středa 25. dubna 2012

Sourozenecké hrátky a hádky

Buď sbohem, poklidný sourozenecký živote našich ratolestí. Vítej nová éro hašteření, hádek, rvaček a žalování.
No, to možná trošku předbíhám, ale už to k tomu pomalu spěje. Dokud byla Amálka jen většinu dne sladce spícím miminkem, vše bylo v nejlepším pořádku. Matýsek ji občas přišel pohladit, používal ji jako ochotného figuranta při hře Kde má Amálka oko, ucho, pusu…, ale jinak si jí víceméně nevšímal a většinu času ji vesele ignoroval.

Ale postupem času se doba Amálčina bdění prodlužovala, její akční rádius na břiše se zvětšoval a Matýsek ji chtě nechtě musel vzít na vědomí. Zpočátku sice trochu neochotně, ale poslední dobou už si docela zvykl.
Občas jsem je dokonce přistihla při činnosti vzdáleně se podobající sourozenecké hře. Sem tam sice Amálka musela vydržet nějakou tu ránu míčkem do hlavy při Matýskově snaze udělat si ze sestřičky další kuželku. Případně Matýskovo neobratné uklidňování v podobě násilného vnucování dudlíku do nosní dírky. Ale vše zdárně přežila a brášku si bezmezně zamilovala. Dokonce mám dojem, že se jen se mnou při Matýskově občasném poledním spánku nudí, a že se na bráškovi mučení se podobající hrátky těší.

A Matýsek, ač by se tomu náhodnému pozorovateli možná nechtělo věřit, Amálku taky miluje. Jeho nejčastějším projevem něžného bratrského citu je sice láskyplné objetí podobající se sevření hroznýše královského, ale většinou se zdá, že Amálka si i tuto pozornost vysloveně užívá.
Jenže dnes přišel zlomový den. Amálka zjistila, že kooperací rukou, nohou a píďalkovitého pohybu těla se dokáže přemísťovat. Zatím se sice nejedná o závratnou rychlost a ani vzdálenosti, které je schopná urazit nejsou zrovna rekordní. Ale stačí to k tomu, aby se doplazila kupříkladu k Matýskově právě rozestavěné vláčkodráze či komínu z kostek. A jelikož Amálka samozřejmě nezůstane jen u koukání, ale s vervou se pustí do destruktivní činnosti, Matýskova klidná povaha tak dostává pořádně zabrat.

A tak se zpočátku Matýsek pokoušel jít mírovou cestou a snažil se Amálce napůl pantomimicky sdělit, že je příliš malá a má se přesunout zpět na své vymezené teritorium ke svým chrastítkům. Jeho diplomacie se ovšem nesetkala s kladnou odezvou a Amálka ignorujíc Matýskův nešťastný pohled způsobila vykolejení vlakové soupravy. To už bylo na Matýska příliš a rozhodl se jí tedy názorně předvést, kdo je tu pánem. Pokusil se malou ničitelku odtáhnout z místa železniční katastrofy za nohy.
Jak by to pokračovalo nevím, neb jsem byla nucena zasáhnout ve chvíli, kdy Amálka začala velkým řevem proti násilnému opuštění tak těžce vydobité pozice protestovat. Ale už teď se nemůžu dočkat, co vymyslí Matýsek příště.

A pokud jde o Amálku, ta se vzpamatovala celkem rychle a během mé krátké nepřítomnosti si našla nový cíl. Krabici papírových kapesníčků. A rychlost a systematičnost s jakou naše celulózová princezna dokázala zlikvidovat polovinu obsahu krabice, včetně ochutnávky, je až neuvěřitelná.
A tak zůstávám ve střehu a začínám se bát odcházet i na toaletu. Nezbývá mi proto než doufat, že se situace uklidní dříve než si přivodím nějaké urologické potíže.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)