sobota 5. dubna 2014

Lékař od slova lekat?



Aneb jak se moje pohodové těhotenství proměnilo na dva dny v drama. 

Mohlo by se zdát, že jsem vůči doktorům vysazená. Že je považuju za démony v bílých pláštích, kteří nemají na práci nic jiného než lidi děsit a za každou cenu u nich hledat patologie. 
 
Ale tak to není. Vážně ne. Koneckonců, jedna část naší rozsáhlé, ale milující se rodiny je doktory přímo promořená. A já si doktorů i jejich znalostí vážím.

Přesto mě technokratický přístup některých lékařů k pacientům vytáčí.

Tak třeba včera…

Muž měl na starost děti, zatímco já měla před sebou den naplněný nutnými nákupy propriet pro tašku do porodnice a chybějících mimivěcí a poradnou u své doktorky.

V dobrém rozmaru jsem oběhla první nákupy. (A když už jsem musela shánět tak nepopulární zboží jako síťované kalhotky a vložky do podprsenky, udělala jsem „si“ radost, alespoň několika neuvěřitelně titěrnými oblečky pro miminko.)

Stále dobře naladěná jsem se odebrala ke své doktorce. Poklábosily jsme se sestřičkou, vyměnily si nákupní typy s doktorkou a pak přišel šok.

„Nechci tě strašit, Báro, ale miminko je extrémně malý. Podle odhadu na ultrazvuku má jen 1800 gramů. I kdyby tabulkově přibíralo, do termínu porodu bude mít jen něco málo přes dvě kila. Mohlo by trpět hypoxií a nedostatečnou výživou. Mohlo by se i udusit. Možná bude nutné ukončit těhotenství předčasně.“

Moje dobrá nálada v tahu. Moje celotěhotenské přesvědčení, že je vše jak má být, otřeseno. A čekání na přesnější nemocniční ultrazvuk, nervydrásající.

Stále jsem se uklidňovala vírou v to, že je všechno v pořádku. Že porodní asistentka, k níž chodím na kontroly, je dle pohmatu přesvědčená, že miminko je tak akorát. Zkrátka, že není čeho se bát. Ani vyvolávání porodu. Ani císařského řezu. Ani udušení miminka.

Ale slova doktorů nad námi mají velkou moc. Protože oni přeci vědí. Jsou studovaní. Mají zkušenosti. A hlavně, myslí to s námi dobře…

Dnes jsem dvě hodiny seděla v nemocnici a v duchu promlouvala s miminkem. Zaklínala jsem nás větou, že všechno se děje tak, jak je to dobré pro nás oba.
 
Na ultrazvuku měli fofr a neměli čas se vykecávat. Informace si prý můžu přečíst ve zprávě. Plod je malý, ale placenta funguje. Tečka.

Na chodbě před vyšetřovnou jsem tedy třesoucíma se rukama otevřela zprávu. Dnešní odhad váhy činil o půl kila víc, než včerejší. Průtoky placentou jsou v pořádku. Dítě je menší, ale vitální a prospívající.

Ulevilo se mi.

Ale taky jsem byla rozčarovaná.

Ani jeden z doktorů mi nesáhl na břicho rukou. Všichni spoléhají jen na techniku a ultrazvuk s přesností plus mínus půl kila. A pak rodičkám předkládají děsivé scénáře. Takové, které žádnou těhotnou nemůžou nechat naprosto v klidu. Chápu, musí ženu varovat, být důslední a tak dále. Ale nějak se nám tu vytrácí lidský faktor a diagnózu nám určují přístroje. I tam, kde to možná není úplně žádoucí.

Kdybych věřila zkušené porodní asistentce, ušetřila bych si nervy. Ale přeci nemůžu brát na lehkou váhu, co mi řekl lékař! Nebo ano?


 

27 komentářů:

  1. Hmm. Tak mám rovnaký problém. Akurát mi nikto nepovedal o hypoxii a možnosti udusenia. Našťastie. Beztak som rozpoltená osobnosť z toho, či sa mám nechať ukecať na vyvolanie alebo je všetko v poriadku a počkať si na to, až to príde...
    Držím palce, nech to dobre dopadne. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Majo, tak to přeju hodně síly na "správné" rozhodnutí.
      Je to těžký. Ztrácíme schopnost naslouchat vlastnímu tělu, místo toho nasloucháme doktorům, což je leckdy samozřejmě důležitý a může to zachránit život. Ale teď kde najít tu míru...
      Obzvlášť v těhotenství....
      Moc držím palce!

      Smazat
  2. Taky jsem v nemocnici stravila tri dny i kdyz mi vlastne nic nebylo a doktorum jsem rikala ze se citim v pohode. Nakonec me vynervovali tak ze jsem si odnesla vysoky tlak pokazde kdyz jsem videla bily plast.
    Dulezite je podle me vnimat svoje telo a verit mu. Pak nad tebou slova nebudou mit takovou moc.
    Drzim palce, at jste vsichni v pohode a porod mas, co nejprirozenejsi a vlastne takovy jak si predstavujes.
    Mimochodem uz mas vybranou porodnici? ^^

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Calad, moje řeč. Vnímání a důvěra ve vlastní tělo, je bohužel často to, co nám chybí. A nebo co opomíjíme, protože nám někdo v bílém plášti řekl : Ale maminko, já jsem tady doktor, vy tomu přeci nerozumíte!
      A jinak mám předvybráno. Chtěla jsem do Vrchlapí, to je zavřený. Takže uvažuju o Havlíčkově Brodě a nebo o Chrudimi a ambulantním porodu...

      Smazat
  3. Báro, tak přeji ať je vše v pořádku a ať mimi váží tak akorát. Já to mám tedy opačně, už u Adama se řešilo , že je moc velkýa tohle mimi taky nebude žádný drobek. Byla bych ráda kdyby měl míň než 4kg. Pohodové dny a ať je vše v pořádku!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ach ty tabulky. Jedno je moc malý, další moc velký. A ani jedno není dobrý :-)
      Já sama jsem při narození měla 2,4 kg, takže miminko jde asi v mých šlépějích...Ale tenkrát tím mamku nikdo nestresoval, neboť to nikdo předem nevěděl...
      Říkám si, že být těhtná ještě jednou, chodím do poradny od začátku jen ke své porodní asistentce a k doktorům jen v případě nouze. Člověk za těhotenství projde tolika vyšetřeníma a tolikrát se stresuje, jaký budou výsledky, že mi to přijde šílený. Někomu vyhovuje, že je pod dohledem. Mě to spíš stresuje :-)
      Nicméně, přeju krásné poslední týdny/dny dva v jednom :-)

      Smazat
  4. Baruš, vau, úplně to vnímám s Tebou. Samozřejmě držím palce!!!
    A moc moc mě potěšila ta věta, že miminko a placenta fungují. Kolik znám lidí, 2m chlapů, kteří byli v inkubátoru...
    Je dobře, že Ti hned udělali vyšetření. Takže to prvotní doktorčino zjištění nehrozí????
    A ta absence dotyků při vyšetření mi připoměla, jak se u mě řešilo skoro den, zda budu rodit císařem či normál. Dr mě poslala s lejstrem, co mám dodnes na památku "VELKÝ PLOD"..jiný mudr udělal gesto, které mi odnes připomíná rybáře, nad mým pupkem jen roztáhl ruce a "Hmmm, bude větší"...ale dodnes si myslím, že jsem si normální porod vystresovala já. Ono taky po větě, že asi bude mít větší hlavičku napadne prvorodičku cokoli, že jo:-)
    A pak jsem dr přinesla ten velký plod ukázat, nožičky mu v nejmenších dupačkách končily tam, kde byla kolínka:-))
    Milá má, hlavní je, že Ty se cítíš dobře, těšíš se a miminko má dobrou vodu prostor a klid v klidném hotelu s báječnou recepční!!!!!!!!!!!!!
    Krásnou sobotu a drž se, (mimi ty taky!!!)
    Mája

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Májo, děkuji :-)
      Tak hlavně že ten tvůj "velký plod" hezky prospívá i dnes ;-)

      Smazat
  5. Milá Báro, je mi líto, že jsi se takhle zbytečně stresovala. jojo, oni se to naši lékaře asi učí ve speciálním předmětu na fukultě, jinak tomu nerozumím.
    Ta absence vyšetřování pohmatem je děsivá. V prvním těhotenství mě vždy jen klasicky vyšetřovali čípek a všechny odhady na váhu se konaly přes ultrazvuk, na břicho mi pořádně šáhla až čínská lékařka a musím říct, že to bylo tak neskutečně uklidňující. Všichni doktoři mě jenom stresovali, že to dítě bude obřík - no malé nebylo, ale když ten ultrazvuk má odchylku půl kila! Nechápu, že lékaři už nemají schopnost klasického vyšetření plodu pes břicho - co když nepůjde proud? Budou v háji? :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak píšeš, ten lidský faktor nám leckde nějak schází. A přitom mi přijde, že je to v tom těhotenství opravdu důležitá věc. Těhotná žena by měla být co nejvíc v klidu, ne neustále vystavována stresům...a lidský dotyk umí být příjemně uklidňující, obzvláště v jinak dost odosobněném nemocničním prostředí. A tím nemyslím vyšetřování čípku pohmatem :-)

      Smazat
  6. http://www.novinky.cz/koktejl/332606-muzi-trpeli-jako-zvirata-u-toho-co-zeny-podstupuji-bezne.html
    Baruš, to jsem se nachechtala:-)), jsou tam dva odkazy na videa, na tom druhém dole S NADSÁZKOU zkusili mužům navodit jako porodní bolesti, po 2h odpadli:-)))))
    Mája

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Májo, díky za připomenutí. Už jsem to taky někde zaregistrovala... V tomhle asi ty chlapy vážně trumfnem :-)

      Smazat
  7. Mila Báro,zkuste si na netu přečíst něco o preeklampsii a možná lépe pochopíte obavy lékařky.Nizka váha miminka souvisí s průtoky placenty a ze své vlastní zkušenosti vím jak rychlý nastup preeklamsie může mít.Lekarku naprosto chapu,sama jsem chodila k vyhlášenému lékaři do soukrome kliniky,kde jsem vše platila,všichni byli milí,příjemní,ale život me a malému zachránila nemocnice a jak Vy říkáte technokraticky přístup.Ukonceni těhotenství z hodiny na hodinu v 32.tydnu,malého jsem poprvé viděla po deseti dnech.Do dnes dekuji obyčejné nemocnici.Osobni přístup pana docenta a již zdálky se usmívajících sestřiček na soukromé klinice byl sice příjemný,ale diky za každou ne úplně ochotnou doktorku s neosobním přístupem hlavne, ze vi co má dělat....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Naprosto chápu váš přístup vzhledem k vaší zkušenosti. Termín preeklampsie mi není zcela neznámý...
      Přesto si myslím, že zapojit do gynekologicko porodnické praxe kromě techniky i více lidského přístupu by neuškodilo. Kombinací např. zmiňovaného pohmatu a utz by se dalo předejít zbytečnému stresování nastávajících maminek a zároveň by stále byla zachována včasná dianostika některých problémů...

      Smazat
    2. Já bych byla třeba ráda, aby poradna byla skutečně poradnou a ne jen vyšetřením čípku, kontrola na ultrazvuku, váha, moč a tlak...To by myslím dost pomohlo. Samozřejmě jsou stavy ohrožující jak matku, tak dítě, ale tam, kde je všechno v pořádku se postupuje vlastně stejně:(

      Smazat
    3. Urshulko, naprosto souhlasím.
      V tomhle těhotenství kromě gynekoložky docházím ještě k porodní asistentce. Je to velký rozdíl v přístupu. A vůbec nechápu, proč kontinuelní péče porodní asistentky od těhotenství přes porod a šestinedělí není u nás běžná.
      Samozřejmě, že jsou rizikové rodičky nebo ženy, u nichž se problémy projeví časem a je třeba je odeslat k odborníkům, ale primárně by se k těhotenství mělo přistupovat jako ke stavu sice jinému, nikoli však patologickému :-)

      Smazat
  8. Drahá Barunko..
    Cítím s Tebou..Téma lékaři a porody je velmi složité..Každopádně,kdyby mě takto vystresovala lékařka-žena před porodem,tak bych rozhodně přemýšlela,že začnu chodit jinam..
    Lékaři mnoho dětí zachránili,ale mnohým matkám a dětem právě těmito řečmi ublížili..
    Myslím si ,že velká část "špatných"nebo komplikovaných porodů,je vyvolána umělým strachem a nedostatečným sebevědomím maminek,protože doktor ví přece víc..
    Vím,že tobě se to nestane...Ty víš své a to je hlavní..
    Všechno na světě je tak, jak si přejeme a máme v srdci,jen nám někdy tu přirozenou vlastnost věřit sám sobě a instinktům ,zpochybňuje okolní svět,aby nás vyzkoušel,jak moc jsme pevní ve svých záměrech a přesvědčeních..
    Myslím na Tebe a těším se na další veselé zprávy od Tebe z bříška:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Brigit, mluvíš mi z duše :-)
      Jen škoda, že tyhle názory jsou připisovány "bláznivým, nezodpovědným, alternativním matkám", kterým podle slov "odborníků" záleží jen na vlastním pohodlí a na bezpečnost dítěte kašlou...
      Ale podle mě je opravdu čas, začít se ozývat a vrátit těhotenství i porody do rukou žen.
      Děkuju za důvěru a milá slova.
      Věřím, že po porodu budu moct přinést krásné zprávy o tom, že to jde i přirozeně ;-)

      Smazat
    2. Přesně tak, když chceme rodit přirozeně, u lékaře se ptáme k čemu je to či jiné vyšetření dobré a dokonce se ho odvážímě odmítnou, jsme hned divné, nezodpovědné....a hlavně nám jde o vlastní pohodlí. Nikdo už pak nevidí, že nám jde především o to dítě, nikoliv o nás samotné. Kdyby to bylo tak jednoduché a šlo mi o vlastní pohodlí, domluvila bych se na plánovaném císaři, dítě dala na 2 dny k sestrám a vesele se v porodnici vyspala, nekojila bych, z lahvičky nemusím kojit jen já, může manžel, nebo kdokoliv jiný atd., atd....Jo a když to vezmu do extrému, nechala bych se v těhotenství vyšetřit na všechnomožné i nemožné, aby bylo moje dítě geneticky čistý jedinec a já s ním měla co nejméně práce!
      Tobě Báro přeju porod v co nejpříjemnějším a vstřícném prostředí.

      Smazat
  9. jeje. doktoři:-)
    taky si doktorů vážím a věřím, že to myslí vpodstatě dobře, ale má čerstvá zkušenost z nemocnice je stejná. mě teda prudili s tím, že dítě je velký a že je po termínu. nechtěli si nechat vysvětlit, že o termínu víme houby, protože sme těhotenství zjistili pozdě a že už sem dokázala porodit dítě 4,4kg bez problémů. a nechtěli a nechtěli a nechtěli to slyšet, oháněli se dvěma číslama z utz, tahali mě pořád na kontroly, strašili vyvoláním, ale ANI JEDNOU se mě nezeptali jak se cítím.
    nakonec se holčička narodila sama, asi 6 dnů po termínu, vážila 4,3kg (takže doktoři měli pravdu, byla velká a byla pozdě, tak jak říkali) ale narodila se na dvě zatlačení, bez poranění, úplně hladce. ani si nevzpomínam, že by to nějak bolelo. takže klid. doktoři sice po té technické stránce ví co dělají a zaplatpanbuh za ně, ale tělo umí porodit samo, stačí ho nechat.
    držím palce:-)

    OdpovědětSmazat
  10. Báro, trochu jsem tvůj pohled na věc nepochopil - z článku vyplývá, že výsledek vyšetření pohmatem se jeví přesněji než vyšetření "horším" ultrazvukem. Výsledky "lepšího" ultrazvuku už jsou však (pravděpodobně) správné.

    Porovnáváš tak chuť čerstvého banánu se shnilým pomerančem. Stále však můžeš argumentovat, proč vůbec někdo ty shnilé pomeranče prodává.

    ...(stále vycházím ze skutečnosti, že některé ultrazvuky mohou být opravdu méně přesné, ačkoliv tomuto tématu vůbec nerozumím - řídím se jen tvrzením ve tvém článku) ...

    Pak je pochopitelné, že na kvalitní vybavení veškerých (i malých) lékařských zařízení nejsou finanční přostředky. Výše zmíněný postup mi tak přijde více než logický - při objevení zdravotní komplikace "horším" přístrojem je pacient poslán na přezkoumaní do lékaského zařízení lépe vybaveného.

    Nadpis a hlavní myšlenka článku si silně protiřečí - pokud jsi větším příznivcem "lidského faktoru", nebyl vůbec důvod panikařit při mylné diagnóze přístrojem.

    Uvědom si, že v samotném přístroji je zakořeněno nespočetné množství lidského faktrou, od fyzikálních principů, přes mechanické sestavení až po teoretické odhady přesnosti výsledků.

    Prosazování přístrojů do popředí ma obrovský smysl - nejde jen o zjednodušení práce, ale také o přesnější výsledky.

    Jsem přesvědčen, že statisticky jsou výsledky i "horších" ultrazvuků mnohem (mnohem! ) přesnější než výsledky vyšetření pohmatem. Jinak by se tyto přístroje vůbec nepoužívaly - vyšetření ultrazvukem je dražší i časově náročnější.

    I přesto, že jsi tímto článkem o problém "člověk vs přístroj" jen lehce zavadila, je mi jasné, že jsi se nad tímto problémem během jeho psaní (i běhěm života) zamyslela mnohem častěji a důkladněji, nejen z pohledu vylekané rodičky. Stejně tak bych i já dovedl diskutovat mnohem déle, diskuzní vlákno je opravdu jen vlákno - tenká nit, na kterou i při sebevětší snaze nelze zavěsit potřebné množství myšlenek, aniž by se přetrhla.

    Proto to bez dalšího rozepisování se zakončím. Lepší jedna vylekaná rodička než deset špatně diagnostikovaných. Možná bude mít tento článek za rok pokračování, až tě stejně vyleká porodní asistentka při kontrole pohmatem :))

    Přeju ti, ať již vše probíhá bez problémů. Přečetl jsem si zde dva, tři články. Ačkoliv se s tvým myšlením příliš neztotožňuji, cením si člověka s "názorem" - takových moc není. A takových, co dokáží myšlenky čtivě formulovat už vůbec ne.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, osobně si myslím, že kámen úrazu je ve slovech, která lékař volil, ono se dá odeslat na lepší pracoviště bez vyděšení nastávající mámy nebo v jiných případech pacienta. Jenže tento "úžasný zvyk" vylekat klienta raději dopředu je v našich doktorech natolik zažitý, že ani na chvíli nepřemýšlí nad dopadem zbytečného vyděšení.

      Smazat
    2. ...a zřejmě o tom, byl ten článek. Aspoň já jsem ho tak pochopila. Renata Náhlíková

      Smazat
  11. A jeje lékaři a jejich ultrazvuk. Pominu, že jsem měla o 600g menší dítko než na ultrazvuku den před císařem... takže asi tak k velikosti. Ano jsem ráda, že jsou nyní všechny vymoženosti a mohou pomoci dítěti, kdyby byl opravdu problém, ale spoléhat se jen na něj je také hloupost.
    Při mém nástupu na císaře, mi doktor říká, že mě raději pošle ještě na ultrazvuk, kdyby náhodou se malá přece jen otočila. Říkám mu, že ne, že citím, že mám její hlavičku v žebrech a že se mi od 20 týdne ani jednou neotočila, že si tam sedí na zadku... A on na to tak povýšeně konstatoval, že ano, že některé matky tvrdí, že to poznají... samozřejmě, že jsem měla pravdu. Jen mně zaráží, že těsně před porodem si doktoři myslí, že nepoznám, že mám její hlavičku v žebrech a musím se jít na to podívat na ultrazvuk?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. tak to jsem měla podobně. Všechny tři děti mám koncem pánevním..a když mi doktor pár dní před termínem po vyšetření řekl, že dítě je v poloze hlavičkou, málem mě švihlo...hlava tlačila do žeber, dítě kopalo dole..ale nevěřil mi...

      Smazat
  12. Mě takhle strašili u Elišky skoro celé těhotenství - má malou hlavu, neroste jí hlava, má menší u nohu, než odpovídá termínu, hlava odpovídá 23.TT, tělo 26.TT, femur 28.TT, ale 30. týden těhotenství!! Ve 31. TT mě donutili na amniocentézu. Ano, Eliška se narodila týden po termínu a měla 2690 kg/48 cm a CO?!!! malá, ale krásná.

    OdpovědětSmazat
  13. Ahoj,
    nevím jestli se ti ještě nový příspěvek zobrazí, narazila jsem na tvůj blog dnes, ale hned mi to připomnělo můj porod. ´Přenášela´ jsem asi 3.den a jela na poradnu do porodnice, už od půlnoci jsem tušila, že se něco děje a na poradnu jela s tím, že už tam zůstanu, protože rodím. No, paní doktorka dle jejich monitoru prohlásila, že vše je v klidovém stavu - právě jsem přímo před ní rozdýchávala kontrakci - a kdy že teda mám přijít znovu, je čtvrtek, ale už přenáším, tak nevím, paní, zase zítra nebo to necháme na pondělí??? Paní doktorko, já si ale myslím, že rodím. Opět pohled do papírů! Není možné! To budou poslíčky... furt čumí jen na ty papíry ... paní doktorko, nikdy mi netvrdlo břicho, poslíčky neznám, ani u prvního.... No, já nevím, když ten monitor... :-O No, tak si teda vylezte nahoru, já vás prohlídnu .... jejda, paní, vy jste otevřená, to my si vás tady budeme muset nechat. Byla 14.15, syn se narodil 16.45 ... Tož tak s přístrojema :-D

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)