středa 27. listopadu 2013

Malý velký zázrak

V posledních dnech si užívám takové malé privátní potěšení, které mi často vykouzlí na tváři úsměv i v těch nejméně očekávaných situacích.

Naše miminko, provizorně pokřtěné Rozinka, už totiž není jen tichým a nenápadným nájemníkem mé dutiny břišní. Právě naopak. Rozinka už krásně dává vědět, že se má čile k světu.

Začalo to kolem patnáctého týdne. Říkala jsem si, že to je moc brzo, ale sem tam jsem zkrátka měla dojem, že miminko cítím.

Teď, o dva týdny později, už se ovšem nemusím strachovat, že je to jen sugesce. Rozinka totiž opravdu kope! A je vážně důrazná.

Tohle okopávání, je pro mě na těhotenství jednou z nejkrásnějších věcí.

V takových chvílích mám chuť se zastavit a jen se přihlouple culit, hladit si břicho a být šťastná. V takových chvílích skutečně intenzivně vnímám, že ve mně roste nový člověk. A to je opravdový zázrak.

A mě nezbývá, než za něj, stejně jako za ty starší dva, denodenně děkovat!

...

Na zázrak v praxi se můžete podívat na přiloženém videu. Neuvěřitelně komplikovaný proces, tohle stvoření :-)


5 komentářů:

  1. Baruš, to je krása!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
    Já kdysi četla, že při několikátém těotenství je ta kůže citlivější a maminka vnímavější, proto ty pohyby cítí mnohem dříve.
    Já ty pohyby také milovala, když byl synátor v bříšku větší, dávala jsem si na břicho sklenici s vodou a pozorovala ty vibrace:-))
    A synátor uměl pohyby, to bylo něco!
    Ty pohyby mi chyběly i potom, co jsem měla už malého na světě!
    Užívej si to!!!!!!
    Baruško, na Walliho s Evou jsem nezapoměla, jen je problém s korunkama, ale já to do Vánoc stihnu!
    Mája

    OdpovědětSmazat
  2. Baruš, já Ti musím něco napsat. jak v praxi stonásobně platí MLČETI ZLATO.
    V tom videu o miminku, jak tam v úvodu závodí spermoníci, to mi připomělo můj trapas z kina.
    Už nevím kolik mi bylo, odehrálo se to na ZŠ, ale tipuji, že přírodopis v 7.třídě již proběhl:-)) No a my tak sedíme v kině, dávali Kdopak to mluví, no a úvodní scéna - spermoníci, že....a já do toho ticha CO TO JE???????? Kdybych udělala jen tohle, snad by mi ještě tak trapně nebylo, to přišlo až pak, kdy jsem místo ticha pronesla něco jako AHA JÁ UŽ VÍM...to už za mnou někdo nevydržel a okomentoval mě:-))))
    Ale vzhledem k tomu, že jsem jednoho vítězného spermoníka ráno odvedla do školy, tak základy jsem pochopila:-))
    pa Mája

    OdpovědětSmazat
  3. To video je prostě krása, dokonce jsem u toho bulela (a to se mi téměř nestává u žádného filmu, je to prostě zázrak)... často jsem si říkala, že bych něco takového chtěla vidět, ne jen fotky.
    Vzpomněla jsem si na foto mé dcery z tuším 4 měsíce, kdy jsme byly na 3D. Mám její fotku, jak se drží za šňůru a usmívá se. I dnes, a to už je jí téměř 7, se pořád ráda usmívá :-))))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je krásné!!!! A vybavíte si, jak nedávno byl na netu snímek, jak lékař rodil holčičku císařským řezem a v jeden okamžik se ta malá ručička ještě "z břicha" dotkla doktorovy ruky. Jako když si podávají ruku při vítání! NĚCO NEPOPSATELNĚ NÁDHERNÉHO!
      Prostě dáma už od narození:-)) Rodiče psali, že nechali foto zvětšit a darovali tomu lékaři. U toho jsem bulela já:-))
      Mája

      Smazat
  4. Holky, děkuju za sdílení vlastních zážitků! Tohle období v životě je prostě jedna velká jízda a neskutečný zážitek :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)