pondělí 24. června 2013

Dar, kterého si vážím

Byli jsme navštívit babičku s dědou. Naše milé staroušky, které Matýsek překřtil na babičku a dědečka králíčkovi. Jojo, i mě jako dítě přitahovala ta králíkárna plná chlupatých kuliček, kterým jsem při prázdninových pobytech přilepšovala na tajňačku čokoládou a sepisovala jejich komplikované rodokmeny.

Ale dneska to nebylo tak úplně veselé. Dědovi se udělalo zle. Popravdě řečeno nás dost vyděsil a jeho hláška, „stejně mám jen dvě možnosti, buď se z toho vylížu, nebo umřu“ nás pranic neuklidnila. Nicméně večer jsem u babičky telefonicky sondovala a zdá se, že dědovi je líp. 

A babičce se snad z očí vytratily slzy, které dnes před námi schovávala, když se s obavami dívala na zavřené dveře, za kterými děda odpočíval.

Děda s babičkou jsou spolu víc jak půl století. 

My s mužem budeme slavit osmé výročí od naší první pusy.

Připadá mi to už jako věčnost. On ví, že jsem tu pro něj a já vím, že on je tu pro mě. Známe své slabé i silné stránky. Víme, co koho vytočí, ale i potěší. Máme se rádi.

Ale někdy, spíš většinou, to všechno bereme jako samozřejmost.

A to bychom neměli. To že se máme, je dar, který nechci ztratit. Dar, kterého si vážím. Ale který může být v neopatrných rukou až příliš křehký. Jako samotný lidský život.

Stále se proto učím vážit si každého okamžiku. Vážit si toho co ve svém muži a v naší rodině mám. A také dávat najevo svou lásku, abych nikdy nemusela litovat, že jsem to nestihla udělat.


8 komentářů:

  1. Krásné...Dojalo mě to a donutilo se nad sebou zamyslet se..Přeju dědovi, ať je mu brzo zase dobře a jsou s babi spolu dalších mnoho let, stejně jako ty s manželem :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak už nemám zamlženo jen kvůli brýlím od deště:-)
    Baruš, také držím palce dědečkovi. Je znát, jak si dříve lidé uměli vážit toho, co mají, nehádali se nerozváděli kvůli hloupostem, byly to většinou lásky na celý společný život. Ať je dědečkovi lépe a ještě může babičku "pozlobit".
    Baruš, když "pominu" ten nejdůležitější fakt smrti, že člověk odchází navždy,strašně mě zlobí jedna bezmocnost - KDYŽ ČLOVĚK PROPÁSNE ROZLOUČENÍ.
    Můj děda byl "blázen", na kardiokontroly jezdil i po 70i na kole, málem ošetřovali doktory než dědu:-)) Stále sbíral bylinky a byl aktivní. Ale také morous, co mě seřval, že jsem naivní trdlo a posílám dms-ky:-))
    Ale dodnes je smutné, že odjížděl do města a všichni ze dvora jen zavolali to obyčejné "ahoj", babička houkla z kuchyně, ať je tu včas na oběd. Normální odjezd, normální odpoledne.
    Ten den už nepřijel a jen díky tomu, že sestřenice chodila tím úsekem na nádraží a zahlédla ho, neumíral sám mezi cizími. Zkolaboval na silnici a zemřel Zuzce v náručí. Bohužel to bylo mezi stánkem PNS a hospodou, tak si lidé i mysleli, že je možná opilý?
    TAK JAK ŘÍKÁŠ, BARUŠKO - NEDĚLAT Z NEVŠEDNÍCH ZÁZRAKŮ OBYČEJNOSTI A I TU OBYČEJNOU PUSU VE DVEŘÍCH OKOŘENIT ÚSMĚVEM NEBO POHLAZENÍM ČI LÍSTKEM NA STOLE...Mája
    Mmch,v den pohřbu, kdo jel kolem babiččina domku - musel myslet, že je tam svatba. Spousta aut a hlasitý smích. Vzpomínali jsme, kdy koho a za co náš děda seřval. Od počasí přes politiku po ředkvičky byl opravdu šílený cholerik a existoval jen jeho názor:-)) po mém taťkovi údajně střílel vzduchovkou, když chodíval za mamkou.

    OdpovědětVymazat
  3. Drahá přítelkyně..
    Konečně mám čas přečíst si Tvé řádky..Opět pro mě,opět v pravý čas..Je to přesně tak jak píšeš..Bereme vztahy a lásku,jako samozřejmost..Každým dnem může zmizet a pak zbydou jen nevyřčená slova,která chyběla,pohlazení,která neproběhla a plno otazníků v duši..Posílám dětovi velké pohlazení,ať se brzy uzdraví a Tobě s manželem přeji mnoho dalších krásných společných let v lásce..Děkuji Ti za komentáře u mě a omlouvám se,že jsem se tak dlouho odmlčela..Měj se moc hezky..Bi

    OdpovědětVymazat
  4. Nejde, než se pod to podepsat! Baru, jsi moudrá, Jako "horákyně"!
    Vždyť "Štěstí je, pouze muška zlatá..."
    Krásné dny s láskou za každého počasí!!!:-D

    OdpovědětVymazat
  5. moc přeju, aby bylo dědečkovi lépe.

    jsou pro mě také vazby s rodiči i prarodiči důležité..

    OT: krásná fotka, není to v pozadí Kačina?

    OdpovědětVymazat
  6. Báro, moc krásně napsané.
    Doufám, že dědečkovi je už lépe:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Jsi opravdu moudrá žena :-)
    Kéž vám to spolu vydrží navždy a dědovi přeji hodně zdraví

    OdpovědětVymazat
  8. Baru děkuji za tak krásná a hřejivá slova, mám je teď před spaním v sobě a snad i pro hezký sen. Děkuji. Věrka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)