pondělí 31. prosince 2018

Matýskův devátý narozeninový dopis


Milý Matýsku,
ještě si potřebuju užít tohle oslovení, protože to možná nebude dlouho trvat, a Ty už nad ním budeš obracet oči v sloup.
Ale pro mě budeš Matýsek už napořád, stejně jako v den, kdy jsem Tě poprvé držela v náručí, svět za okny oslavoval konec starého a příchod nového roku, a já jsem Ti šeptala do ucha, že Tě tady na Zemi vítám, děkuju Ti, že jsi ze mě přišel udělat mámu a moc Tě miluju.
Od té doby jsme spolu ušli dlouhou cestu maminky a syna, ale jsou věci, které se zkrátka nemění.
A jiné, které se mění přímo raketovou rychlostí.
Rosteš mi přímo před očima a já jsem na Tebe moc pyšná.



Právě překračuješ svůj devátý rok a čeká na Tebe spousta změn. Cítím, že se pomalu ocitáš na křižovatce, kde za sebou necháváš svoje bezstarostné a nevinné dětství a před Tebou se otevírají nové cesty, na kterých Ti jde vstříc spousta otázek, nejistot a nových pocitů. Začínáš vnímat, že Ty jsi Ty, jedinečná bytost, která je tady na Zemi sama za sebe a zároveň je součástí celku.
Snad proto se teď tak rád vracíváš zpátky do mojí náruče a šeptáš mi, že doba, kdy Tě tulení s maminkou přestane zajímat, nikdy nepřijde. Mám pocit, že u mě hledáš bezpečí a pocit jistoty ve chvílích, kdy je na Tebe svět, jak ho pomalu začínáš vnímat, příliš velký a neznámý.
Na druhou stranu obdivuju, jak odvážně se pak ode mě vzdaluješ a ten svět objevuješ. I když, přiznejme si to, víc než vzdálené obzory a nová přátelství Tě stejně láká zkoumat a rozebírat věci přímo kolem Tebe. Stále se rád vrtáš v čemkoli, co zavání technikou, ozubenými kolečky či páčkami.
Miluješ lego a po akčních dnech plných zážitků si k němu s radostí zalezeš a celé hodiny stavíš rakety, stíhačky, roboty a věci, na něž mi ani nestačí fantazie. Když je ve škole potřeba něco rozmontovat nebo spravit, často se ozve: „Zavolejte Matyho, ten bude vědět, co s tím!“. A pro taťku už jsi v dílně téměř rovnocenným parťákem.
Svým logickým myšlením a technickou představivostí už mě dávno strčíš do kapsy a na tomhle poli už Ti nemám co předat, ale moc si užívám naše společné chvíle s knížkami. Samostatné čtení Tě zatím vůbec nebere, ale skrze příběhy, které tak rád posloucháš a k nimž sdílíme společnou lásku, Tě třeba jednou pohltí, stejně jako kdysi mě.
Taky je s Tebou báječná legrace a moc rád se směješ.  Když Ti právě Amálka s Vilíkem nelezou na nervy, jsi skvělý starší brácha, který jim moc rád podá pomocnou ruku a jakmile jde o něco důležitého, vždycky se těch dvou zastaneš, i kdyby Tě vytáčeli sebevíc. A i když obecně v mezilidských vztazích občas trochu tápeš, máš velké laskavé srdce a dokážeš se do druhých vcítit.
Moc bych Ti přála, aby Tvé srdce i mysl zůstaly i nadále otevřené. Abys šel vstříc světu s odvahou, laskavostí a důvěrou, že Ty jsi v pořádku a úžasný právě tak jak jsi, a vše se děje tak, jak má. Aby Tě překážky na Tvé cestě životem vždycky posílily. A abys nikdy nezapomněl, že moje náruč je pro Tebe stále otevřená.
Tak tedy hodně štěstí, zdraví a splněných přání, Matýsku!
Mám Tě moc ráda,
maminka


2 komentáře:

  1. 💟...pláči,jsou to slzy štěstí,mater.lásky a mé naděje.Že se mi můj Filip vrátí.Na cestu moral.hodnot ke kterým jsme ho vedli.V poslední době jsem na to byla sama,dělala jsem co jsem uměla.Děkuji.Přeji Vám i celé Vaší rodině štěstí,zdraví a lásky.JP

    OdpovědětSmazat
  2. Báro, jste moc prima máma. Držím palce, aby si to vaše děti jednou plně uvědomily.
    Pac a husu Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář :-)