neděle 12. srpna 2018

S Karkulkou do Francie - Vyrážíme



Dlouze jsme dumali, kam letos s Karkulkou vyjedeme.
Nakonec jsme zvolili pobřeží Polska… Ale přišli tam sinice.
Tak jsme přemýšleli o Albánii… Ale to vedro, čekání na hranicích a Karkulka bez klimatizace? Takže taky nic.
Španělsko… Daleko.
Itálie… Už jsme tam byli.
Dánsko… Moc placaté.
Až nás konečně cvrnklo do nosu místo, na které jsme měli chuť (díky, Pájo, za inspiraci a popostrčení 😉).
Francie!
A tak muž dotunil Karkulku, což znamená, že máme světýlka, zavírací skříňky, dobíjecí stanici na všechny mobily, tablety a po mém škemrání i notebook a hlavně, tekoucí vodu, což Karkulce okamžitě přidává o pár hvězdiček kvality navíc. Vypůjčil si od bratránka dron (díky, Honzíku!).

A byli jsme skoro připraveni...



Ale stejně jako se nám měnily plány na destinaci, posouval se nám i čas odjezdu. Ze čtvrtka na pátek. Z pátka na sobotu.
Ale v sobotu večer to konečně vyšlo, my jsme odvezli Bernieho na hlídání k taťkovi a pro únavu po nočních šichtách na Karkulce a bojovce jsme se rozhodli dát před jízdou dál přednost spánku a vyjeli si na kopec.
Den první





Ráno zahajujeme výhledem z Kozákova na Český ráj, který mě inspiruje k filozofickému okénku:
Po ránu na rozhlednu a jede se dál
Krásně tu máme, ale cesty za hranice mají přeci jen něco do sebe. Když je člověk otevřený, je to jako by odklopil pokličku...jiný jazyk, jiná kultura, jiné jídlo, jiné zvyky...a přece jsou všude "stejní" lidé. Se svými sny, smutky, touhami, problémy...
Líbí se mi, že s dětmi můžeme objevovat svět a učit se prostému lidskému respektu a úctě bez ohledu na kulturu, náboženské vyznání nebo barvu pleti.
Všichni totiž ve výsledku toužíme po štěstí, lásce a naplněném životě, jenom naše cesty a možnosti se liší. (A že my tady u nás těch možností máme nepřeberné množství )

A já bych ráda, aby se (nejen) naše děti naučily vnímat, že všichni jsme zkrátka součástí jednoho velkého a krásného celku
Potom vyrážíme ku Praze, kde si dáváme obědovou pauzu, chladíme si nohy ve Vltavě a kupujeme cestovní deníčky. Matymu není dobře stoupá mu teplota, evidentně došlo po v minulém týdnu horečkující Amállce a Vilim i na něj, ale nese to statečně a tvrdošíjně trvá na tom, že cestu zvládne.
Další zastávku s večeří u rybníka si ordinujeme někde v Krušných horách a noc po několika hodinách jízdy trávíme kdesi v německém lese kousek od dálnice.







Den druhý



Maty je bez teploty, pěkně jsme ji včera zpracovali a vyrážíme dál.
Oběd si dáváme už kdesi na louce ve Francii, hrajeme Catowl, což je hra, kterou jsme dostali z obchodu Chytrá parta a Ami a já na ní nedáme dopustit (nevídaný úspěch měla i ve škole), zapisujeme si do deníčků a přemýšlíme nad dalším plánem cesty.




Nikam se neženeme, v pravidelných intervalech si dávkujeme nanuky a ledové kávy, děti si vzadu kreslí, dohadují se, hrají karetní hry, koukají na pohádky na tabletu nebo spí a já se učím být v klidu.
Děti totiž cestu snášejí obdivuhodně dobře, a jediný, kdo se stresuje, aby jim bylo dobře, nebylo jim vedro a nebyli unavení, jsem já…
K večeru jedeme kolem cedule ukazující k městu Nancy, říkám muži, že o něm jsem někde slyšela, nestavíme se tam?





A tak se ocitáme na kouzelném náměstí Place Stanislas, v parku si půjčujeme rodinnou rykšu či jak se to jmenuje, děti řádí na hřišti a na večeři se vracíme na náměstí, nakoupíme na ochutnávku spoustu lotrinských a jiných quichů a konečně ochutnáváme Francii.






Když už nastupujeme do Karkulky a chystáme se přesunout někam na noc, ozve se z náměstí hudba. Zvědavost nám nedá a jelikož děti nadšeně tvrdí, že ačkoli se blíží jedenáctá hodina v noci, nejsou vůbec unavené, zůstáváme a sledujeme velkolepou hudebně obrazovou show promítanou na okolní domy.





Nejlepší zážitky zkrátka často bývají právě ty nečekané, neplánované a náhodné a jediné, co proto člověk musí udělat, je být otevřený možnostem a na ničem příliš nelpět. Což je při cestování s dětmi obecně asi moje nejdůležitější motto 😉

Další část deníčku: S Karkulkou do Francie - Paříž, krysy a prostitutky


3 komentáře:

  1. Jste krásně obdivuhodní (všichni !) Šá

    OdpovědětSmazat
  2. Barunko, tam se vám bude moc líbit, já jsem byla z Lotrinska a Alsaska nadšená. Vy jste navíc neuvěřitelní. Pusu na západ posílá Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
  3. Vy jste spali ze soboty na neděli na Kozákově?:) S přítelem jsme tam do jedné ráno pozorovali hvězdy, kolem bylo plno lidí s dětma, spali pod širákem, ale i v autech, ale Vás jsem si nevšimla, že byste pařili u toho ohně za auty?. Tereza M.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)