibrala jen 8kg a malej měl 3,60.... byla jen jako trochu víc napapaná. Aspoň nemusíte tahat zbytečná kila- pěkně si to užívejte......Hanka
OdpovědětVymazatHani, děkuju!
VymazatU nás to bude taky rodinné dědictví :-) Mamince nechtěli věřit, že se svým mini bříškem jde rodit :-)
Baru, krásná fotka. Tak ať to oba dobře zvládnete až do finále. Třeba nějaké ty neduhy ještě pominou a bude líp. Ono se říká, že každé další těhotenství je horší a horší, asi jak je tělo už trochu zhuntovaný po těch předchozích. Už se těším na jaro a fotku miminka :-)
OdpovědětVymazatOlga
Oli, tak na jaro a mimi se těším přímo fanaticky :-)
VymazatAle i když si tu tak stěžuju, zas tak hrozně to neberu...něco není zrovna nejpříjemnější, ale co...je to zkrátka doslova jiný stav :-)
Baru hezká fotka,hlavní je ,že se malému podnájemníčkovi daří:-) Vzpomínám jak jsem u kluků musela lažet do 36týdne...myslela jsem'že nevydržim:-) bylo to tááák dlouhé čekání:-) Držím palce,ať neduhy pominou.Pa Věra
OdpovědětVymazatVěru, tak oproti tobě se mám královsky :-) A mrňouskovi se opravdu daří, tak co si přát víc, že jo :-)
VymazatMilá Báro, óóó jak Vám rozumím ... špatně mi bylo více jak 4 měsíce, dole 10kg, tvrdnutí břicha a děloha pracující na plné obrátky se objevily už na podzim ... a od začátku roku ležet s nohama nahoře :( ... Teď už mám kritické období za sebou, tak uvidíme, jak dlouho mládě ještě vydrží :). Tak nám všem přeji, ať to co nejlépe zvládneme a mimča nás pak jen těší :)!
OdpovědětVymazatAndreo, je to náročný období, ale nikdo mi nevymluví, že je i krásný :-) Tak ať si ho ještě užijem tak dlouho, jak bude potřeba :-)
VymazatHihi, som sa pobavila. Mne sa moje brucho tiež dlho schovávalo nenápadne pod bundou. Keď som si chcela sadnúť v MHD, tak som si musela miestečko vystriehnuť. :D Ale už je to lepšie. Som zvedavá na deň D, kedy sa malá rozhodne vyjsť na svetlo Božie. Len ma štve to, že v nemocnici sa mi vyhrážajú vyvolávaním pôrodu. :(
OdpovědětVymazat