neděle 12. dubna 2015

Jarní sezóna zahájena

Taky se vám zdá, že když se po dlouhé době konečně oteplí, je život s dětmi mnohem snesitelnější? 

Za mě jednoznačně ano.

Pobyt venku nám vyloženě svědčí a jak řekl Matýsek lezoucí po hradbách Kunětické hory: „Maminko, být venku je mnohem lepší než sedět doma a hrát si.“ 

A jelikož to pronesl náš vrchní domácí pecivál, už to má řádnou váhu!

Venku se, obzvláště za pěkného počasí, žije tak nějak volněji. Líp se tam dýchá, míň se hádá, a i když se často víc brečí (protože pád ze stromu, odřené koleno, písek v očích, bouračka na kole, zmrzlina rozpláclá na chodníku), má to zkrátka své kouzlo.

Venku není třeba děti tolik omezovat. Aby nekřičeli, neběhali a nesahali, proboha, na ten porcelán po pratetě z Vídně! A člověk je tu prostě může nechat jen tak být. Však oni si zábavu najdou. Všechno osahají, batolata zajisté i nějakou tu horninu ochutnají, a všem je venku zkrátka blaze.

Nám se během posledních tří dní povedlo zavýletničit si na Kuňku, oslavit venku bráškovy narozeniny, sestavit trampolínu a uskákat se na ní téměř do bezvědomí a vyrazit na první drobný cyklovýlet.

Kunětická hora je náš léty ověřený a stále oblíbený cíl. Spolu s kamarádkou a dětmi jsme se nejdřív popelili jen pod ní, ale poté, co jsme osaměli, rozhodli nečekaně Mates s Amálkou, že si chtějí vyšlápnout až k hradu. A jelikož každou „turistickou“ iniciativu podporuji a vítám, vyrazili jsme...







Domů jsme nakonec dojeli v sedm večer, obalení prachem a s naloupeným medvědím česnekem z podhradí. Paráda to byla.


Oslava s grilováním se taktéž vydařila, ale jelikož nebyla fotograficky zdokumentována, nezbývá vám, než mi to zkrátka věřit.

Bráchův narozeninový Cheescake s arašídovým máslem a borůvkami :-)

Trampolína je atrakce, která mluví sama za sebe a jelikož dětem ještě nestihla zevšednět, jsou na ní prakticky pořád, vyskytujeme-li se na zahradě.

Doslova elektrizující zábava :-)

Nakonec tu máme velké víkendové finále. Cyklovýlet za zmrzlinou! Nutno podotknout, že se jednalo o Matýskův první samostatný cyklopočin a Vilíkův první pobyt v cyklovozíčku. Amálka zde sice žádné prvenství nezaznamenala, ale zato celou cestu trpělivě lovila Viliho dudlík ze dna vozíčku a ucpávala bráchovi pusu piškoty.


Tímto považujeme jarní sezónu za zahájenou a těšíme se na věci příští! :-)

A co vy, taky se tetelíte blahem, že vám už při pobytu venku nemrzne zadek? Nebo jste spíš na to vrnění za pecí? :-)

3 komentáře:

  1. Naprosto souhlasím, není nad to být s dětma venku! A ano trampolína je taky naprosto geniální věc, původně jsem ji moc nechtěla, myslela jsem že se za chvíli dětem omrzí, ale neomrzí, často je na ní nějakých pět šest dětí a třeba tam jen sedí a kují pikle :-). Krásné jarní dny!

    OdpovědětSmazat
  2. Také jsem nadšená z toho, že jsme se konečně dočkali tak nádherného počasí a celý víkend strávili venku. Mám ráda oboje, jak být v zimě občas za pecí, tak pak celé léto venku, ale letos jsem myslela, že se už nedočkám.
    Není nad to vypustit malou ven a objevovat stále nové věci - brouci pod kamenem, hledání žížal, sázet semínka a čekat kdy začnou růst a radovat se z maličkostí, které prostě v zimě nejsou.

    OdpovědětSmazat
  3. Barunko, já si díky sluníčku připadám jak v extázi, respektive na extázi.:-D
    Už mi nemrznou ruce, když se má labradoří slečna prohání venku, ale hlavně se mi chce daleko více chodit pěšky, což prostě miluju. No a jakmile dorazím domů na vesnici, mám v plánu vzít útokem náš krásný les a okolní přírodu vůbec. Ono je to samozřejmě velice krásný i v zimě, ale já jsem někdy až přílišný teplomil a mrazofob.
    Jó Kuňka, to bylo to místo, kde jsme se před rokem téměř potkaly. No, tak třeba se tam někdy opět dostanu. Ostatně cestuji velmi ráda a jeli příznivé výletovací období, (tj. můžu si dělat, co se mi zlíbí), tak i často.
    Ten cheesecake mě zaujal, neb mám tento typ zákusku velmi ráda a tuto variantu navíc neznám.

    Tak vychutnávejte jarní sezónu plnými doušky.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)