neděle 12. srpna 2012

Z kopce do kopce

Když se tak člověk šplhá do kopce, často si říká: „Proč já blázen nezůstal dole? Co mi tam chybělo?“
A když to ještě navíc dělá dobrovolně, v čase dovolené a s očekáváním příjemného výletu, můžete si ho snadno splést s masochistou. Obzvláště, v případě, že kromě váhy své musí na vrchol onoho kopce dostat i dalších pár desítek kilo v podobě kočárku, dvou dětí a kola, na němž to starší z dětí odmítá jet. 
A přesně takhle probíhal náš první horský výlet.
Krev (Matýsek si odřel koleno), pot (ten se valil ze všech) a slzy (ty ronila Amálka sjíždějící z kočárku). Tak by se dala charakterizovat první fáze naší malé tůry.
Ale hned u první horské chaty jsme se zbavili Matýskova kola, doufajíc, že do zavíračky se tudy již budeme vracet a kolo nám nebude zkonfiskováno. A dál jsme se vydávali naladěni optimističtěji, jelikož nás čekala cesta po vrstevnici.
Naše tempo rozhodně nebylo vražedné (mužův telefon nám spočítal průměrnou rychlost na 1,8 km za hodinu), ale o to víc jsme si mohli vychutnávat horské krásy. A že ty stojí za to, když už se člověk nahoru vyšplhá. I když nutno podotknout, že na Matýska neudělaly dojem ani tak hory samotné, jako rolby zaparkované u horských chat.


Každopádně když už je člověk na vrcholu, ta námaha se už tak zbytečná nezdá. Zejména, je-li kromě okouzlujícího výhledu k dispozici i zmrzlinový pohár.
A občas dokonce zbude energie i na filozofování. Třeba o tom, že tohle zdolávání kopců je člověku už zkrátka vlastní. Ať už to jsou Krkonoše, Himaláje nebo strmé životní výzvy. I když se proklínáme, stejně pořád lezeme nahoru a pak se kocháme výhledem a hledáme další kopec, který bychom mohli pokořit. Protože naše životy by bez těch kopců byly vlastně docela nudné. Stejně jako krajina.
Jen těm dětem je zatím jedno jestli se batolíme v Polabí nebo v Krkonoších, hlavně, že tam mají maminku s tatínkem.


8 komentářů:

  1. Baru, další krásné a moudré čtení.
    Píšeš vždycky tak trefně, zajímavě, vždycky k pointě, ale žádné klišé. Vaše díťátka mají opravdu štěstí na rodiče:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucie, moc děkuji za chválu. Tetelím se blahem :-)
      (V pubertě dám poznámku o štěstí na rodiče svým dětem přečíst, uvidíme, jestli budou souhlasit :-)

      Smazat
  2. Rolby jsou stejně nejlepší:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Amelie, to mi povídej :-)
      Rolby jsou hit letošní dovolené, a kdyby to šlo, hned bychom měli jednu i na zahradě :-)

      Smazat
  3. Milá Báro, krásný virtuální výlet. Na kopci se na tu naši českou zemičku dívá nejlíp. A ještě jednu výhodu má kopec - nazpátek to jde snadno dolů ;-).
    Krásný letní dny přeje Vivi

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vivi, děkuji :-)
      A cesty zpět jsou fajn, alespoň dokud ti neujede ze svahu nezabržděný kočárek se spícím potomkem. To je pak cesta dolů až moc rychlá :-)

      Smazat
  4. Ta první fotka je hrozně príma = )

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Dulssi :-)
      Maty si to také náležitě užíval :-)

      Smazat

Děkuji za Váš komentář :-)