čtvrtek 1. srpna 2013

Sama

Když mám starosti, otázky nebo jen chuť na nějaké andělské pohlazení, sahám po kartách. Pozitivních a optimistických, samozřejmě, u kterých nehrozí, že vám oznámí „blíží se veliké neštěstí“, případně „zítra zemřeš“.

Poslední dobou mi pod ruku většinou přichází karta, jejíž text začíná slovy Buďte chvíli sami v přírodě a meditujte...

Jo, jak ráda bych poslechla.

Ale právě teď se nacházíme, vzletně a mírně řečeno, v poněkud intenzivním období. Spousta práce. Málo času. Vytížený muž. Náladové děti.

Zmizet někam a sama? Sci-fi.

A tak si alespoň hýčkám ty dvě ospalé hodiny mezi desátou a půlnocí. Sním a medituju. Čtu a píšu. A přijde mi celkem úsměvné, že naposledy jsem měla čas sama pro sebe před státnicemi. Byl sice vyhrazený na učení, ale byl jen můj. Kdo by řekl, že s nostalgií zavzpomínám právě na to nervydrásající období. Ale taky na období, kdy jsem byla takříkajíc "hájená".

Na druhou stranu, intenzivní rozhodně neznamená špatný. Takže jsme sice poslední dobou v jednom kole, ale taky se dost smějeme, objevujeme nová slova (víte například co je to helikopterník?), nová místa i nové lidi. A já píšu. Víc než dřív.

Ať už odbrorné články pro portál Šance dětem (např. zde a zde), na které jsem pyšná, protože pro mě znamenají podpoření dobré věci a k tomu i první finanční ocenění mého psaveckého "umění" . Nebo své tajné "dílo".

Ale stejně bych tu chvilku o samotě brala. Snad brzy...

Prozatím vzhůru do druhé poloviny prázdnin!

A kdyby to šlo, tak prosím bez krvavých i nekrvavých úrazů a za trochu klidu a volnější tempo bychom se taky nezlobili. Díky! :-)

Předstátnicové obalování nervů...o samotě:-)


4 komentáře:

  1. Drahá Barunko..
    Ani nevíš,jak moc Ti rozumím..
    Jsem teď s raubíři v kuse pár týdnů,oba jsou živí,věkově vzdálení a hodně upovídaní..Vymyslet program,abych potěšila oba je občas oříšek a odpovědět na všechny dotazy za den není vlidských silách..I přesto,že nejsem dokonalá matka a občas hulákám a zlobím se,i přesto všechno mi mí synové říkají,jak mě milují..
    čas o samotě Ti velice přeju..je to nabíjející a nenahraditelné..Určitě se Ti to brzy podaří..Kdyby si bydlela blíž,moc ráda bych si sTebou dala kávičku a děti chvíli nechala zlobit s Tvými:-)
    Krásný den..Bi

    OdpovědětSmazat
  2. V důchodu si snad už užiješ trochu více času k meditování, ale není to zaručené:-D

    OdpovědětSmazat
  3. Budu ti držet palce, aby sis brzo nějakej ten čas pro sebe našla. =) Taky mi leze na nervy, když pár dní nemám čas jen pro sebe. Jo, stává se mi to, a to ani nemám děti. Nevím, jak bych to dělala, kdybych měla... =D

    OdpovědětSmazat
  4. Aj ti budem držať palce k pár hodinám blaženej samoty.&Lenka

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)