neděle 27. října 2013

O kočkách a rybách

Z polí se nám do domu začaly stahovat myši. Na jednu stranu celkem roztomilá stvoření, na druhou stranu, za vítané spolubydlící je nepovažuju. Nemluvě o naší mamince, která by k nám pod vlivem své myšofobie zřejmě brzy přestala jezdit. 

Jedy a pastičky se mi trochu příčí, a tak padlo nesmělé rozhodnutí, pořídit si kočku.

Ale dny plynuly a s nimi odplynulo i naše kočičí řešení. Pak přišel pátek a my na procházce potkali kamarádku. Mluvili jsme o všem možném, řeč přišla i na myši a logicky též na kočky.

Jen tak mimochodem jsem se zeptala, jestli nezná někoho z místních, kdo by měl koťata. Kamarádka se toho chytila a jen o hodinu později jsme se tak z procházky vraceli s kočičími sourozenci.

Já jim dala jména ceněná i klasikem. Romeo a Julie.

Leč, mé nadšení pro romantiku vzalo za své, když se do věci vložil Matýsek. Nyní vás tedy mohu seznámit s VALL-IM a EVOU. Kočkami pokřtěnými dle Matýskovy v současnosti nejoblíbenější pohádky o robůtkovi jménem VALL-I.




Zatímco VALL-I je kocour přítula, jeho sestra EVA je rezervovanou kočičí dámou, která nám okázale dává najevo, že o naši pozornost vskutku nestojí. Tak snad alespoň na ty myši bude mít zálusk.

Nicméně kočkami naše víkendová setkání s němou tváří neskončila.

Dnes jsme se vydali na výlov rybníka, a to v domnění, že se bude jednat o akci komornějšího rázu, s pár rybáři v gumových oblečkách a spoustou ryb. Jak jsme se mýlili, se ukázalo již ve chvíli, kdy nebylo kde zaparkovat. Cestu na hráz jsme si pak museli proklestit davy rybomilných nadšenců a stánky s kdečím včetně balónků.

Ovšem ukázalo se, že na takové akce jsme asi moc velké citlivky. Výlov jako takový mi nevadí. Ale ta neúcta k životu, byť rybímu, kterou ukazovali nejen otrlý rybáři, ale též přihlížející, ta se nás poněkud nemile dotkla.

Asi jsem poněkud naivní, ale výlov pomocí bagru a dalších strojů jsem nečekala. Pohled na spoustu malých ryb zašlapaných do bláta mi taky dobře nedělal. A když jsem pak sledovala některé děti, kterak za smíchu a povzbuzování rodičů tyhle rybí chudinky „mučí“, měla jsem toho nejen já dost.

Hráz jsme proto celkem brzy opustili a nakonec si i s naší mamkou a nebiotatínkem udělali veselý rodinný piknik ve stoje u stánku s frgály. Sdělili jsme si novinky, vyměnili drby a usoudili, že podobné akce si pro příště raději odpustíme, protože pro nás, citlivky, to zkrátka není.



13 komentářů:

  1. ... a stejně je frgál nejlepší! ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Aha. A já se vždycky chtěla jít podívat na výlov rybníka. Děkuju za varování, s radostí si to nechám ujít... na to bych se také nedokázala dívat. Bývaly doby, kdy jsem hodně milovala koně... a také dostihy. Nemívala jsem možnost na ně nikam chodit. Jen jednou jsem měla to štěstí, že jsme zrovna byly na dovolené blízko Slušovic (ještě za jejich slavné komunistické éry) v době, kdy tam byly dostihy (rovinové). Jediné překážkové dostihy, které jsem před pár lety viděla, skončily utracením dvou koní. Už nikdy víc.
    A pozitivně... frgály miluju taky :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nějaký menší výlov může být fajn...ale tahle velkoakce mě trochu odradila, to je fakt :-)
      S dostihy to mám obdobně...Jsem zkrátka cíťa, ale jsem za to ráda :-)

      Vymazat
  3. Baro, kdyz to tak slysim, tak je mi trosku smutno. Ja si pamatuju vylovy rybnika z nasi chaty. To prisli akorat chatari a obcas nekdo z vesnice. Pil se svarak a povidalo se. Nebyli tam ani stanky a ani bagry. Bylo to takove nenapadne, malomestacke, ale mi to milovali. Skoda, ze se dneska na vsechno jde hned s jarmarkem. A jako rodila Franstacanka - frgaly taky miluju! Pa, Katerina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, taky jsem čekala něco úplně jiného a pořád doufám, že někde se to ještě po staru a bez toho haló okolo dělá :-)

      Vymazat
  4. Jo jo, na výlov rybníka bych taky nešla a s těmi dostihy to mám úplně stejně. Dopracovala jsem to tak daleko, že je mi smutno i v zoologické, tak jsem zvědavá kam jednou půjdu s vnoučaty. Možná na nějakou biofarmu, to je blýskání na lepší časy, snad.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tou ZOO jsi to trafila. Poslední roky je mi tam taky nějak ouzko...Ale biofarmy jsou dobrá alternativa :-)

      Vymazat
  5. Také jsme si nedávno pořídili kocourka. Vybírali jsme jméno dlouho, malá ho chtěla pojmenovat Mňau :-) Nakonec jsme vybrali jméno Lump... bohužel je až moc příhodné :-)
    Na výlov rybníka sice nechodím, ale u nás na malé vesnici to je naštěstí stále ten poctiví malý výlov jen pro místní a chataře. Žádné stánky, žádné velké halo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vybírání jména...to mám ráda...ale poslední dobou zpravidla nemám poslední slovo :-)

      Vymazat
  6. To vypadá, jako budování a ne "vylovování", Opravdu, už nemáme úctu k ničemu:-(
    Škoda, no třeba ten kočičí pár ukáže, jak to má v přírodě správně chodit a myši, po staru umravní:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Pevně doufám v kočičí nastolení řádu :-)

      Vymazat
  7. Bari, nádherné kočičky ..... ten výlov mě docela vyděsil .... holt, asi taky "citlivka" :o):o):o) Marki

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář :-)