čtvrtek 31. prosince 2015

Před šesti lety...

Všude okolo se to dnes hemží bilancemi právě končícího roku. 

Já nebilancuju.

Vzpomínám místo toho na Silvestr roku 2009, který mi dokonale změnil život.

Stala se ze mě máma.

Z nejisté, nedospělé holky, která si moc nevěřila, se najednou stal někdo, kdo v náručí svíral novorozeného kluka a sliboval, že se mu bude snažit být tou nejlepší mámou, jakou jen dokáže.

Leželi jsme tenkrát s Matýskem v nemocniční posteli a oknem pozorovali ohňostroj.

Bylo to, jako by celý svět oslavoval nás dva.

Dnes je to přesně šest let.

Oba jsme ušli dlouhý kus cesty a velkou část z ní ruku v ruce. Spolu jsme přicházeli na to, jaké to je být máma a syn. Spolu jsme se učili vzájemnému respektu a pochopení. A spolu jsme objevili tajemství nekonečné mateřské lásky.

Matýsek je můj velký učitel a já se stále snažím být mu tím nejlepším možným průvodcem, jak jsem mu v onen první den jeho života slíbila.

Jednou přijde den, kdy mě už nebude potřebovat.

Ale dnes ho ještě smím uložit do postele, dát mu pusu a zazpívat ukolébavku. A v noci se k němu pak přitulit a z okna sledovat, jak nás zase oslavuje celý svět.

Tak hodně štěstí, ty můj malý rozumbrado! :-)


6 komentářů:

  1. všechno nejlepší Matýskovi, všechno nejlepší copaté mámě :)

    OdpovědětSmazat
  2. Krásně napsané.. až mě to dojalo...
    Tak všechno nejlepší Matýskovi, hlavně hodně zdraví!
    Můj Matýsek bude mít za 15 dní taky narozeniny, akorát je o kousek starší než ten váš, bude mu 17..
    Petra

    OdpovědětSmazat
  3. Tak to je moc krásné,až mě u srdíčka píchlo...a mému synovi... 18 , něco končí,..a ted mi je ale vážně smutno...dae . Matýskovi všechno nejlepší...

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)