neděle 23. prosince 2012

Na poslední chvíli


Přípravy gradují. Únava je značná. A Štědrý den je tu za pár hodin.
Každý rok si říkám, že letos začnu včas. Žádné hurá akce na poslední chvíli. Balení dárků třiadvacátého do dvou ráno. A zběsilé pobíhání s hadrem po všech nápadně zaprášených koutech.
Jenže mě se nejlépe a nejefektivněji pracuje pod tlakem. A přitom to tak nesnáším.
Učení na poslední chvíli, to už je taková klasika.
Vzhledem k momentálnímu stádiu, v němž se nachází má nebohá bakalářská práce, budu věrna svému „zasenaposledníchvíli“ stavu i v této věci. A to jsem sama sobě slibovala, že na tom začnu pracovat už v létě. Jak jsem byla naivní.
Co se dárků týče. Čekají pochopitelně stále ve skříni. Nezabalené.
Ještě, že jsme se včera s mužem vyhecovali a smontovali konečně dětskou kuchyňku. Vzhledem k tomu, že nám to trvalo celé Vykoupení z věznice Shawshank, včetně závěrečných titulků a následující reklamy, nechci si ani představovat, jak by to vypadalo, kdybychom si to nechali jako bonus pro dnešní noc.
Mimochodem, doporučuji při montážních aktivitách vybírat méně zajímavé a k přemýšlení podněcující filmy. Snadno se vám totiž v případě vypjatých a jinak emotivních scén může stát, že si šroubem provrtáte koberec nebo budete nuceni dosavadní dílo rozmontovat, abyste mohli převrátit prkno, které jste s pohledem upnutým k obrazovce našroubovali zcela opačně.
Nutno dodat, že muži jsou v tomto směru zřejmě naprosto imunní. A proto také mají jen pramalé pochopení pro ženu, která je v citovém pohnutí schopna použít šroubky z jiného kusu nábytku. Nebo v roztržitosti a přes slzy dojetí přehlédne kroky 4 a 5, aby se vrhla rovnou na krok číslo 6.
Další aktivitou, která se mi vloudila do předvánočního rozvrhu je psaní povídky pro malou literární soutěž U Margarety. Už v případě její letní soutěže jsem věrna svému nechtěnému a nenáviděnému zvyku psala povídku den před uzávěrkou. Tentokrát jsem na tom obdobně. Vím to už týden a začala jsem včera o půlnoci. Jsem nepoučitelná.
Ale jinak než na poslední chvíli to asi neumím.
Ovšem ta úleva, když se to stihne, odevzdá, zakončí a úspěšně zdolá, ta je naprosto dokonalá.
Věřím, že u nás se  úleva dostaví co nevidět a já si tu chvilku naplno užiju.
Stejně tak i vám přeju krásné Vánoce. Ať stres, pokud se kolem vás nějaký točí, brzy odezní. A vy si můžete s úlevou hodit nohy na stůl, zakousnout se do (třeba i neozdobených) perníčků a sjíždět jednu pohádku (nebo sjezdovku, jestli jste spíš na to aktivní trávení volného času) za druhou.


8 komentářů:

  1. Barunko, krásne Vianoce prajem tebe i Tvojej krásnej rodinke. Andrea

    OdpovědětSmazat
  2. Holt práce pod tlakem je pro některé lidi nejlepší. Já na poslední chvíli podávám takové výkony, že se sama ani nestačím divit! Na balení dárků se chystám za okamžik :D.
    Přeji Ti, Baru, krásné Vánoce, aby proběhly v klidu, pohodě a abyste si je s rodinou co nejlíp užili! :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, to jsme na tom obdobně. Ty výkony ve stresu jsou draze vykoupené ztrátou duševního klidu, ale ty výsledky jsou mnohdy ohromující ;-)
      A děkuji, i tobě krásné Vánoce!

      Smazat
  3. Baruško, krásné a teď už doufám i "pohodové" svátky ............ Marki

    OdpovědětSmazat
  4. Baro, preji krasne vanocni svatky. Ja se pripravuji vzdycky dlouhou dobu do predu a na konec stejne nestiham :o) Snad uz ted budou plne pohody. Katerina

    OdpovědětSmazat
  5. Milé dámy, moc děkuju za všechny komentáře a přání! :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)