Je to tady, vážení přátelé, téměř po šesti letech mateřství
se optimistka konečně zase odvázala, zatančila si v baru, skoro (protože
auto) se nechala pozvat na panáka a dorazila domů o půl třetí ráno.
Ať žijí srazy s bezdětnými spolužáky ze střední!
Letošní Vánoce jsou v pořadí šesté, které trávím jako
vdaná žena a páté v roli matky.
Rozhodně si nestěžuju, právě naopak. Obzvláště Štědrý den má
hned jiné grády.
Ale i když jsem letos vánoční přípravy minimalizovala,
cukroví nepekla (nepočítám-li perníčky, které potomstvo snědlo již třetí den po upečení), okna nemyla a kapra se salátem přiveze zítra maminka s nebiotatínkem,
stejně je ta péče o domácí vánoční pohodu na mně.
A já měla krizi. Byla jsem unavená. A taky nepříjemná.
Proto mi vánoční večírek našeho gymnaziálního výkvětu přišel
víc než vhod.
Začalo to velice spořádaně, ale mile v restauraci a
skončilo před druhou hodinou ranní, v mně neznámém baru,
s nejvytrvalejším jádrem složeným ze tří žen a jednoho (odvážného) muže.
Nutno podotknout, že v onom baru jsme byly zjevně téměř
jedinými zástupkyněmi něžného pohlaví, což nám dodalo neuvěřitelnou popularitu.
Skupinky mužů v různém stádiu střízlivosti a opilosti,
použitelnosti i věkové pokročilosti se u nás střídaly jako na běžícím páse a mé
třemi porody lehce přidušené ženské sebevědomí se zase probralo k životu.
Strávit jednou za čas večer mezi lidmi staršími šesti let je
zkrátka velice osvěžující.
I když musím se přiznat, že o flirt se pokoušející tak
šestnáctiletý kluk ve mně spíš než vášeň probouzel mateřské pudy. Asi už vážně
stárnu…
Každopádně takové předvánoční odreagování, zcela mimo
zaběhnuté koleje, můžu jen doporučit.
Na finále adventní bojovky a vánočním dortu se mi hned
pracuje líp ;-)
Takže, Radu, Jirko, Sylvi, díky za příjemný večer!
A jaké odreagování si dopřáváte vy? :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář :-)