O tučňácích a poučkách

Víte proč je tučné maso tučné?

Záludná otázka, že? Ale zatímco já jsem se marně snažila najít vhodnou odpověď, kterou by tříleté dítě ocenilo, přišel Matýsek s vysvětlením vlastním.

Tučné maso je tučné, „plotože ho vykakali tučňáci!“

Jednoduše geniální. Takové hlášky se člověku vážně nechce zapomínat.

Stejně jako milion dalších věcí, které děti denodenně předvádějí. 

(I když, některé věci by si člověk možná raději nepamatoval. O tom by mohl vyprávět můj bráška, který si v úterý u zubaře odskočil na toaletu a neprozřetelně se tam nezamkl. Matýsek, který za ním v nestřeženém okamžiku vnikl, pak nadšeně celé čekárně hlásil: „Jéé, Davídku, ty máš pindíka!“)

A to jak předvádějí a kopírují naše vlastní chování, to už je kapitola sama pro sebe.

Matýsek dorostl do věku, kdy rodičovská moudra a poučky dokonale nasává a ještě lépe reinterpretuje. Ale jen tak, jak se mu to hodí.

„Maminko, já mám dojem, že mi to nemůžeš uklízet!“ dozvěděla jsem se například nedávno, když jsem dávala trochu do pořádku dětský pokoj.

Tatínek na Matýska může být také hrdý, neboť Matýsek zdárně sekunduje i ve výchově maminky k zodpovědnějšímu přístupu k zamykání auta (moje slabá stránka). To si tak člověk po příchodu domů povzdechne, že na to asi zase zapomněl a potomek ho už peskuje: „Maminko, já mám chuť tě plácnout! Tys zase nezavzela ty dveze!“

Ani Amálka pak bráškových výchovných zásahů nezůstává ušetřena. Chudák holka, jen si tak „nevinně“ hraje se zakázaným předmětem, když vtom se přiřítí Matýsek a s dokonale pobouřeným výrazem a slovy: „Tak, a máš po slandě!“ sestře inkriminovaný předmět zabaví.

A já jen marně přemýšlím, kde jsem zrovna já k tak přemoudřelému a zodpovědnému dítěti přišla...