Včera jsme
byli v Praze. A nebyla to cesta jen tak
ledajaká. Byla přímo výjimečná.
V restauraci
vystrčené do Vltavy se tam totiž konalo slavnostní vyhlášení výsledků literární
soutěže Příběhy z cukru.
Jelikož s umístěním
v této soutěži jsem se tu již pochlubila, přejdu rovnou k věci.
Jak už to tak
bývá, obzvláště s dětmi. Plány zásadně nevycházejí tak, jak si je člověk
naplánuje. Ne vždy to lze ovšem dávat za vinu dětem.
Dopoledne
před odjezdem jsem byla u kadeřnice. Jelikož sama si z vlasů vyrobím
maximálně culík a drdol vhodný tak ke dřezu s nádobím. Rozhodla jsem se,
že se nechám zušlechtit profesionálně. Chtěla jsem vlasy navlnit a zaopatřit
tak, aby vlny vydržely.
Po devadesáti
minutách jsem kadeřnictví opouštěla s vizáží naondulovaného pudla před
výstavou. Jediný, komu se lokny, za něž by se nemusela stydět ani Laurinová
coby princezna Eufrozína, líbily, byly děti. Pochopitelně.
O tom, že
jsme vyjeli pozdě. Děti navzdory očekávání cestu neprospaly. A v Praze
jsme trochu zabloudili, už nemá cenu se rozepisovat.
Předání dětí
ochotné tetě Hrošici, jíž tímto znovu děkuji, proběhlo s několika zjevnými
slzami na straně Amálčině a několika skrytými na straně maminčině. A
s okázalou ignorací rodičovského odchodu na straně Matýskově.
Nutno
podotknout, že následná jízda metrem a chůze sněhem, deštěm a mrazem vyřešila
můj pudlí problém. Zatímco před ní jsem vypadala jako blbec, který to u
kadeřníka přehnal. Po ní jsem vypadala jako blbec, který u kadeřníka nikdy
nebyl.
Samotnou
vyhlašovací slávu jsem si ovšem užila bez katastrof.
Hned jak mi
zdvořilý mužík pomohl z kabátu, spatřila jsem idol svého dívčího srdce.
Naivního a
trochu neohrabaného básníka Štěpána, recitujícího tklivé verše svým pomalu
roztávajícím vyvoleným. Ano, milé dámy (pánové prominou, ale ty to zřejmě do
kolen nedostane), byl to Pavel Kříž. Pozvaný za účelem přednesu ukázek
z některých vítězných povídek.
Přiznám se,
že když předčítal povídku moji, tetelila jsem se blahem a usmívala se jak
třináctiletá fanynka v první řadě na koncertě Lunetiku. A mám veliké
štěstí, že muž na celebrity nežárlí.
Další
osobnosti, které mou prostou, nyní již v podstatě vesnickou dušičku,
rozechvěly, byly Rudolf Křesťan, který se ukázal být neuvěřitelně šarmantním a
vtipným mužem i naživo. Ondřej Neff, tvářící se trochu jako morous. A Anna
Polívková, která byla neskutečně milá a vypadala, že má z moderování
stejnou trému jako já z přebírání ceny.
Po úvodních
ceremoniích, několika proslovech a čtení úryvků vítězných povídek přišlo na
řadu předávání cen. Byla jsem v klidu do okamžiku, kdy jsem zjistila, že
se od nás výherců očekává kromě převzetí čtečky a tašky biopotravin i řečnění
do mikrofonu. Dle přiložené
fotky sice vypadám ještě hůř (a o deset kilo těžší), než jsem se cítila, ale muž tvrdil (je tak ohleduplný
k mému sebevědomí), že mi to slušelo, nekoktala jsem a působila jsem
suverénně.
Následoval
křest e-knihy vytvořené z vítězných povídek a po tomto obřadním momentu byla
konečně tréma vtahu a byl čas přízemně se „vrhnout“ na připravené občerstvení.
Ne, že bych
vám takhle při večeru chtěla dělat chutě. Ale ty sofistikované chlebíčky, mušle
(které mi, ať už sofistikované nebo ne, prostě nechutnají) nepřeberné množství
sýrů, pečiva, zeleniny... A o něco později jehněčí kotlety na mléce, bylinkové
kuře, losos nebo snad cannelloni s ricottou
a špenátem. Mňam. (Nevím sice, kdo to vlastně platil, ale nezbývá mi než
neadresně poděkovat.)
Nakonec to byl
opravdu krásný podvečer, a i když jsme odešli ještě před dezertem, byl-li
nějaký, po všech stránkách jsme si ho užili. A muž už vyzvídá, kdy se nějaké
soutěže zase zúčastním.
Bára T: B
OdpovědětVymazataru, jsi úžasná. Moc gratuluji.
Baruško, děkuju! Od tebe mě slova chvály těší obzvlášť :-)
VymazatI přes skoro ranní mžouravá oka datluju VIVAT MADAM PUDL!!!
OdpovědětVymazatBaruš, to je báječný článek a vsadím se, že to nakrmí duši na hoooooooooodně dlouho a ještě hoooooooodně dlouho doplńovanými těmi "luneťáckými" úsměvy se sladce debilním nádechem:-))
Omlouvám se za výrazy, ale Ty jistě pochopíš:-))
Velká gratulace! Upřímná od srdeční komory!
Mája
Májo, díky :-) Výrazivo přesně sedí, není zač se omlouvat :-)
VymazatBaruš, taky moc gratuluju. Vypadala jsi úžasně a ty vlnky se mi na tobě taky líbily, tak nevím kde jsi vzala pudla :D
OdpovědětVymazatDíky, Tery :-)
VymazatNo jako pudl jsem vypadala do chvíle, než jsem cestou z metra na tu slávu podlehla vlivům počasí :-) Pak už to bylo jen horší a horší a vlny nevyditelnější a nevyditelnější :-)
Ach, všichni moji oblíbenci na jednom jevišti! A k tomu vybrané jídlo a ocenění - úžasné.
OdpovědětVymazatMoc ti to sluší, pudl nepudl :-)
Baru, děkuju :-)
VymazatS oblíbenci jsem na tom obdobně...byla jsem jak Alenka v říši divů :-)
Fíha, tak to jste tam měli teda řádnou nálož celebrit - a zrovna takových milých a zajímavých! Nezbývá, než maliličko závidět, ale hlavně Ti to přát :-)
OdpovědětVymazatA lokýnky sluší a šaty taky (i když teda nejsou úplně dobře vidět)!
Fay, děkuji za kompliment :-)
VymazatTo jsem nenapsala, opravdu Ti to sluší, tím přirozeným nenuceným způsobem. A k celebritám, Anna di Suppe (jak ji jednou přejmenoval otec Polívka) je opravdu moc sympatická, mám ji ráda.
OdpovědětVymazatNo a na "básničkách od Šafránka" já ujíždím stále...dvě bosé nohy plují travou...jak dvě ještěrky za potravou...:-))
Moc gratuluju, povídka se podařila!
Mája
(Baruš, jen nevím, jestli jsem to ráno vnímala naplno, ty jsi byla kolikátá? Hledala jsem bodování a nevím, Ty jsi byla druhá?)
Májo, pořadí určený nebylo. Vyhlásily zkrátka deset nejlepších, podle abecedy, takže těžko říct :-) Tak jsem pátrala po tom, jak si stojím ;-)
VymazatA děkuju za pochvalu :-)
Jojo, Štěpánkovi básničky...ach :-)
Páni, to musel být moc hezký večer. =) a hodně známých osobností tam bylo koukám :) Jinak samozřejmě gratuluju moc !
OdpovědětVymazatDulsi, díky :-)
VymazatVypadala jste báječně :)
OdpovědětVymazatMyslím, že premiéru máte s mužem odbitou, příště do víru velkoměsta - třeba :))
Lucko, děkuju :-)
VymazatMy si teď dáme zase chvilku pauzu :-)
Moc ti to slušelo, gratuluji k úspěchu!
OdpovědětVymazatVerisi, děkuju :-)
VymazatTo je krása, takových milých a přejících komentářů :-)
Já jsem čekala opravdu nějakýho pudla na hlavně a Tobě to přitom TOLIK SLUŠELO!!:-)) Vážně ještě jednou a moc gratuluju!:-)
OdpovědětVymazatJani, díky moc!!!
VymazatAle ty fotky jsou pořízené až poté, co jsem pudlí vizáž ztratila :-) Ty lokny sem snad ani dávat nebudu :-) Mám foto jen z kadeřnictví před finální úpravou :-)
Wau, teda mlada pani tohle je nadherny vstup do te vyssi spolecnosti!!! Pavel Kriz ... ani bych nedychala.
OdpovědětVymazatA co lodicky? Byly nove?
Míšo, děkuju za milý komentář :-) Však já dýchat začala až poté, co do mě muž šťouchnul :-)
OdpovědětVymazatLodičky byly nové, šaty byly nové :-) Ale taky jsem v tom pěkně zmrzla...pro krásu se holt musí trpět :-)
nádherný. úplně to dýchá tou atmosférou...
OdpovědětVymazatDrahá Barunko..
OdpovědětVymazatZe srdce Ti gratuluji..Moc Ti to slušelo a setkání s Pavlíkem ti už nikdy nikdo nevezme:-)
Měj se moc hezky a těším se na další příběhy..
Pravda fotka blbce,který vypadá jako pudl bych taky uvítala:-)
Krásný večer milá..
Brigit
Ach, to muselo být super! Gratuluji k úspěchu :-)
OdpovědětVymazatVelká Vánoční Giveaway