úterý 11. února 2014

Ranní překvápko

Děti jsou dle zkušenosti mé i přesvědčení „odborníků“ nejroztomilejší když spí. 


Mě ale dnes dojaly hned po ránu. 

To si takhle po dlouhé době užíváte noc nerušenou záchvaty kašle, zběsilým hledáním kapesníků či prolíváním dětských hrdélek litry děsně sladkých a lepkavých sirupů na teplotu, když v tom přijde ráno.

Pro mě je to poměrně nepříjemné zjištění, ale co, jednou to přijít musí. Avšak světe div se, Matýsek, který mě svým chrutím probudil, tiše odchází nedožadujíc se mé asistence. Přesvědčena, že zvolání „Maminkóóó´, vstávej!“ přijde záhy, zavírám oči, abych si ukradla ještě pár okamžiků v teplé posteli.

O nějakou dobu, jejíž trvání nejsem schopna posoudit, neb nemáme v ložnici hodiny (při tikání prostě neusnu!) později, se začíná chrout Amálka.

Přesvědčena, že tentokrát se vstávání nevyhnu, připravuji se psychicky na přesun do vertikální polohy, když tu se Amálka zvedá a tiše odchází!

Zavírám oči a čekám, kdy přijde řev, pláč nebo jiné zvuky napovídající, že ranní postelová idylka je v tahu.

Jenže ono pořád nic. Jen mě se chce hrozně čůrat. Když ale vylezu z postele, mám útrum. Pár minut se kroutím a překonávám, ale pak už není zbytí. Jdu tiše do koupelny.

Pak se ještě tišeji plížím do obýváku a žasnu.

Je půl desáté! Děti svorně sedí na gauči, snídají čokoládu, kterou pro ně Matýsek porcuje příborovým nožem a sledují teleshopping, jelikož se jim nepodařilo přepnout televizi na video, kam si daly Krtka a autíčko.

Opomíjím fakt, že čokoláda není nutričně nejhodnotnější snídaní a dojímám se nad tím, jak mám zlaté dětičky. 

Teď už jen zbývá nenápadně svým pokladům navrhnout, že příště by mohly připravit ještě snídani do postele pro maminku a bude to dokonalost sama :-)

14 komentářů:

  1. Jé, ti jsou zlatí!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tak přeju, aby to nebyla jen dnešní výjimka, ale stalo se to malým nepsaným pravidlem, párkrát do týdne!!! (no - tak aspoň párkrát do měsíce, no)...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, zatím se jedná o ojedinělý zázrak, ale i tak to bylo super :-) Však teď už to s nimi a jejich samostatností bude určitě jen a jen lepší :-)

      Vymazat
  2. Ti jsou skvělí :) To sis musela pospat pěkně. Hlavně jim naznač, že tohle by se mohlo dít častěji. A ono ty teleshopingy nemusejí být tak špatný, já na nich taky tak trochu vyrostla a žádná psychická újma na mě není znát (doufám).
    A čokoládka? Musejí se sami odměnit za to, že jsou tak hodní na maminku ;)

    OdpovědětVymazat
  3. to je nádherné...pravda - spící děti taky miluju:-)))

    OdpovědětVymazat
  4. Opět se mi milá Báro podařilo, dojmout mě...
    Tak krásně píšeš své životní situace ...
    Tvé děti jsou kouzelné , už se moc těším na třetího andílka.
    Opatrujte se pa Andy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andy, děkuju :-)
      Věřím, že s třetím andílkem psacího materiálu jistě přibude :-)

      Vymazat
  5. Parádní! Tak jen houšť a větší kapky (co se vyspávání po ránu týče) :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Paráda. Myslím, že snídani pro maminku by zvládnout mohly... a až budeš mít třetí dítko, možná se dočkáš i oběda.:D
    Víc takových milých překvapení přeji.

    Verča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :-)
      JJ, měla bych je pomalu zasvětit do tajemství samostatného kuchtění :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář :-)