středa 9. dubna 2014

Těhotenstvím k trvalé retardaci

Jistý výzkum prý ukázal, že v posledních týdnech těhotenství klesá IQ ženy o osm až deset bodů.

Kdy a zda vůbec, dochází k opětovnému bodovému vzestupu, jsem se už nedozvěděla. Nicméně pevně doufám, že časem se inteligenční kvocient dorovná, neboť vrchol třetího těhotenství by mě pravděpodobně uvrhl již do pásma lehké debility.

K němuž momentálně opravdu nemám daleko.

Moje schopnost argumentace a leckdy i jednoduché konverzace je v tahu, neboť slovní zásoba se povážlivě ztenčuje a pauzy vyplněné parazitními zvuky či slůvky se objevují s železnou pravidelností.

Nad přesným označením některých jevů dumám někdy i dva tři dny a k psaní si čím dál častěji beru slovník českých synonym.

Vtipy mě rozesmávají s několikahodinovým zpožděním a hádanky nedávám vůbec.

A hlavně, zapomínám!

Se sklerózou a sklony k silné nepozornosti jsem se potýkala odjakživa. (Na gymplu jsem kupříkladu byla nejčastějším návštěvníkem sekretariátu pátrajícím po mobilu zapomenutém v lavici či peněžence na skříňkách.) Nicméně v tuto chvíli dosahuje má zapomětlivost téměř patologické hranice.

K doktorce se často dostavuju s několikahodinovým a někdy i několikadenním zpožděním. (A pokaždé zapomenu donést ranní „močku“.)

I přes pečlivě vypisované nákupní seznamy polovinu položek nekoupím, jelikož zapomenu otočit lísteček na druhou stranu.

Zapomínám odpovídat na maily, smsky a někdy i na pozdrav, jelikož dotyčného, stojícího ode mě půl metru prostě nevidím. (Tímto apeluji na všechny, jichž se má neúmyslná ignorace týká, nechť se prosím neostýchají připomenout!)

Nechávám si doma mobil, klíče, peněženku, těhotenskou průkazku, své i dětské svršky a v ideálním případě všechno dohromady rovnou i s kabelkou.

A nedávno jsem dokonce odcházela na parkovišti od auta s úmyslem skočit si do obchodu, když tu na mě jakýsi dobrý muž volá „Mladá paní, víte, že jste zapomněla nastartovaný motor?“

Inu, těhotenská demence jak vyšitá. Ještě, že děti už jsou tak rozumné, že se v případě opomenutí zase pěkně připomenou.

Přesto se už teď děsím, co se mnou provede kojení. Jelikož mléko na mozku, jak známo, intelekt rozhodně nezvyšuje.


Ale jak se říká...necháme to koňovi, ten má větší hlavu :-)








19 komentářů:

  1. A to se můžeš aspoň omluvit tím třetím trimestrem, já jsem marná pořád :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jsem si taky myslívala...ale teď sama sebe trumfuju :-)

      Smazat
  2. Baro, myslim, ze to tak zle nebude - svedci o tom tvuj clanek, krasne napsano. Opravdu jsem se od srdce zasmala. Mej krasny den plny usmevu, Katerina

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :-) Mě už taky nezbývá, než se smát :-)

      Smazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  4. Pokud tyhle nehody způsobuje těhotenství, tak jsem jisto jistě těhotná (alespoň falešně) už tak rok a půl. Pravidelně nechávám kabelku mezi regály v obuvnictví a jdu hrdě ke kase, že zaplatím a kabelka leží na druhém konci krámu.
    Klíče přes noc v zámku zvenčí - standart.Vytopená koupelna - klasika. Že si nemůžu vzpomenout, jak se řekne "lednice, sklep, květináč" - lidi si zvykli mi napovídat.
    A to je mi prosím pěkně 23 let a nemám se na co vymlouvat. Jen si to ještě nějakou chvíli užívej, že to máš na co svést :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak děkuju, já si to teda budu raději užívat :-)
      Mimochodem, dej vědět, jak na tom budeš až budeš v tom? ;-)

      Smazat
  5. Baru, pěkně jsem se pobavila-)) Neboj, i po 4 dětech jsem, tedy myslím, Normální:-)))). Věra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na takové uklidnění tu čekám jak na spásu :-)
      Děkuju!

      Smazat
  6. Neviděla bych to tak černě, když dokážeš poutavě a vtipně psát.:D

    Verča

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Veru, za to může asi ten slovník ;-) Ale děkuju :-)

      Smazat
  7. Hihi, v mnohých veciach som sa našla. Len dúfam, že sa to po pôrode trochu spraví. :D Inak chudák manžel. Bude sa musieť naučiť mi čítať myšlienky.

    OdpovědětSmazat
  8. Myslím, že jsem skrytě těhotná posledních pár let. Taky bych si zapomněla i brejle, kdybych bez nich nebyla naprosto slepá... =D No, budu držet palce, aby se to po porodu srovnalo... =) (Ale to, že děti se připomenou samy, je klika, co? Škoda, že klíče to neumí...) =D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já občas ty brýle hledám a mám je, no hádejte kde....na nose! A to, že bez nich v podstatě nic nevidím, mi jaksi uniká...

      Smazat
  9. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  10. To mám taky! A mám na to taky teorii vlastní omezenosti a tedy že můj mozek dokáže pojmout jenom určité omezené množství zbytečných informací, mezi které zahrnuju také preventivní prohlídky u lékaře, schůzky ve školce nebo komunikaci s některými úřady. O věcech, které se netýkají základního přežití, ani nemluvím.
    Mateřství mne naučilo minimalizovat, čím míň toho člověk má, tím míň toho zapomene! :-)

    OdpovědětSmazat
  11. Upřímně jsem se zasmála :). Jen musím podotknout, že u mne se ten stav po narození ještě zhoršil ... prostě mám mléko na mozku :).

    OdpovědětSmazat
  12. Bari, jsem na tom stejně .... a to nejsem těhotná ..... chi, chi .... Marki

    OdpovědětSmazat
  13. Váš článek mě už podruhé po ránu pobavil:-) Díky. Na svoje těhotenství si již nevzpomínám, ale mám v živé paměti těhotenství mé dcery před rokem. Bavila mě každý den, i když jsem se trochu bála, jestli se jí rozum vrátí :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)