středa 30. ledna 2013

Visí, visí!

Řeč naštěstí není o žádném ubohém nebožtíkovi. Ale o naší houpačce! 

Vzhledem k rozloze našeho domu mi přišlo jako skvělý nápad dát dětem do pokojíčku houpačku a z postele klouzačku. 

Klouzačka neprošla. Jednak proto, že děti zatím nemají vhodné postele. A jednak proto, že muž bojkotuje její vybudování. Což v podstatě chápu a s pokojem bez klouzačky jsem se smířila.

Za houpačku jsem ale bojovala už od našeho nastěhování. Muž svolil a při nejbližší cestě do Ikey jsme kromě spousty dalších nezbytností pořídili i ikeáckou vako-houpačku. 

To bylo před rokem.

Od té doby houpačka nabírala síly v šuplíku. A já se marně snažila muže namotivovat k jejímu přimontování. Obrázek na zeď si sice přitluču sama, ale vrtat do našich klenutých stropů si netroufám. 

Obzvláště poté, co se mi dostalo obsáhlé přednášky o tom, kterak složitě je nutno houpačku připevnit. Nabyla jsem po ní dojmu, že k tomu, aby u nás tahle hraček mohla bezpečně viset, je třeba vykoupit alespoň polovinu sortimentu běžného železářství. Rozvrtat třetinu stropu. A vyhradit si na vše minimálně týden.

O Vánocích pořídila houpačku pro děti i kamarádka. S mužem ji přimontovali ještě téhož dne. Asi ovládá lepší přesvědčovací techniky.

Každopádně od té doby jsem zvýšila frekvenci hovorů H z jednoho týdně na jeden denně. Dokonce jsem přikročila k manipulativním výhružkám „hodinovým manželem“. Přičemž pro schopné domácí kutili je „hodinový manžel“ něco jako strašák ohrožující jejich mužnost. (A já se stejně pořád nemůžu zbavit pocitu, že když se řekne „hodinový manžel“, jedná se o něco pořádně nemravného.)

Ať k tomu přispělo cokoliv. A já bych řekla, že to byl především fakt, že už mě měl muž plné zuby. O víkendu konečně nadešla ta osudová chvíle. Muž připravil všechny vrtáky, vrtačky, šrouby, matice, hmoždinky, podložky, klíče, jakési neuvěřitelně dlouhé vruty a další propriety, jejichž názvy si nejsem schopná zapamatovat. A pustili jsme se do houpačky.

Děr bylo nakonec třeba jen osm a zabralo to pouze jedno nedělní odpoledne. Které ovšem stálo za to. Především naše nervové soustavy si celkem užily. Dohadování o vhodném umístění houpačky. Několikero sundávání téměř připevněných háčků. A v neposlední řadě děti neustále vyžadující lezení po štaflích, ideálně až ke stropu.

Teď už houpačka visí. A Matýsek v ní. Většinu času je vidět jen kmitající nožky, kterak se Matýsek pokouší přivodit si zvracení za pomoci téměř centrifugových otáček. 

Celá já v jeho věku. 




18 komentářů:

  1. Barunka, tak to je skvelé, deti budú mať veľkú zábavu. Andrea

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Andreo, to ano :-) A zábava je to nejen pro děti. Jen tam nebohou maminku moc často nechtějí pustit :-)

      Smazat
  2. Ježyš! Klenuté stropy! Tak to by u nás neviselo nikdy. Zatím každý, kdo přišel do naší vznikající dřevostavby jako první řekl: Vy se máte, do těch trámů a do dřevěných stěn, to se bude všechno krásně připevňovat! Tak jsem zvědavá :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Klenuté stropy jsou naší chloubou i prokletím :-)
      Trámy máme taky, v obýváku. Tam mi manžel zatím nic přitlouct nedovolil :-D Jen o dětských narozeninách jsem tam propašovala balónky na připínáčky :-)

      Smazat
  3. Nějak jsou si ti chlapi všichni podobní:-)
    Houpačka je úžasný nápad!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vážně? To mě uklidňuje. Já se bála, že je muž nějaká prokrastinační výjimka :-)
      A díky za pochvalu. Věřím, že si s houpačkou užijeme :-)

      Smazat
    2. Baruš, tichá velká závist. K houpačce, ke stropům (pořád chci chapupu, stropy, pec a miliony odrátovaných hrnců, kde budou suché trávy chytat prach a milion dalších srdečních detailů...)
      Co mě ale pobavilo, jak manžel sáhodlouze vyvětluje obtížnost zavěšení - vybavila se mi ta reklama, kde nad šlajsnou chlap té holčině složitě a CHLAPSKY:-)) vysvětluje, jak a cvo a jak složitě má udělat, aby to sjela, a pak kolem propluje chlápek na zádech a zařve ahoj a onen "mudrc" jen zdrceně hlesne ahoj:-))))))))))
      Závidím...
      Mája

      Smazat
  4. Tak brzo to Jarda přimontoval? Má muj obdiv. Marně hledám fotku, kde jsou detailně vyfocený ty šrouby v tý klenbě, strašně mě to zajímá... :-))
    Tak at to dětem houpe! Jo a unese to i tatínka, nebo maminku, nebo oba?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na to se budeš muset přijet podívat osobně :-)
      Tvůj obdiv Jardu jistě potěší :-)
      A unese. Jen nás tam děti nechtějí pustit :-)

      Smazat
  5. Nedávno koloval mailem ten vtip: "Když chlap řekne, že něco udělá, tak to udělá - není potřeba mu to každých šest měsíců opakovat..." Taky máme houpačku už od předloňských vánoc a je to skvělá věc - větší dítko se v tom vyřádí a mimino příležitostně uspí ;o)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To sedí :-)
      Věřím, že houpačku budem s radostí dlouho užívat...I když včera způsobila první nehodu. Takže to budem muset víc hlídat :-)

      Smazat
  6. Baro, jak ja Ti zavidim! My mame v dome hurdiskove stropy - coz prelozeno do cestiny znamena, ze jsou rady, ze unesou samy sebe, a neni radno na ne cokoli zavesovat:(. Tudiz ditka maji smulu a houpacka muze viset ledatak na zahrade. Nicmene mou bledou zavist aspon trosku kroti to, ze s temi chlapy je to vsude stejne:). Hezky vecer ...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Alinko, tak snad je k dispozici aspoň ta zahrada :-)
      A nebo houpačka mezi futra :-)

      Smazat
  7. Barusko, ja ti tleskam. Nam to musel navrtat nmuj tatka pri jedne navsteve. Ba i vrtacku si z Cech dovezl. Me totiz zbyl doma posledni satek a nikdo ho nechtel. Patril mezi hodne velke drzaky a tak bajecne poslouzil jako houpacka. Pro panelakove deti to bylo naprosto skvele.
    Krasne houpani a bacha je to pekne navykove.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Návy už jsme odhalili. Snad to nebude mít neblahé následky :-)
      Vám doma taky příjemné šátkové houpání! :-)

      Smazat
  8. Jéééé :-) My jako malí měli místo klouzačky zapřený nalakovaný prkno a kolem deky a polštáře. ;) To jen tak, kdybyste potřebovala nějakej ten další "manévříček". Dá se to i odstraňovat, takže super. Hezký den!

    OdpovědětSmazat
  9. Téda, závidím houpačku i klenuté stropy :)...Taky dlouho manžela přemlouvám na houpačku - dokonce mi ji už přestali prodávat (bílé proutěné křeslo v Ikea). Ale tak snad časem nějaká bude...

    OdpovědětSmazat
  10. Báro, tuhle houpačku si přeju do dětského pokoje už dlouho. Muž říkal, že asi jo, když ale došlo na lámání chleba, tak je její připevnění "fakt hrozně těžký" a tak dále...Ale já to dokážu:-D je fajn, že jí máte:-) Děti vypadají zcela spokojeně..

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)