Třetí dopis Vilíkovi

Před třemi dny Vili oslavil svoje třetí narozeniny a do sbírky tak putuje další narozeninový dopis...

...

Milý Vilémku,

jako každý rok mi nezbývá než si povzdechnout: UŽ!? To už jsi zase o rok starší a o kousek větší, zkušenější, výmluvnější, samostatnější…? To už je z Tebe tříleťák?

Je to takové mateřské klišé, ale vážně to hrozně letí.

A na Tobě to letos vidíme obzvlášť.

Už nejsi batolící se drobeček, ale sebevědomý kluk, který se se svou býčí zarputilostí probíjí do světa a my jen hledíme, jaká silná osobnost se v tom Tvém, stále ještě maličkém těle, ukrývá.

Nebudu Ti lhát, občas je to až k vzteku, protože jsi nesmírně tvrdohlavý a na všechno máš svůj vlastní, neotřesitelný názor. Umíš se vzteknout tak, že staršího bráchu i ségru naprosto hravě strčíš do kapsy a moje veskrze klidná povaha dostává vážně zabrat. Jsi svůj, víš, co chceš (a i když to nevíš, tváříš se, že víš a jdeš si za tím!) a já se rozhodně nebojím, že by ses jednou v životě ztratil.

Když ale večer usínáš, zásadně ke mně co nejpřitulenější, každý hysterák je zapomenut a já vím, že i když je ta naše společná cesta občas trnitá, oba se na ní jeden od druhého nesmírně učíme a já jsem Ti za tyhle lekce vlastně vděčná.

Kromě toho je s Tebou vážně legrace, jsi smíšek, provokatér i malá hérečka. Umíš být kouzelně něžný a pozorný a po Tvém objetí budou holky jednou šílet. Děsně rád pozoruješ skejťáky a hraješ si na „hopikolo“. S Amálkou v šatech tancuješ a s Matym a pistolkou nás rád přepadáváš ze zálohy. Umíš být trpělivý u skládačky a živelný na hřišti. Právě jsi vstoupil do období „Proč?“. A dokonce máš svého prvního hrdinu. Lego Batmana!

Každý den nás překvapuješ a každý den s Tebou je výzva.

Od Tvého narození doma v obýváku až po tu scénu před chvílí, kdy jsi neodbytně trval na tom, že motorová pila je hračka pro Tebe jako stvořená.

Jsi zkrátka svůj a já Ti ke Tvým třetím narozeninám přeju, ať na to nikdy nezapomeneš!

Miluju Tě a děkuju Ti!

Tvá maminka