Zpátky doma z hor

Poučena mužem se snažím nehlásit do éteru přesná data, kdy opouštíme domácnost. Muž tvrdí, že lidi jsou různý a někdo by si nás mohl vyčíhnout a vykrást. Já jsem sice mnohem důvěřivější, ale budiž, žádné přesné informace o tom kdy nebudeme doma, či kde ukrýváme rezervní klíč, do internetových vod nevypouštím.

A tak se hlásím, až když jsme zpět. 

Z horské dovolené s širokou rodinou, která nebýt jistých „událostí“ a mého obličeje bolestivě přismahlého do barvy přezrálého rajčete, byla opravdu dokonalá.

Krásné počasí, příjemná společnost, úžasný baby friendly hotel a spousta ochotných strýčků a tetiček natěšených na veškeré dětské hemžení.

Fotek je spousta, zážitků ještě víc. A tak si to nechám na jindy…

Zatím ale využívám příležitosti a veřejně děkuji všem tetičkám, strýčkům, sestřenkám, bratránkům, mamince a nebiotatínkovi za několik skvělých dní strávených v jejich společnosti. Za hlídání a bavení potomstva. A všechno ostatní. Byla to paráda a děti dnes ihned po příjezdu začaly remcat, že doma být nechtějí, že na horách bylo líp :-)

(Fotodokumentace, den první, před příjezdem "zbytku" :-)

První z mnoha svačin...po prvních pětistech metrech :-)

Kartáčky... :-)

Loni touhle dobou...