Dem desátý
Deset dní na cestě a konečně nám začíná
dovolená!
Po snídani se děti z pyžam převlékají
rovnou do plavek a s nadšením se dávají na úprk k bazénu (nicméně
lhala bych, kdybych tvrdila, že já se do něj netěším 😉).
A tak si dlouho jen tak lebedíme na lehátkách, čteme, skáčeme šipky, plaveme všemi
myslitelnými i nemyslitelnými plaveckými styly a je nám dokonale dovolenkově.
Jenže, jídlo v Karkulce došlo, a tak nám
zase vyvstává jedna z nejčastějších putovních otázek: kde a co budeme
jíst?
Vydáváme se na procházku do městečka Cherrueix
a na pláž, kde sice díky obřímu odlivu není moře prakticky vůbec na dohled, ale
zato je tu hřiště a restaurace, což nám pro tuto chvíli bohatě stačí.
Děti si (jak překvapivé!) dávají sladké palačinky
a my s mužem bretaňské galettes, palačinky z pohankové mouky, podávané
zpravidla na slano.
Poté potomstvo s mužem vyráží na průzkum
pláže s výzvou dojít až k moři, zatímco já si v restauraci otevírám
notebook a pouštím se do posledních příprav nutných pro vypuštění Dračí bojovky
do světa.
Ovšem, stejně jako já jsem se většinu času
mohla vzteknout nad místním mizerným připojením, zbytek rodiny se po dvou hodinách
vrací notně vymrzlý, bahnem obalený a moře nespatřivší, neboť odliv je tu ještě
větší, než jsme pokládali za možné.
Zpátky v kempu pak přenechávám muži tu
radost a čest uložit naši údernou dětskou jednotku k spánku a sama se
uchyluji k přístřešku, kde se srocují závisláci na elektrických zásuvkách
a internetovém připojení.
Zprvu tu sedím v houfu týpků s mobily,
tablety a notebooky, ale kolem půlnoci se přístřešek vylidňuje a ve tři ráno tu
vcelku pochopitelně sedím už jen ve společnosti párku můr poletujících kolem
žárovky. Ale stálo to za to, Dračí bojovka je hotová, připravená a já můžu jít
konečně spát.
Den jedenáctý
Jsem trochu mimo, jelikož jsem nevyspalá a
potřebuju otestovat, že bojovka po zaplacení odchází a vše funguje jak má. Děti
jsou tedy odveleny na hřiště, já se vracím na své oblíbené místečko pod
přístřeškem a muž připravuje Karkulku k odjezdu.
Hotovo. Bojovka je vyslána prvním
předzájemcům. Karkulka je připravena k odjezdu a děti mají zase hlad. Zdá
se, že vše je, jak má být.
Jedeme do centra pro něco k jídlu, ale koná
se tu nějaká sláva a všude jsou rozložené stánky. Bleší trh!
Prvotní nadšení střídá rozladění. Nemáme
hotovost, restaurace jsou plné a nejbližší bankomat je půl hodiny autem po
pobřeží…
Schlíple se projdeme mezi stánky, NEkoupíme si
žádný krásný mosazný džbán, divnou sošku s kačerem, truhlu, do které bych
si dávala něco děsně důležitého, ani pitomou bagetu nebo palačinku a hladoví se
vrátíme k autu.
Dneska nám štěstí vážně nepřeje.
Naskakujeme do Karkulky a volíme ten nejlepší
možný lék. Prostě jedeme dál. Však ona nás cesta zase někam zavede.
A tak se i stalo. Objevili jsme kouzelné, šedivě
melancholické městečko na pobřeží zvané Cancale.
Doplnili jsme hotovost, upíchli se v restauraci,
objednali na oslavu dokončení bojovky a taky proto, že byly čtyři odpoledne a
my jsme prakticky celý den nejedli (nepočítají-li se sušenky…) celé menu a
nálada se nám postupně začala zlepšovat.
Předkrm nás navnadil, hlavní chod potěšil a
dezert zalil blaženým pocitem sytosti a ospalosti.
Krom toho jsme si společně s dětmi rozšířili
gurmánské obzory, vyzkoušeli šneky, ústřice, mušle i krevety, načež děti
usoudily, že francouzi jsou se zálibou v mořských plodech trochu podivíni,
a pak jsme se spokojeně courali městem, zkoumali sádky na chov ústřic a
nasávali tu lehce pochmurnou blátivou atmosféru.
K večeru jsme se vydali zase dál a našli
báječné místo k přespání.
U krásné pláže s útesy, vlnami a divokým
přílivem.
Tolik zážitků a jeden jediný den.
Je kouzelné, jak pěkně nám to jde, když věci
necháme plynout. Jak se ze dne, který se tváří jako šedivý smolař může stát
veselý melancholik. A jak mnohdy stačí jediné, posunout se dál, přijmout co je
a otevřít se tomu, co přijde.
A to jak na cestách, tak i v životě…
Předchozí část deníčku: S Karkulkou do Francie - Testujeme Dračí bojovku
Následující část deníčku: S Karkulkou do Francie - Magické útesy a cesta domů
Úžasní...obdivuju a fandím :-)
OdpovědětVymazatDěkujeme :-) Místy jsem se už taky obdivovala ;-)
VymazatAhoj Báro, užila jsem si s vámi pěkný den na místech, kde jsem ještě nikdy nebyla - snad se i já někdy podívám. Krásné a pohodové dny na vaší dovolené. Iva
OdpovědětVymazatDěkujeme, Ivi, bylo to tam nádherné...tak přeji, ať to taky klapne :-)
Vymazat