Vánoční ladění

Z nemocí jsme se snad již zdárně vykřesali. A i když nemáme naklizeno, zabaleno, dozdobeno ani dokonale připraveno, snažíme se bez stresu promeditovat do zítřejšího slavnostního dne.

Vánoční náladu si průběžně dávkujeme zhruba od konce léta, takže nás sváteční atmosféra zpravidla nezaskočí. Ale s přibližujícím se inkriminovaným dnem D naše snažení zintenzivňujeme.

Například včera jsme na pardubickém zámku absolvovali vánoční koncert sboru Orfeus, v němž pěje má maminka. Chodíme tam každý rok i s dětmi.

Pokaždé jsem trochu na pochybách a v obavách, jestli se dětem nepodaří koncert překazit, ale dosud vždy předčily má očekávání.

Stejně tak včera. Vzorně vydržely celou hodinu a půl nerušit. V kritických okamžicích postačilo ucpat pusy sušenkami a cukrovím z pohotovostní KMZ (krabičky mateřské záchrany). A když před koncem Amálka přeci jen začala působit poněkud rozverně, sama si vylovila z mé kabelky zábavu v podobě telefonu.

 Díky její intervenci tak vzniklo jediné foto onoho večera.

Matýsek byl zase fascinován hudebním doprovodem a zdá se, že se nemůže rozhodnout, zda by chtěl hrát na klavír, flétnu, či až donedávna oblíbenou heligonku.

Dnes přišel konečně na řadu stromeček a jeho zdobení. Děti dirigovaly a rodiče rozvěšovali. Výsledek se zdá být uspokojivý pro všechny zainteresované strany.

Jen škoda, že místo sněhuláka jsme si dnes venku plácali jen bábovičky na pískovišti.

Ale, hlavně že jsme zdraví. (Včetně miminka v bříšku, které bylo nějak mimochodem překřtěno na Skřítka a dnes důkladně zultrazvukováno.) A že se u nás snad zítra sejdeme v plném počtu, který letos čítá celých devět rodinných příslušníků.

Teď už jen rychle douspat všetečné potomstvo, pustit si vhodný vánoční film a vrhnout se na balení dárků. Opět na poslední chvíli...

Krásné Vánoce Vám všem a hlavně bez stresu!!! :-)

PS: O několik hodin později.

Dárky zabaleny. Únava vrcholí... Snad ještě trefíme do postele.

Přesto, stresu zmar!