úterý 28. dubna 2015

Jak bojovat s bordelem?

Okolnosti mě donutily věnovat celé dnešní dopoledne debordelizaci domácnosti, jejíž zanešenost dosáhla vlivem častých outdoorových aktivit obludných rozměrů. Ráno jsem tedy odvezla starší potomky do školky a s vidinou nelákavého programu se s Vilim vrátila domů.

Spícího benjamínka jsem přesunula z auta do kočáru, nažhavila chůvičku a jala se obhlížet k úklidu vymezený rajón.

Nebyl to hezký pohled.

Do koupelny a obýváku se nastěhovali mravenci. Pod kuchyňským stolem bylo možné z drobečků vyvěštit, co měly v posledních dvou dnech děti k snídani. A v Amálčině posteli, kam byla včera spící uložena po přenosu z auta, se objevilo jehličí a písek.

Kapitolou sama pro sebe bylo pak vyprané prádlo. K jeho uskladnění přestaly stačit tři koše i bedna na hračky zcizená dětem. A prádlo se již pár dní vesele valilo do všech stran. Pakliže měl někdo zálusk na čisté tričko či snad kalhotky, musel počítat s několikaminutovou pátrací akcí. V případě touhy po páru ladících ponožek se pak čas počítal skoro na hodiny, což většinu z nás odradilo a chodili jsme tudíž bosí nebo se spokojili s ponožkami alespoň velikostně souměrnými. Na podobnost vizuální jsme vcelku pochopitelně rezignovali.

Když už jsem se odhodlala k činu, usmyslela jsem si, že bych mohla prolézt krabice s oblečením a vylovit pro Viliho staronové kousky garderoby po Matym. Uklidit pracovní stůl, jemuž vévodí halda listin a mezi nimi obří fíkus, který zde našel útočiště před Vildovými nájezdy. A převléct povlečení všem členům rodiny, což byla práce zbytečná, neboť nijak neumenšila bordel ve zbytku domu.

Má vize se tvrdě střetla s realitou ve chvíli, kdy Vilík, běžně spící dvě hodiny, po pětačtyřiceti minutách vstal a vyrušil mě ještě při snídani.

Za jeho dobrého rozmaru jsme společně pofackovali kuchyň. Zneškodnili bunkr za gaučem, kde si děti zjevně pěstovaly vlastní penicilin, a povlékli peřiny.

Za stupňujícího kňourání jsme roztřídili prádlo na hromádky.

Za řevu jsem Viliho připla na záda do manducy poté, co z hromádek stvořil opět hromadu.

A v době jeho manducového šlofíka jsem z hromady vytřídila alespoň ponožky.

Když jsem konečně narovnala hřbet a rozhlédla se, zjistila jsem dvě věci. Bordelu doma vůbec neubylo a ve školce budu pro děti opět se zpožděním.

Asi se budu i nadále zdržovat s dětmi raději venku a nad vchodové dveře pro výstrahu všem příchozím připevním slogan: špína v bytě, šťastné dítě.


17 komentářů:

  1. Jestli to je fakt pravda, tak je to fajn, já mám pocit že to je furt dokola a když mám dobrý dojem z toho že doma zvládám, mám výčitky že se nevěnuji dětem. No a výsledkem je, že si připadám jako neschopná matka.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak ráda bych řekla, že je to jen nadsázka a literární konstrukt. Leč bohužel, u nás doma je skutečně chlívek :-)
      Přeju pevné nervy a hlavně žádné výčitky svědomí! :-)

      Smazat
  2. U nás to je podobně jsou dny kdy mě vše nechává klidnou,ale to je málokdy jinak pěním jen vidím pohozenou hračku po té co jsem ji pracně přesunula do pokojíku,tak dolů přiletí dvojnásobek:-( do toho línající pes,který nerespektuje své místo a válí se kde se mu zlíbí, když se zrovna nikdo nedívá...odchlupovací válečky nedávno zakoupené pomalu mizi...kolotoč a je fakt nejlepší pobyt dlouhodobý venku na zahradě a nepřijímat návštěvy:-)nepořádku zdar:-) musím to dát přečíst manželovi nebo´t on,který si nevšímá ničeho se asi nakazil ode mne a vyhazuje do koše vše co mu přijde přebytečné ačkoliv to je pro děti ta nejlepší hračka či předmět pro další tvoření...viz.toaletní ruličky, krabičky...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky dokážu být dlouho klidná a pak se ve mě vzedme nějaká pořádkumilovná vlna a já začnu soptit, dupat domem s pytlem na odpadky a vyhrožovat podpálením domu, v případě, že se okamžitě všichni nezačnou podílet na úklidu :-)
      Mimochodem, u nás je právě muž tím, kdo má ve skříni oblečení srovnané do komínků ;-)

      Smazat
  3. U nás je to stejné - nikdy nekončící bordel a špína a teď s jarem i mravenci... :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, že mravenci okupují i jin domácnosti :-) (tedy ne, že bych chtěla být škodolibá ;-)

      Smazat
  4. Ahoj Báro, k tomuto životnímu postoji bych se potřebovala dopracovat. Občas se mu blížím, ale jinak pěním nebo naříkám... no musím se ještě hodně učit :-) Krásný den A.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Aničko, můj muž by zase prohlásil, že by byl raději, abych se tomuto životnímu postoji odnaučila ;-) Nicméně nepopírám, že můj flegmatismus v otázce pořádku mi přináší určitou životní spokojenost :-)

      Smazat
  5. Hezká cedulka, ještě přidám na naše dveře "vstup na vlastní nebezpečí", s kamarádkami máme oblíbenou větu "hlavně neuklízej, aspoň si budu připadat jako doma.." Uvažuji o brigádníkovi na žehlení, u nás by se uživil :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vaše mezikamarádská hláška se mi moc líbí :-) Měla bych jí taky zavést :-)
      Mimochodem, nejlepší je, nežehlit vůbec ;-)

      Smazat
  6. U nás je to úplně stejné :-D už se mi teda naštěstí podařilo odchytit ty dva rejsky, kteří se nám usídlili pod lednicí, možná jsme si je přivezli z nějaké chaty nebo v krabici s větším dětským oblečením... Takže jsem včera v noci slavnostně pořádně vytřela podlahu, ráno na ni děti opět vylily šťávu, ale to nevadí, zítra zase odjíždíme pryč :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jsem se pobavila...a já si dělám těžkou hlavu s mravenci :-D
      Tak šťastnou cestu :-)

      Smazat
  7. Připomněla jsem si dobu, kdy byly naše tři děti malé. Norma prádla v koši na žehlení byla po prsa:-).... Ale ten hezký slogan mluví za vše. To je to důležité, takže hurá ven :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi ten slogan líbí...dává mi jistý pocit klidu, když se na náš domácí bordel podívám :-)

      Smazat
  8. Taky vlastním jednu takovou hezkou šikmou věž v Pise a ne ne se dostat k tomu, abych ji sežehlila aspoň na poloviční velikost. Škoda, že se slogan "bordel v bytě" nerýmuje se slovy "šťastný student" ;-)

    OdpovědětSmazat
  9. Jé Baru, tak to jsem ráda, že nejsem jediná matka, která každé ráno hledá čisté oblečení v hoře nakupeného prádla, ponožky nosí každou jinou a v kuchyni (zvláště ve šťávě) má cestičku mravenců:-). Je to nejspíš všude stejné:-). A v létě se to ještě zhoršuje, protože když je tak hezky, tak je škoda sedět doma a uklízet:-).

    OdpovědětSmazat
  10. Mě z chaosu vyvedla a do klidu hodila Terapie domova (www.terapiedomova.blogsopt.com) Vřele doporučuji všemi deseti, postupně dávkovat a úspěch i klid zaručen! K.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)