pátek 12. června 2015

Amálka cyklistkou

Zatímco Vilík dnes naprosto ignoruje fakt, že včera téměř začal chodit a vrátil se zpět na všechny čtyři. Amálka zaznamenala velký úspěch, který jí snad už zůstane. 

Naše divoženka se totiž naučila jezdit na kole! Bez koleček! A zabralo jí to asi tak pět minut.

Včera si na tatínkovi vyžumrala sundání postranních koleček a dnes už od sedmi ráno prudila s tím, že chce jít na kolo.

O půl desáté jsem už měla chuť zalepit jí pusu páskou. Místo toho jsem nahodila Viliho na záda do Manducy. To abych měla volné ruce na běhání u kola. A vyvedla smečku na náves.

Ami jako správný kochač měla zprvu lehce problém se skutečností, že na kole se šlape. Skoro pořád. A dokud člověk neudrží balanc, nerozhlíží se. V podstatě vůbec. 

Nicméně v půlce aleje nasadila tempo, šlápla do pedálů a za chvíli zmizela u rybníka. Naštěstí ne do něj.

Jelikož jsem nadšený zainteresovaný rodič, jala jsem se hlasitě skandovat, vyděsila sousedovic slepice a rozbrečela Vilíka, který zřejmě usoudil, že jeho mlékodárci hráblo. 

Ale nešlo to jinak, Ami je prostě borec! :-)

Omluvte tyč trčící z hlavy, na kompozici nebyl čas, Ami byla fakt rychlá :-)


2 komentáře:

  1. Gratuluju Ami!!! Jsi šikulka!
    Stejně tak gratuluju Vilíkovi, že se z něj začal stávat člověk vzpřímený.:-)

    Je fajn, že si třeba jednou tvé dětičky budou moct o svých (po)krocích přečíst. Jó, co já bych teď za takovej deníček dala. Jen doufám, že by mi takovéto zápisky nenarušily mé nezdolné přesvědčení o tom, jak hodnou a vzornou holčičkou jsem byla.:-D:-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Veru, i za Amálku :-)
      Jen doufám, že to děti budou vidět stejně a jednou (kupříkladu v pubertě) mi mé dobře míněné zápisky neomlátí o hlavu ;-)

      Smazat

Děkuji za Váš komentář :-)