Pozvánka na besedu o alternativách ve vzdělávání

Verča Hurdová, kterou možná znáte jako Krkavčí matku, nedávno sdílela takovou malou agitku na zvýšení porodnosti, když si libovala v tom, jak je to se třemi dětmi fajn, a jak se učí navzájem, aniž by sama věděla jak, poněvadž u toho většinou vlastně ani není.

A já se musela smát tomu, jak je to pravdivé a jak podobně to sama vnímám.

Zpravidla stačí, aby si u nás doma nějakou dovednost osvojilo jedno dítě, a mají-li ostatní zájem, brzy se dovednost rozšíří úplně sama na celou smečku. Bez rodičovského úsilí a někdy i tomu úsilí navzdory (jedná-li se o věci, které by rodič naopak raději vymýtil).

A tak jsem včera, když mě Vili tak nemile vyklepnul u pexesa, zjistila, že už nějak pochytil velkou část abecedy a taky si kartičky zhruba do patnácti umí s přehledem spočítat. Osvojil si pár anglických slovíček, včetně číselné řady do deseti a stejně jako Amálka si chce psát „deníček“.

To vše bez dospěláckého přičinění, zkrátka jen proto, že chce a vidí v tom pro sebe smysl. Odborně řečeno, má vnitřní motivaci.

A přesně to je jeden z hlavních důvodů, proč mě to tak táhlo ke vzdělávacím alternativám, proč jsem zvažovala domácí vzdělávání, a nakonec se stala součástí skupiny rodičů, kteří se rozhodli založit si „vlastní“ školu, která funguje na principech, jež nám dávají smysl.

Je mi ctí, že mě právě k povídání o tomhle tématu pozvala Míša z blogu Hrajeme si jinak na zítřejší besedu, kde kromě mě bude ještě Hanka Žežulová vzdělávající děti doma, a věřím, že to bude inspirativní večer pro všechny zúčastněné

Pokud je tedy tohle téma lákavé i pro vás a navíc jste ještě z Prahy, moc rádi se s vámi zítra potkáme!

Všechny informace jako kdy, kde a s kým najdete TADY. 

Potkáme se ? ;-)