Mamince

Milá maminko,

v životě jsi mi dopřála dva, vskutku originální, tatínky, ale Ty budeš vždycky jediná. A jedinečná!

Byla doba, kdy jsme byli na světě tak trochu ztracení. Ale měli jsme sebe. My děti jsme věděly, že ať se stane cokoliv, ať se dostaneme kamkoliv, nebudeme nikdy sami, protože na Tebe se můžeme spolehnout.

Děkuju Ti!

Děkuju Ti za to, že jsi nás vychovávala s láskou a pochopením. Že jsi nás nenutila jíst, co nám nechutnalo, nenadávala nám za špatné známky a hodně nás objímala.

Děkuju Ti za tvou otevřenou náruč a podporu. Za to, že jsi nám dávala pocit, že naše sny se můžou splnit, když budeme hodně chtít.

Děkuju Ti za to, že jsi mě držela za ruku, když mi nebylo dobře. A pomáhala mi najít cesty, jak z toho ven.

Děkuju Ti, že jsi mě podporovala v mých rozhodnutích a nevyčítala mi, co se nepovedlo. Že jsi mě nenutila chodit dál do houslí a náboženství a nechávala mě ležet v knížkách.

Děkuju Ti, že jsi s radostí přijala babičkovskou roli, i když si tě všichni pletou s maminkou. Jsem nesmírně ráda, že Tě moje děti mají.

Děkuju Ti za všechny ty veliké i malé věci, které pro nás děláš. Za hlídání, povídání, rady i slova chvály.

Děkuju Ti, že jsi mi ukázala, jakým člověkem bych chtěla být. Milujícím, tolerantním, odpouštějícím, optimistickým a přijímajícím i to zlé, jen jako zkoušku a možnost, jak být lepší a šťastnější.

Mám Tě moc ráda, maminko!

Tvoje Barunka

Mamka mě vede k oltáři

Mamka alias babička