čtvrtek 21. června 2012

Kouzelná krabička a domácí piškoty

Potkala nás nemilá věc. Došly dětské sušenky.
Prohledala jsem všechna naše obvyklá procházková zavazadla. Spižírnu i kuchyňskou linku. Ale nikde nic. Ani jedno sušenkové zvířátko, tyčinka, křupka nebo obyčejný piškot.
Naše procházky se tak dostaly do vážného ohrožení, neboť sušenková krabička napěchovaná zdravými i méně zdravými pochutinami je nám věrným společníkem a zrychlovačem chůze, potažmo kolojízdy.
Ne, že by Matýsek chodil nebo jezdil pomalu, ale moc rád se zastavuje. Tu je na cestě zajímavý kámen nebo klacek. Kaluž, kterou je potřeba prozkoumat. Případně strom se zajímavými listy.
Ale úplně nejoblíbenějším zdržovadlem jsou ploštice. Takoví ti placatí červení brouci, kterými se to všude jen hemží. A náš malý entomolog tak vydrží dlouhé minuty sedět u jejich stromu a pozorovat. Nedávno jsem ho také přistihla při jeho snahách zamezit ploštěčí reprodukci, když se jal rozpojovat pářící se broučky.
Zpravidla Matýska nechávám, ať si přírodu zkoumá po libosti, neboť mi jeho botanické zájmy dělají radost. Ale v případě, že míříme na poštu pět minut před zavírací dobou nebo do místního obchodu pět minut před tím, než z pultu zmizí poslední pečivo, bývám nervózní a zastávky se snažím maximálně zkrátit. A přesně v takových chvílích, selžou-li další motivační páky, přichází na řadu kouzelná krabička, na jejíž obsah Matýska lákám. Ne vždycky to vyjde, ale většinou ano.
A protože jsem měla obavu, že bez naplněné sušenkové krabičky budeme nuceni strávit zbytek života v zajetí ploštic, rozhodla jsem se upéct domácí piškoty. Recept jsem převzala od Kláry z blogu Co nového na kopci a plna elánu se pustila do díla.
Recept
·         5 vajec
·         120 g cukru krupice
·         130g mouky pšeničné celozrnné přesáté
·         trochu citrónové kůry nebo lžíce kakaa
Postup je jednoduchý. Oddělíme žloutky od bílků, vyšleháme žloutky spolu s cukrem (a to důkladně, alespoň 10-15 minut, někde se píše 45 minut, takže doporučuji robota ať si nezaděláte na zánět karpálního tunelu). Pak se přisype buď citrónová kůra z půlky citronu nebo lžíce kakaa. Po lžících pak přimícháme mouku a úplně nakonec tuhý sníh z bílků.
Piškoty sázíme lžičkou na pečící papír na plechu a následně posypáváme moučkovým cukrem (důležité, jinak hrozí rozpliznutí a upečení obřího piškotu přes celý plech). Pečeme v troubě vyhřáté na150 st. do zlatova.


Musím říct, že zklamaná jsem nebyla a děti zdá se taky ne. Ale přiznám se, že jsem příliš líná a zhýčkaná, takže ačkoliv piškoty byli mňamózní a řekla bych, že dobrou polovinu jsme s mužem Matýskovi snědli my, denně se s nimi péct nehodlám.



A jaké jsou vaše pekařské, případně kuchařské, úspěchy?

11 komentářů:

  1. Piškoty vypadají vskutky lákavě, ale řekla bych že na přípravu jsou přeci jen náročné. Šlehat žloutky a cukrem třičtvrtě hodiny....no pane jo:-(
    Ale zdá se že výsledek stál za to.
    Já vůbec nepeču (až na pár drobností jako štrůdl atd) ale chystám se. Mám dva adepty, buď cheesecake, nebo skořicové šneky s polevou. Při mých nulových pečících zkušenostech to bude asi trochu boj....tak že už se na to delší dobu připravuji. U nás je ale velká pekařka maminka (jak moje, tak manželova).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Doporučuju cheescake :-) Dělala jsem ho poprvé bráchovi k narozeninám a byl to jeden z nejlepších výrobků, co z mé trouby vyšel ... také byl chválou strávníků náležitě oceněn :-)

      Smazat
  2. Vypadají nádherně. Já jsem pekla včera bábovku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Amelie :-)
      U nás je bábovkomilovník zejména muž :-)

      Smazat
  3. Jéé sušenky =D no já bych nic takového neupekla. Našla jsem si recept na koblížky,ale ještě jsem neměla odvahu se k tomu dostat. Jediné co jsem upekla je pár dortů s kamarádkou a jeden sama. Já spíš vařím, i když začínám. Baví mě vařit občas něco pro přítele, recepty, samozřejmě ty vyzkoušené najdeš na mém blogu, kdyby jsi chtěla. Minulý týden jsem vařila bez receptu, jen podle fantazie a jíst se to kupodívu dalo a celkem chutnalo =)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ono to není tak těžké. ALe taky mi v začátcích připadalo vaření jako alchymie a slovo "přiměřeně" jsem z duše nenáviděla. Potřebovala jsem všechno hezky popsané. Teď už vařím z toho, co dům dá a z nutnosti experimentuju skoro denně. Nikdo se zatím neotrávil ani si nestěžoval, tak snad dobrý :-)

      Smazat
  4. Piškoty vypadají úžasně, jak bude chvilka, hned vyzkouším. A díky za fintu s moučkovým cukrem, jeden pokus s placičkami pčes půl plechu už mám za sebou.
    A co se týká motivace k chození, velmi se nám osvědčil kousek pevného lana :-)
    http://ubary.blogspot.cz/2011/04/vychova-je-vlastne-soubor-lstivych_823.html#more

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj jmenovkyně :-) Díky za tip, ale Mates jezdí na odážecím kole a tam by asi lano neprošlo :-) Ale taky stále spravujem, případně nám dojde "benzín" a musíme na "benzínku" :-)

      Smazat
  5. Báro, ty si umíš poradit v každý situaci ;-). Dojdou sušenky? Nevadí, Bára upeče piškotky (sázím se, že chutnají fantasticky!).
    Vivi

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jé, to se tak hezky čte :-) Kdyby to tak byla pravda, to by bylo prima :-)

      Smazat
  6. Sušenky vypadají opravdu skvěle! Budu je muset vyzkoušet :)
    Měj se v lásce,
    Marissa

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)