čtvrtek 7. března 2013

V zajetí bakalářky

„Nestíhám, nesvačím, já to prostě nestačím!“ 

Tento Pučmelounův nápěv z večerníčku o včelích medvídcích zcela vystihuje můj současný stav. Tedy až na to, že já ač nesvačím, tak se po nocích nacpávám kyselými rybičkami, sušenkami a vším, na co ve špajzce padne můj zrak, když se do ní kolem jedné ráno vkrádám s úmyslem obalit si něčím nervy.

Bohužel neobaluji jen nervy, ale celou tělesnou schránku. V důsledku čehož se přestávám vejít do kalhot a již pár týdnů se vyhýbám pohledu do zrcadla. Chtěla bych být typ, co stresem hubne. Ale to bych, vzhledem k míře vystresovanosti, byla touto dobou pravděpodobně s kily v mínusu.

Můj svět se zcela smrskl na dlouho zanedbávanou počítačovou složku s názvem Bakalářka. S myšlenkou na ni ráno vstávám a v noci uléhám. Kvůli ní se u nás střídá jedna babička za druhou. Kvůli ní jsem byla nucena opustit svůj zvyk bezcílného brouzdání vodami internetu. A kvůli ní za mnou dneska Matýsek přišel se slovy: „Maminko, už tu školu nedělej. Poď si ladši hlát.“

Nejzazší termín odevzdání je 22. března. Jsem ve skluzu. A s optimismem si hýčkám informaci, že vytisknout a svázat lze bakalářku do tří hodin.

Nyní se tedy opět navracím k Domácímu násilí a jeho vlivu na sebepojetí ženy v roli oběti. Téma je to nosné, ale deprimující. Dnes jsem uzavřela teoretickou část a vrhám se na tu praktickou. Čekají mě rozhovory s týranými ženami. Snad to všichni zvládneme a kapesníčků spotřebujeme co nejmíň.

Ze své roztěkané mysli vás tedy zdravím, mnohokrát děkuji za spoustu podnětných komentářů pod minulým článkem a na intenzivnější virtuální setkávání se těším po 22. březnu! :-)

11 komentářů:

  1. Držím pěsti, ať to stihneš, jako že určitě ano a hlavně ať to máš už za sebou a může si jít konečně s Matýskem hlát :-)
    Téma je to opravdu deprimující a obdivuji lidi, kteří o tom zvládnou psát, já bych přes slzy neviděla na písmenka.
    Není nad to, že si doteď dělám srandu z manžela, že tématem jeho bakalářské práce byl zajíc... :-)
    Jinak to je u nás teď podobné, jen naštěstí se to netýká mne, ale manžela píše diplomovou práci...ale nervy mám u nás spíš já než on :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, díky :-)
      Pro mě je tahle práce jakousi autoterapií a chystám se s její pomocí udělat pomyslnou tečku za zážitky z dětství. Věřím, že to konečně vyjde :-)
      A co psal manžel o zajících? :-)
      U nás ty nervy chytají muže jen když má dlouhodobě na starost děti v jejich špatné náladě :-)

      Vymazat
  2. Barunko nestresuj, zvládneš to tak perfektne ako všetko doteraz. Si jednička. Teším sa po 22.3. Andrea

    OdpovědětVymazat
  3. Jsi dobrá! Držím palce, já teď smolím diplomku. Zpětně si říkám, že bakalářka byla ještě v pohodě, to jsem se ale starala jen sama o sebe. Vás maminky hrozně moc obdivuji!

    OdpovědětVymazat
  4. moc moc držím palce a fandím!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Držím palce a o to víc, že bakalářské zadání je velice, velice aktuální. Na to téma bych si, asi s tebou, mohla dlouze povídat.
    Tak se drž!!!:-)))

    OdpovědětVymazat
  6. Báro, vydrž! Zvládneš to, určitě. Tohle vždycky vypadá hůř, než to je. Pamatuju si to z vlastních studií, kdy jsem téměř všechno (samozřejmě včetně diplomky) psala na poslední chvíli.
    Píšeš o vážném tématu, ale už jen to, že o něm píšeš, má obrovský smysl. Tahle myšlenka, nechť tě drží na nohou (a při smyslech) a vede k cíli. Držím všechny palce.

    OdpovědětVymazat
  7. Pevné nervy!
    Jen pozor s tím vázáním, já taky spoléhala na to, že ji svážou do tří hodin, ale pak jsem zjistila, že někde musí mít předem udělané desky. Nakonec jsem to stihla, ale slítala jsem kvůli tomu půl Brna.

    OdpovědětVymazat
  8. S tím nabíráním si nic nedělej. Já to mám tak, že když mám stres, nabírám. Hubnu, když mám těžký stres. Tak jsem prohlásila, že raději přibírat, než hubnout za tak vysokou cenu. Ono to pak půjde dolů samo :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Držím pěsti, ať jde ťukání od ruky a pevné nervy - jak při poslouchání příběhů /ale to už máš asi za sebou/ a jejich při přepisování a hlavně při boji s časem. Téma máš tedy velmi silné. Taky jsem psala bakalářku po nocích při práci a diplomku při jednom miminku, tak vím, jak je to únavné. Psaní přes noc nebyl problém, pač jsem sova, ale ty nájezdy ledničky a spíže - bez těch to ale holt nejde, cukru je prostě potřeba. Kdyžtak zapoj darebáka polstergeista, ať je občas k užitku. Přeju taky fajn oponenta. Vydržať .) a úspěch se dostaví!

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuju všem za moc milá slova! :-)
    Vaše pozitivní myšlení a podpora mi byla příjemnou berličkou na cestě k cíli :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)