Když mám starosti, otázky nebo jen chuť na nějaké andělské
pohlazení, sahám po kartách. Pozitivních a optimistických, samozřejmě, u kterých nehrozí,
že vám oznámí „blíží se veliké neštěstí“, případně „zítra zemřeš“.
Poslední dobou mi pod ruku většinou přichází karta, jejíž text
začíná slovy Buďte chvíli sami v přírodě a meditujte...
Jo, jak ráda bych poslechla.
Ale právě teď se nacházíme, vzletně a mírně řečeno, v poněkud
intenzivním období. Spousta práce. Málo času. Vytížený muž. Náladové
děti.
Zmizet někam a sama? Sci-fi.
A tak si alespoň hýčkám ty dvě ospalé hodiny mezi desátou a
půlnocí. Sním a medituju. Čtu a píšu. A přijde mi celkem úsměvné, že naposledy
jsem měla čas sama pro sebe před státnicemi. Byl sice vyhrazený na učení, ale
byl jen můj. Kdo by řekl, že s nostalgií zavzpomínám právě na to
nervydrásající období. Ale taky na období, kdy jsem byla takříkajíc "hájená".
Na druhou stranu, intenzivní rozhodně neznamená špatný. Takže jsme sice poslední dobou v jednom kole, ale taky se dost smějeme, objevujeme nová slova (víte například co je to helikopterník?), nová místa i nové lidi. A já píšu. Víc než dřív.
Ať už odbrorné články pro portál Šance dětem (např. zde a zde), na které jsem pyšná, protože pro mě znamenají podpoření dobré věci a k tomu i první finanční ocenění mého psaveckého "umění" . Nebo své tajné "dílo".
Ale stejně bych tu chvilku o samotě brala. Snad brzy...
Na druhou stranu, intenzivní rozhodně neznamená špatný. Takže jsme sice poslední dobou v jednom kole, ale taky se dost smějeme, objevujeme nová slova (víte například co je to helikopterník?), nová místa i nové lidi. A já píšu. Víc než dřív.
Ať už odbrorné články pro portál Šance dětem (např. zde a zde), na které jsem pyšná, protože pro mě znamenají podpoření dobré věci a k tomu i první finanční ocenění mého psaveckého "umění" . Nebo své tajné "dílo".
Ale stejně bych tu chvilku o samotě brala. Snad brzy...
Prozatím vzhůru do druhé poloviny prázdnin!
A kdyby to šlo, tak prosím bez krvavých i nekrvavých úrazů a za trochu klidu
a volnější tempo bychom se taky nezlobili. Díky! :-)
Předstátnicové obalování nervů...o samotě:-) |
Drahá Barunko..
OdpovědětVymazatAni nevíš,jak moc Ti rozumím..
Jsem teď s raubíři v kuse pár týdnů,oba jsou živí,věkově vzdálení a hodně upovídaní..Vymyslet program,abych potěšila oba je občas oříšek a odpovědět na všechny dotazy za den není vlidských silách..I přesto,že nejsem dokonalá matka a občas hulákám a zlobím se,i přesto všechno mi mí synové říkají,jak mě milují..
čas o samotě Ti velice přeju..je to nabíjející a nenahraditelné..Určitě se Ti to brzy podaří..Kdyby si bydlela blíž,moc ráda bych si sTebou dala kávičku a děti chvíli nechala zlobit s Tvými:-)
Krásný den..Bi
V důchodu si snad už užiješ trochu více času k meditování, ale není to zaručené:-D
OdpovědětVymazatBudu ti držet palce, aby sis brzo nějakej ten čas pro sebe našla. =) Taky mi leze na nervy, když pár dní nemám čas jen pro sebe. Jo, stává se mi to, a to ani nemám děti. Nevím, jak bych to dělala, kdybych měla... =D
OdpovědětVymazatAj ti budem držať palce k pár hodinám blaženej samoty.&Lenka
OdpovědětVymazat