čtvrtek 28. listopadu 2013

Domácí zábavy

S nástupem mínusových teplot se většina našich aktivit přesouvá do vnitřních prostor. Ty tam jsou několika hodinové toulky lesem a hrátky na zahradě. Děti jsou totiž tuze zimomřivé. 

Asi po mamince.

A tak zatímco jiné matky honí své děti po ulicích se zoufalým: „Počkej! Musíš si obléct rukavice!“ Náš Matýsek o rukavice škemrá už od října a v mnohých rodinách nenáviděné punčochy jsou v zimě jeho nejoblíbenějším kusem oblečení.

Ten kdo přišel s tvrzením, že "neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení", evidentně neznal našeho Matýska. Neboť jsem ještě neobjevila termoprádlo, v němž by náš synek dokázal byť jen přejít od domu k autu, aniž by si nepostěžoval, že je mu zima.

Ale být po většinu dne „zavření“ doma, naštěstí neznamená, unudit se k smrti. Obzvláště s našimi všetečnými potomky a Matýskovou vášní pro zkoumání všeho druhu.

Momentální top aktivitou jsou u nás vodní pokusy. Abych se trochu inspirovala, půjčila jsem si o nich i knížku. Ale nechat dětem volné pole působnosti se stejně ukázalo být podnětnější.

A tak zkoumáme vztlakovou sílu a zkoušíme ji demonstrovat na skutečnosti, že kulička z modelíny se potopí, ale lodička z téhož, zůstane plavat.

Zkoumáme, co všechno je dost lehké na to, aby to plavalo a co naopak klesne ke dnu.

Experimentujeme s podvodní sopkou pomocí obarvené vody a pozorujeme olej tvořící vrstvu na hladině.

A nakonec stačí přidat trochu jaru, poskytnout brčka a dokonalé bublinkové hrátky jsou na světě.

Naposledy jsme u dvou misek s vodou strávili dvě hodiny. Nestačila jsem zírat.









Další oblíbenou činností je malování. Na stole a malém papíře brzy omrzí. Ovšem velká role papíru, vodovky a kuchyňská podlaha k dispozici, tomu se už dá říkat zábava! Co na tom, že nakonec to skončí tak, že podle dětských přání maluje poněkud umělecky retardovaná maminka?

Důležité je, aby v žádném případě umění nepřišlo vniveč. Je proto třeba ho náležitě vystavit. Naše stěny se tak mění v uměleckou galerii a všude se to hemží Amálčinými abstrakcemi a Matýskovými hasiči a plachetnicemi. (Díkybohu za washipásky.)



No a když už nám doma hrabe, nabalím děti i přes hlasité protesty do žádoucích vrstev a řádně namotivované je vypustím třeba do lesa. 

Jako motivační prvek k nezaplacení se u nás ukázal být „stolek ročních období“, respektive hromada přírodnin doplněná postavičkami.  Stačilo „uplstit“ dvě podzimní víly a děti se už postaraly o to, aby se jejich podzimní koutek pěkně zaplnil. Z každé procházky tak přibude nějaká šiška, kámen či větev. 

A Matýsek se už těší, až upgreadujem víly na zimní a pořídíme jim pidi vánoční stromeček.



Taky se těším.

Užívat si svět alespoň občas dětskýma očima a nadchnout se pro maličkosti, to je zkrátka žůžo. A že těch maličkostí je kolem nás spousta... Jen je objevit!

10 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Děkuju, ale není můj :-)
      Ovšem na realizace víl jsem vcelku pyšná ;-)

      Vymazat
  2. Otázku, prečo tie deti majú radi hry s vodou, blatom a pod. si dávam často. Aj tých našich pubertiakov to ešte baví. A nám je tak veselo. A ešte k bábätku. Tiež som pri treťom tehotenstve pociťovala pohyby dieťatka oveľa skôr ako pri prvých dvoch. &Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, čím hůře zlikvidovatelné škody, tím je to pro děti lákavější :-)
      A u mě mělo pocitování pohybů taky stoupající tendenci. U každého těhotenství o něco dřív :-)

      Vymazat
  3. Ahoj, moc díky za inspiraci, s dětma často hledám aktivity, které by nás (hlavně mě taky :)) bavily, a ty hrátky s vodou zajisté vyzkoušíme. Jety (tatínek 2leté Mariánky a pětiletého Matouška)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jety, to mě těší!
      Navíc, s tatínky, kteří leckdy tolik nelpí na pořádku je mnohdy větší zábava ;-)

      Vymazat
  4. Barunko, jsi úžasná. Když to čtu, uvědomuji si, jak moc přínosné jsou takové aktivity pro děti a jak hodně jsme v tomto směru dceru zanedbávala. Snad to jednou oplatím svým vnoučatům :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radu děkuju, ale určitě jsi dceru nezanedbávala! Jen s tebou zase získávala úplně jiné zkušenosti a prožitky :-) A tak to má asi být :-)
      No a s vnoučaty se jednou pořádně vyřádíš :-)

      Vymazat
  5. Baru, tenhle článek je pro mě nesmírně inspirativní. Strašně si přeju, abych jednou, až budu mít svoje děti, je dokázala taky takhle bavit, vymýšlet program a zábavu a neskončila jako rezignovaná matka, která děti odbude usazením k televizi nebo za počítač. Úplně jsem si vzpomněla na svoje dětství, stavění skřítčích domečků, chození do lesa, na procházky, i na ty pokusy došlo ... a zamrzelo mě, že jediné dítě, které kolem sebe teď mám, svou sestřenku, často odbývám právě tou teleziví a hraním počítačových her, i když ji mám moc ráda a vím, že je to zvídavé děvče. Jsi mi inspirací se snažit a změnit to :-). Děkuju za to!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, děkuju :-)
      Já taky nejsem dokonalá a kapacitu na vymýšlení zábavy nemám pořád, ale snažím se :-) Nejlepší je, když to baví i dospěláka a není to jen z musu :-)
      Přeju krásný poslední měsíc v Norsku! :-)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář :-)