Zoo Chleby

Konečně se někdo tam nahoře rozhodl, že nám dopřeje krásné počasí a tak rodinná rada, čítající manžela a mne, rozhodla, že je zas jednou vhodný čas vyrazit na výlet.

Volba padla na zoologickou zahradu, konkrétně na ZOO Chleby, kterou mi doporučila kamarádka. Je to taková malá zoo v zapadlé vesničce u Nymburka, kde jsme neobjevili ani hospodu. A která (stejně jako náš dům) sousedí se hřbitovem.




Zátiší gibonů s místním kostelem

 

Vzhledem k velikosti čítající skromných 8000 metrů čtverečních, tu na slony, žirafy ani na jiná velká zvířata nenarazíte. Stejně tak by byl zklamán někdo, kdo by čekal velkou exotiku. Ale pro milovníky ptáků a pro děti je zoo naprosto ideální.

Hned u pokladny si můžete kromě vstupenek koupit také speciální pytlíček zvířecích křupek, z čehož byl pochopitelně nadšený hlavně Matýsek. Jen si nechtěl nechat vysvětlit, že zatímco kozy křupky konzumovat můžou, on by si to měl odpustit.

Prvním zajímavým tvorem na našem putování zoo byli lemuři, následovali orli, kteří sice zaujali tatínka, ale Matýsek dal přednost velkým suchozemským želvám a morčatům, k nimž si mohl vlézt do výběhu. A pak přišlo to nejlepší. Krmení ovcí a lam s krásnýma očima. A hlavně koz s kůzlátky, k nimž si opět nejen děti mohou vlézt.

Místní kozy jsou drzé, ochočené a kromě křupek nám snědli i papírový sáček ve kterém jsme je koupili. A s pověstným kozím apetitem se vrhli i na naše svršky, batůžky a pochopitelně i Matýskovu svačinu. Zkrátka by nám ke spokojenosti zřejmě stačila výlučně kozí zoo.

Nejraději bych si taky nějakou tu rohatou Lízu pořídila, ale náš seznam živočichů plánovaných k brzkému pořízení už obsahuje psa a slepice, kterým muž musí vybudovat kurník. A řekla bych, že když po něm budeme s dětmi v nejbližší době žádat ještě postavení kozího chlívku, nejspíš nás opustí. Takže zatím nám musí stačit kozy chlebské.

Ale zpět do zoo.

Když jsme se nabažili kozí společnosti, byl pomalu čas na zastávku a svačinu, a tak jsme se usadili na malém dětském hřišti s kolotočem, skluzavkou a pískovištěm. K našemu velkému překvapení se tam k nám přidalo i malé černé prasátko, které, jak jsme vydedukovali, je doma po celém areálu zoo. A ačkoliv si Matýsek prasátko oblíbil a moc rád by se k němu přidal i při koupání v blízkém jezírku, musím říct, že mě jeho špinavá krása tak úplně neokouzlila. Takže  alespoň žádosti o zbudování prasečího chlívku se naše hlava rodiny obávat nemusí.

Po nakojení mladšího a nasycení staršího potomka jsme se vydali na obchůzku zbývající části zahrady. Poté co jsme minuli ptáky, ptáky, ptáky a ptáky, kteří nepatří k Matýskovým topten zoologickým obyvatelům, dorazili jsme k opicím, gepardovi (který vše prospal) a alpakám. Ač zajímavá a krásná zvířata, svou přitažlivostí kozy nepředčila, a poté co Matýsek zjistil, že ani klokana neuvidí, jelikož podřimuje u hřbitova, vrátili jsme se ještě jednou k mečícím „všežravcům“.

Odtud už jsme pomalu zamířili k východu, s malou zastávkou u akvária sladkovodních ryb. A poté, co se Matýsek s tatínkem proplížili na hřbitov, aby si alespoň odtud prohlédli spícího klokana, jsme hladový a příjemně unavení tříhodinovým couráním po malé chlebské zoo vyrazili k domovu.

Co říci závěrem? Zoo Chleby je příjemným výletním cílem pro rodiny s dětmi i prosté zvířomilce, kteří nebaží po klasické zoo fauně. A pokud to nemáte do vesničky u Nymburka přes celou republiku, určitě se vyplatí malou zoo u hřbitova navštívit.