Čtvrtý dopis pro Vilíka

Milý Vili,

dnes se nějak nemůžu přestat dojímat a pořád myslím na to ráno před čtyřmi lety, kdy jsi mi těsně před svítáním vklouzl u nás doma do náručí. Tvoje narození je pro mě jeden z nejsilnějších prožitků a já Ti děkuju, že jsme ho mohli společně zažít.

Ty časy, kdy jsi byl bezbranné miminko se ale zdají být tak vzdálené, obzvlášť teď, když Tě pozoruju, s jakým nadšením a vervou zkoušíš svůj nový narozeninový dárek, Tvůj první skateboard, o kterém jsi mluvil alespoň rok.

Jsi u nás doma sice nejmladší, ale přesto často kraluješ dětskému pokojíčku a přivádíš nás tak trochu k šílenství. Máš obdivuhodně silnou vůli, rád si na věci přicházíš sám a tlačit na Tebe se rozhodně nevyplácí.

Nemáš rád rychlé změny a spěch, potřebuješ na všechno svůj vlastní čas, ale když se pro něco rozhodneš, nebo se do něčeho pustíš, nestačíme koukat.

Obdivuju Tvou vnitřní sílu a zároveň něhu, se kterou se tak rád přicházíš přitulit, pohladit mě a obejmout a moc bych Ti přála, aby sis tuhle kouzelnou kombinaci mužské a ženské energie dokázal v sobě uchovat, protože z toho jednou půjdou všechny Tvoje holky do kolen 😉

Děkuju Ti, za lekce trpělivosti, které mi každý den poskytuješ, za to, jak mě učíš, jak by to mělo vypadat, když člověk druhému sděluje prosté a sebevědomé NE i za bezpodmínečnou a upřímnou lásku, kterou mi projevuješ bez ohledu na to, jak dramatické chvilky v našem soužití právě probíhají.

Vilémku, ke Tvým čtvrtým narozeninám Ti přeju, aby sis uchoval svou silnou osobnost, ale zároveň se naučil přijímat i svoje chyby, aby sis uchoval svou veselou povahu a umění dělat si legraci ze všeho včetně sebe samotného a abys i nadále kráčel životem s odvahou, vášní a laskavostí.

A taky, aby nad Tebou Tvoji strážní andělé drželi ochranou ruku, protože Tvoje touha vrhat se do věcí po hlavě a zkoušet všechno na vlastní kůži, je leckdy pro citlivější mateřské povahy děsivá!

Mám Tě moc ráda, můj malý skejťáčku,

Tvoje maminka