úterý 21. května 2013

Vzteklínek

Nerada bych to zakřikla, ale Matýsek je celkem kliďas. Jasně, vytočí ho, když mu Amálka rozdupe architektonický legoskvost nebo když ho ti zlí, nechápaví a nepřející rodiče nutí jít ke stolu, zrovna když má  rozdělanou práci. Ale vzteky se po zemi neválí.

Ami, to je větší dračice. Naštve ji kde co. Ale zatím to zvládáme taktéž bez kopání do blízkých předmětů či bušení hlavou o zeď. Jen ten její hlásek je celkem pronikavý...

Nicméně v případě potřeby máme po ruce skřítka Vzteklínka. Je to takový malý škodolibý bastard, který si vám sedne za krk a pokouší vás k dalšímu a dalšímu vztekání se. Jistě ho známe všichni. 

V případě nějakého většího dětského "záchvatu", se pak většinou místo k dětem, obracím ke skřítkovi. Zpravidla to zabírá.

Nedávno jsem byla svědkem scény téměř divadelních rozměrů. Kluk asi tak tříletý se své role zhostil fantasticky.  Jeho kvílení  a dokonalý placák k zemi, včetně okopávání neméně hlučné maminky, mi zůstanou v hlavě dlouho.

Snad proto vznikla tahle vzteklouní minipovídka :-)




Vzteklínek

Miluju neurotické matky. Takové, co se vytočí do vrtule, když se jejich sladký potomek začne válet vzteky po zemi.

Ach ano. Vztek. Naše potrava, naše životodárná energie. Žijeme ze vzteku. Jsme vyloženě záporné postavy. Tak proč se, kurňa, nemůže náš druh jmenovat trochu drsněji?

Vzteklínek. Vždyť to je vyloženě pro smích!

„Jáchyme, okamžitě se zvedni z tý země nebo tě seřežu, že si tejden nesedneš!“

Á, už to začíná. Matinka se nám dostává do varu. Když to půjde takhle dobře dál, mohl bych za ni dneska dostat i prémie. Jen nechápu, že jí ještě nedošlo, že tímhle pokřikováním Jáchyma dostane jen do většího afektu? Tedy, ne že bych si snad chtěl stěžovat. Pro mě je to jedině dobře. Jen díky Jáchymovi jsem si vybudoval kariéru. Patřím mezi špičku mezi Vzteklínky.

Jen kdyby to nebylo tak trapné a ponižující! Vzteklínek! Copak se nám nemůže říkat aspoň Vzteklouni? Nebo Vzteklinátoři?!

Jasně! Být tak Vzteklinátor! Tvrdý, nelítostný a hrůzu nahánějící stroj, který rozsévá jen vztek a svár.

„Néé! Nech mě! Jsi zlááá! Nesnáším tě!“

Jen do toho, Jáchymku, ještě přidej! Kdybych neměl plné ruce práce s tím, abych se udržel Jáchymovi za krkem, radostí bych si mnul ruce.

Dneska to bylo skoro bez práce. Máme sotva devět ráno a parádní záchvat vzteku je v plném proudu. Stačilo sednout na Jáchyma, jen co se vzbudil. Rozladit matinku nabručeným výrazem. Pak nějaké to vylité kakao, tričko s autem místo kosmonauta a před domem chybná volba trasy. A Jáchym už se nám válí po zemi, ječí, kope a vzteká se naprosto ukázkově.

Jo, období vzdoru, to jsou pro nás přímo žně.

„Říkám to naposledy, přestaň dělat scény!“
„Uááááá!“

Správně Jáchyme, nenech se zdeptat a zklidnit!

„Ty spratku mrňavej, já už toho mám dost!“

Ájé, matince došla trpělivost. Dneska to nevydržela moc dlouho. Asi proto, že z okna kouká sousedka. Nebo že by premenstruační syndrom? 

To je celkem jedno. Tak jako tak teď přijde ta nepříjemnější část.

Jako bych to neříkal. Už nás vleče domů. Ale Jáchym je pašák, než dojdeme do druhého patra, vzburcuje celý barák. A za starou Votočkovou by taky mohly být prémie. Nesnáší děti. A ty hlučné obzvlášť.

Ne, do sprchy ne!

„Néé, nech mě! Já nechci! To studí!“

Fuj, tak tenhle způsob uklidňování vážně nesnáším. Studenou vodou rovnou mezi oči...

No nic, dám si pauzu. Na chvíli.

Ale stejně... 

Já se vrátím!

13 komentářů:

  1. no..děti nemám zatím a doufám že nebudu za 1.nervozní a za 2. že nebudu mít doma takového rapla.:)

    OdpovědětVymazat
  2. Wěru, přeju do budoucna klidné potomky:-)
    Ale mě dle vlastní zkušenosti často přijde, že je to i naladěním matek. Jakmile jsem nervní a naštvaná já, děti to nasajou a je s nima k nevydržení :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Občas asi budu používat stejnou fintu i na některé projevy dospělých:-)
    Sice vyloženě nejdou na "placato" k zemi, ale řvou stejně nebo jsou arogantní a sprostí. Prostě, teď to vyřeším, zavolám si na pomoc Vzteklínka:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně :-) jakmile začneš se Vzteklínkem, určitě je tak rozhodíš, že navztek zapomenou :-)

      Vymazat
  4. Ahoj, nebyla jsem tu od kafíčkové povídky a mám rozhodně co dohánět :-)
    1) obrovská gratulace ke státnicím - nejen proto, že toho tolik stíháš, a držím palce na další kolo. Pobavila mě Tvá příhoda, protože se mi u státnic z češtiny stalo to samé - zpracovala jsem podle čísla uplně jinou otázku a pak ji lovila z hlavy :-)
    2) mateřský i otcovský příspěvek parádní
    3)Tvé nevzdání se při poruše kola mě dostalo - jsi drsná! :-)
    4) no a vzteklínek... připomíná mi to Rady zkušeného ďábla od Lewise v dětském podání :-).Obdivuju Tvou fantazii, fakt dobře píšeš :-) měj se krásně a hodně štěstí!

    OdpovědětVymazat
  5. Moje dcera také kdysi zkoušela vztekání, ale naštěstí jen doma a brzy ji to přešlo.
    Některé matky nechápu, copak křikem něco dokážou? Říkala mi kadeřnice, že jedna její zákaznice (učitelka) sprchovala děti denně studenou vodou, aby z nich dostala geny po otci.
    Naše sousedka za zdí řvala po synovi od narození, dnes má chůapeček rok a půl a neustále ječí.
    Myslím, že Tvoje metoda zklidnění je úplně nejlepší :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radu, přesně tak. U nás je i v rodině rozšířené přesvědčení, že na vztek pomůže jediné: pořádně seřezat. No, ať si jsem za exota. Tohle dělat nebudu.
      A to sprchování a geny po otci...to je zvrhlost. Chudáci děti.
      Já taky občas zakřičím, nejsem svatá, ale přijde mi, že některé maminky dělají z vlastních dětí neurotiky, když na ně ječí nonstop :-(
      Adíky za ocenění metody :-)

      Vymazat
  6. naše vcelku hodné holky umí vystřihnout vzteklou scénu v nejméně vhodnou dobu :))

    Matýsek je moc krásný chlapeček :)

    OdpovědětVymazat
  7. Baruš, já děti ještě nemám, ale vím, že až jednou budu mít, budu se sem vracet pro tvé rady, super pohádky a povídky, kterak děti uklidnit;)

    OdpovědětVymazat
  8. Baru, tak já mám hodné a když jsou každý zvlášť, tak i klidné děti, ale někdy mě také dokážou pořádně vytočit, někdy to zvládnu a někdy holt také řvu, zvlášť když je za rohem PMS... ale zkusím myslet na Vzteklínka, třeba to pomůže :-)

    OdpovědětVymazat
  9. ... ja vedela, ze mam deti andeli ...on to vsechno ma na svedomi Vzteklinek :o) Baru, dekuji. Me se sedi za krkem casteji nez detem.

    OdpovědětVymazat
  10. Jsem tu poprvé, ale tato povídka mě dostala. Jen si říkám jestli mi za krkem nesedí nějaký dobře živený Vzteklinátor a Vzteklínci mých dětí jsou jen jeho pomocníci. Asi mu zkusím domluvit ve stylu Astala vista, baby, snad to pomůže.
    Moc fajn blog, určitě sem ještě zavítám.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)