úterý 26. března 2013

Jak vypadá mateřská relaxace

Minulý týden jsem si vysnila, kterak budu ve dnech následujících relaxovat, užívat si euforie z odevzdání a podnikat s dětmi spoustu zajímavých věcí, na které pro samou školu nebyl čas. 

Jenže matka míní a děti mění.

Místo zaslouženého odpočinku a relaxování běhám kolem dvou marodů, kteří střídavě kašlou, smrkají a zmítají se v horečkách. Nepřerušovaný, ideálně osmihodinový spánek, který byl v mých idealistických představách prodchnut letními sny plnými jednorožců, duhy a jiných kýčovitě optimistických atributů, se nekoná. Místo toho bdím tu u jedné, tu u druhé malé postýlky, a podávám čaje, kapesníky, či poskytuji ruce ke žmoulání.

Stejně tak euforie byla jaksi odsunuta obavami o zdraví  potomků do pozadí. Protože zatímco v případě nemoci mužů, máme my ženy tendenci hledět na mužské rýmičky se shovívavým úsměvem. Oceňujíc tak maximálně herecké úsilí, které muži při ostenativním osahávaní čela, v touze demonstrovat, že jejich tělesná teplota překročila kritických 37,1 ˚C, vynakládají. V případě nemocí dětí, včetně malých „mužů“, takového nadhledu zpravidla schopny nejsme.

Pokud jde o zajímavé aktivity, jsou naše možnosti značně omezeny. Ačkoli je totiž kreslení, malování, modelovaní, koukání na pohádky nebo hra na indiány fajn, po pár dnech opakování omrzí. Aquapark, objíždění babiček a dobrodružné lesní výpravy jsou však bohužel odsunuty na neurčito. 

Chci-li zůstat pozitivní, řeknu jen: alespoň se máme na co těšit.

S marnou nadějí také každý den vytahuju jednu z andělských karet, které mi neúnavně sdělují, že bych měla jít meditovat do lesa, relaxovat, věnovat se sama sobě a odpočívat. Snad brzy, říkám si, a karty raději ukládám do police. Tyhle výzvy jsou za stávající situace deprimující.

S nadějí však vzhlížím ke světlejším zítřkům, jarnímu počasí a bezbacilovému ovzduší. 

Nyní mě však omluvte, jdu vymýšlet program pro marody a zkontrolovat rozpálená čela.

Dobrou noc!

25 komentářů:

  1. Baru, drž se! I přes to všechno jsi úžasně optimistická, jiné mámy se hroutí už jen z dětských rýmiček! Máš můj neskutečný obdiv. Marodění dětí je mojí noční můrou :-( To jsme potom 14 dní uvěznění doma. Nutno podotknout, že jsme měli naposledy před více než rokem neštovice, od té doby jen sem tam rýma, což se za nemoc nepovažuje. Hned to ťukám na dřevo! Tak přeji brzké uzdravení a hlavu plnou nápadů jak tu drobotinu zabavit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barborko, děkuji :-)
      Jo, mám dojem, že dětské nemoci jsou na stavu mateřství jednou z nejhorších věcí...
      Jednak člověk hyne bázní o dítě a jednak mu ten pobyt mezi čtyřmi stěnami leze na mozek :-)

      Vymazat
  2. Soucítím neb tyhle situace znám, i když jen s jedním dítětem ... já za sebe doporučuju tyyo.cz - program pro předškoláky, ten velikonoční kalendář a internetová rádia Pigy nebo Junior (Český rozhlas), vypráví se tam pohádky, zní dětské písničky, snad by to statečné mamince mohlo aspoň trochu ulevit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iri, děkuju za nápady, vyzkoušíme :-)
      Říkám si, jesli to není s jedním dítětem horší, co si tak pamatuju :-) Ti dva raraši se sem tam aspoň na minutu dvě spolu zabaví... :-) A já mám čas se třeba aspoň učesat :-)

      Vymazat
  3. Soucítím. Co bunkr, nebo-li jeskyni - už jste stavěli? Dá se tam perfektně svítit baterkou a je to taky trochu dobrodrůžo. Nebo se tam dají pořádat čajové dýchánky, či péct krokodýla v nádobíčku pro panenky.
    Ať jste brzy fit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Emily, věřím, že ty jsi ve znalosti tohoto stavu expertem... A vzhlíím k tobě s obdivem :-)
      Bunkr zatím na pořadu dne nebyl...zatím jsme budovali jen teepee ze štaflí a dek... Ale bunkr, baterka a krokodýl v nádobíčku pro panenky zní jako dokonalá kombinace :-)

      Vymazat
  4. držte se a buďte už zdraví :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věru, děkuju :-) Budeme se snažit :-)

      Vymazat
  5. Marodˇáčci,ale víš co,tedˇ Tě mají jen pro sebe.

    OdpovědětVymazat
  6. Abych nezapomněla,zkoušela jsem Tvé jablečné muffiny Barčo.Jsou skvělé a nejsou tak sladké.
    Někdy dám odkaz na můj webík.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heli, to je fakt. Teď si sebe můžeme dosyta užívat :-)
      A těší mě, že muffíci zachutnali, taky jsme nedávno pekli :-)

      Vymazat
  7. Já myluju tvoje články. Moc hezky píšeš a mě ptostě bavíš!!!
    Pěkná fotka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dullsi, děkuju za milá slova :-) Ani nevíš, jak mě takové komentáře těší! :-)

      Vymazat
  8. Baru, ja uz si takoveto situace nepoutim k dusi. prijdou, probehnou, odejdou .... bych se jinak zblaznila. Jsem se stala nejak necitliva matka v dobach nemoci.
    Ale presto preji rychle uzdraveni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, to ti tedy závidím. Mě ty dětské nemoci pokaždé pěkně válcují. Připadám si hrozně bezmocně...
      Ale děkuju :-)

      Vymazat
  9. Nepotěším tě, já jsem čekala na to mateřské "relaxování 25 let:-D
    Naděje, prostě, umírá poslední:-D!
    I tak veselé Velikonoce!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si děláš legraci, že jo? Za dvacet pět let obdobného nasazení budu zralá možná tak do nějakého léčebného sanatoria! :-)

      Vymazat
  10. Báro, přeji brzké uzdravení obou dětí!
    A popis mužské rýmečky je teda bravůrní. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kivi, díky :-)
      Jo, mužská rýmička...ta by vydala na samostatný článek :-)

      Vymazat
  11. Drahá Barunko..
    Ty Tvé děti ti fakt nádherně ukazují zákon akce a reakce...Maminka "nebyla",protože bakalářku tvořila ,takže teď si to mazlení skrze nemoc musí vynyhradit..úžasné jsou ty naše děti..
    Ale Ty to všechno dobře víš,jak to funguje:-)
    Posílám dětem velké pohlazení a Tobě hodně síly,ať ustojíš své "finále"skvělá maminko..
    Krásné dny..
    Bi

    OdpovědětVymazat
  12. Milá Brigit, děkuju za tvoje slova :-)
    Sice vím, jak to funguje, ale stejně bych byla raději, kdybychom si to mazlení mohli vynahradit bez nemocí :-)
    Snad brzy...
    Ještě jednou díky! :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Baru, pozdravuj marody a snad se z toho brzo dostanete :) My jsme si to už snad taky odmarodily, ségra už začala zas chodit do školy a já sice ještě dobírám antibiotika, ale na přednášky jsem už taky začala chodit :) Tak snad až se všichni vyléčíme, tak by jsme se mohly domluvit na nějakým výkendu :)

    OdpovědětVymazat
  14. Baru, přeju, ať jsou marodi co nejdřív zdraví, ať má maminka konečně chvilku klidu! ;)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)