Léčba kabinkové deprese

Celých 80 % žen je prý nespokojených se svým vzhledem. 

Smutné. 

Ale nepřekvapuje mě to. Jelikož kdo někdy zavítal do obchodů s oblečením a ve snaze oživit svůj šatník vlezl i do zkoušecí kabinky, musel na svém vzhledu zákonitě zaznamenat spoustu nedokonalostí. A to i v případě, že se před vstupem do oné prokleté kóje považoval za atraktivní a se svým zjevem spokojenou osobu.

Kombinace zářivkoidního osvětlení a skutečnost krutě zveličujících zrcadel totiž leckdy udělá obludku i z top modelky. Natož z normální ženy. Notabene pár týdnů po porodu.

Tváří tvář zákeřnému kabinkovému zrcadlu se i neviditelný pupínek stává ohyzdnou bradavicí, T-zóna se leskne jak čerstvě naolejovaná, každý gram tuku v problematických oblastech nabývá na objemu, celulitida se zdá celulitidovatější a pohled na strie má za následek soukromou přísahu, že bikiny si na sebe už nikdy neobléknu.

Není proto divu, že se můj plánovaný upgrade šatní skříně stal totálním fiaskem. I když, při úprku z dosahu krutých zrcadel, jsem přeci jen něco ukořistila. A světe div se, doma to tak hrozně nevypadá.

Nicméně abych si po nákupním propadáku spravila náladu, rozhodla jsem se pořídit si nový nepřehlédnutelný a praktický módní doplněk. Který není třeba zkoušet. A přesto dokonale sedí.

Je jím šátek na přepravu našeho benjamínka.

Obětovala jsem pár cenných hodin spánku, prošla spoustu odkazů a diskuzí, vybrala ten nejlepší, nejkrásnější a nejbarevnější a čekala.

Včera jsem se dočkala. Přišel on, mého srdce duhový šampion.

Hned jsme ho s Vilíkem prubli. A já hlásím, že jsem, alespoň dočasně, z kabinkové deprese vyléčená. Šátek totiž leccos zakryje a od zbytku odvede pozornost. A hlavně, tak moc se mi líbí, že se usmívám pokaždé, když se na něj podívám.

A jak se říká, úsměv je stejně tím nejkrásnějším módním doplňkem :-)