Poslední dobou se rozhodně necítím nevymluvená.
Právě naopak. Mám dojem, že moje mluvidla jsou v pohotovosti
minimálně dvanáct hodin denně, po které jsou vzhůru naše drahé ratolesti. A
není to mluvení jen tak do větru.
Matýsek má totiž již nějaký ten měsíc období PROČ? V posledních
týdnech došlo k jeho zintenzivnění a naše rozhovory se tak mnohdy podobají
spíše křížovému výslechu než láskyplnému rozhovoru matky a syna.
Cestou na víkend za mým taťkou, alias „ovečkovým“ dědou se
následující konverzace opakovala zhruba každý desátý kilometr.
„Maminko, kde jsme?“
„V Hořicích.“
„Ploč?“
„Protože tudy vede silnice.“
„A ploč?“
„Protože ji tu postavili.“
„A ploč?“
Jsem v koncích a tak otázku odrážím zpět: „Co myslíš
ty, Matýsku?“
„Asi plotože chtěli," odpovídá Matýsek a moudře přitom kývá hlavou.
A chvíli je klid. Než přijde další snaha zjistit, kde se
právě nacházíme.
Každopádně magická formulka „A co si o tom myslíš ty,
Matýsku?“ je dokonalým strategickým aktem v případě, že je člověk zahnaný
do úzkých nebo není právě v rozpoložení, kdy by chtěl dítěti vysvětlovat,
proč se ti dva kluci na lavičce líbají. Koneckonců, Matýsek na to stejně přijde
sám. A jeho vlastní odpověď, že se asi „mají ládi“ je stejně ta nejlepší.
Po tom celodenním řečnění se ale vždycky těšívám na ten okamžik ticha, který následuje poté, co se dětem konečně zavřou oči a pusy. V takové chvíli je slyšet jen spokojené
oddechování a vlastní myšlenky.
Téměř zázračný pocit, který je třeba si naplno vychutnat.
 | |||
| S Matýskem není ani rybaření tichou aktivitou :-) |
Jak tam krásně spinkají ...
OdpovědětVymazatMíšo, jojo, při spinkání jsou to hotoví andílci :-)
VymazatA proč mě nikdy nenapadlo odpovědět na "apročovou" otázku taky otázkou? To je geniální!
OdpovědětVymazatAimiri, díky :-)
VymazatU nás to má docela úspěch. Navíc mám dobrý pocit z toho, že se Maty snaží sám přemýšlet. Když ho odpověď na otázku nezajímá, obvykle to zabalí. Ale když odpověď opravdu znát chce, je vidět, že se nad tím opravdu zamýšlí a někdy sama zírám, co z něj vypadne :-)
Souhlasím, je to geniální:)) Ale u nás (skoro 4 roky) se "proč" nějak nekonalo. Mám nějaký přemoudřelý dítě a spíš se ho ptám já - třeba při pohádce, jak se kdo jmenuje a co má za funkce:)
VymazatOdpověď "a co myslíš ty?" je naprosto super! proč mě to nikdy nenapadlo?:D Kažopádně proč je záludné, ale jednou jsem vedla tento rozhovor:
OdpovědětVymazatCo to je?
To jsou dráty,
a ploč tu jsou?
vede v nich elektřina
Ukaž...(:D ukaž je ještě mnohem zákeřnější, zvykal si to říkat klasicky místo známého proč;)
Hezký den.
Jojo, "ukaž", to je další strašák :-)
VymazatTvůj rozhovor mi něco připomíná... :-D
Vyzkoušela jsem protiotázku a synek mi odpověděl: "Já nemyslím, ty musíš myslet..." :)
OdpovědětVymazatSynek je koumák :-)
VymazatNo, asi je moc pozdě na změnu ;-)
Praktikuju to od začátku PROČovéh období a Matýsek zatím myslet neodmítl :-)
Barunko, Ty jsi úžasná.
OdpovědětVymazatJako každá máma jsem se děsila otázky "proč?", ale nikdy mě nenapadlo zeptat se na názor dítěte (až později při diskuzích).
Jelikož věřím, že budu jednou babička, pokusím se Tvou fintu si zapamotovat ;-)
Radu, děkuju :-)
VymazatPřeju ať se jednoho dne finta osvědčí! :-) Čím dřív se děti sami naučí myslet a nejen papouškovat naše názory tím líp pro ně i pro celý svět :-)
Taktiku si zvolila správnu. Používam ju aj ja a funguje na jedničku. O tom , že rozvíja detskú predstavivosť , určite už vieš. Ale čo je najhoršie, keď samotný rodič odpovedá podobne ako jeho následník, otázkou "prečo".Lenka
OdpovědětVymazatPokud v budoucnu budu mít děti, musím si tuhle taktiku každopádně zapamatovat. =D A s těma klukama na lavičce to teda Matýsek vystihl... =)
OdpovědětVymazatPěkné čtení :-) Téma mi jde do rány (proč mě napadají samé takové hlučné věci, když chci psát o tichu?), přijeli sousedi na stavbu a pustili si rádio naplno a něco pracovali. Podívali jsme se s mužem na sebe a shodli se, až se jim to narodí (brzy, brzy), jak rádi budou za chvíli ticha ;-)
OdpovědětVymazat