pondělí 20. dubna 2015

Zapomenuté blogozeniny

Jsem chaotik, sklerotik a ignorant, ale na narozeniny svých nejbližších zpravidla nezapomínám. Alespoň jsem si to myslela. 

Leč můj dobrý přítel, důvěrník a pamětník, oslavil minulý pátek své třetí výročí a já ho úplně vychladila! 

Ano, je to tak. Můj drahý blog hrdě nesoucí jméno Nevyléčitelná optimistka zaznamenal již třetí rok své požehnané existence. A já jsem tuto velkou událost přes všechno jarní veselení sprostě zazdila.

Tímto se tedy pokouším situaci zachránit a přeji ti milý bločku, mnoho dalších let na síti, nové čtenáře a pozornější autorku.

A co se za ty tři roky událo?

V prvním roce jsem si jako nevyléčitelná optimistka prošla velkou částí studia, Amálčinými prvními krůčky, pořízením psího člena rodiny i svým první autorským čtením…


Ve druhém roce jsem odstátnicovala, za odměnu si zarekreovala u moře a počala Vilíka. Ami si zlomila nohu, Maty začal chodit do školky a dvě mé pohádky vyšly v knižní sbírce…

 
Třetího roku jsem se stala trojnásobnou matkou, když se doma narodil Vilík, a naplno se pustila do užívání si nestudijní mateřské dovolené. Dopsala jsem první verzi knížky adresované svému dávnému, devatenáctiletému, zbouchnutému já. A do školky začala chodit kromě Matyho i Amálka…
 


Všechny tři roky byly jedinečné a mě těší, že si je můžu připomínat i prostřednictvím blogu.

Děkuji vám, drazí čtenáři, že mi i přes častou neschopnost odpovídat na komentáře, zachováváte přízeň a vězte, že každý váš vzkaz mi dělá nesmírnou radost.

Vaše stále nevyléčená optimistka



8 komentářů:

  1. Tak všechno nejlepší:-) Můj obdiv k vytrvalosti zaznamenávat události...já horkotěžko lovím co kdy,kdo udělal myslím z dětiček.U prvního to bylo fotek záznamů,ale teď na to není čas.Ten,který mám plním šicími dovednostmi a tak na focení a psaní nezbývá:-( Krásné slunné dny a těším se na další čtení.

    OdpovědětVymazat
  2. Gratuluji, pěkně jsi to shrnula - moc ráda k tobě chodím Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Připojují se také ke gratulaci.Vždy si u Tvého psaní pousmívám a zavzpomínám.Holky už mám dávno dospělé,ale o čem píšeš,tak tím jsme si myslím prošly všechny maminy,nebo aspoň větší počet.Takže vše něj a hodně inspirací k dalšímu psaní.LenkaK.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkně napsáno! Ty máš takovej dar... Tak hepy brzdej! ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Dovolím si býti zcela sobecká:-D:
    Přeji spoustu zaznamenáníchtivých zážitků, ať mám co číst. Chodím sem moc
    ráda.

    OdpovědětVymazat
  6. Velké díky za milá přání! :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)